FOUSEK Jan 24.6.1892-16.6.1980: Porovnání verzí
(FOUSEK_Jan_24.6.1892-16.6.1980) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.6.1892 | | datum narození = 24.6.1892 | ||
| místo narození = Hostim | | místo narození = Hostim (dnes Beroun) | ||
| datum úmrtí = 16.6.1980 | | datum úmrtí = 16.6.1980 | ||
| místo úmrtí = Úsobí | | místo úmrtí = Úsobí (u Havlíčkova Brodu) | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FOUSEK, Jan''', ''* 24. 6. 1892 Hostim (dnes Beroun), † 16. 6. 1980 Úsobí (u Havlíčkova Brodu), rolník, důstojník, politik'' | |||
Absolvent vyšší hospodářské školy. Za první světové války bojoval | |||
jako důstojník 102. benešovského pěšího pluku na srbské, | |||
ruské a italské frontě a byl opakovaně raněn. 1916 se vyznamenal | |||
na italské frontě během sedmé sočské bitvy: Jako velitel | |||
útočného oddílu zabránil obklíčení rakousko-uherských jednotek | |||
a zajal na dvě stě italských vojáků s výzbrojí, přičemž byl | |||
těžce raněn. Za tento čin byl dekorován rytířským křížem Řádu | |||
Marie Terezie (nejvyššího rakousko-uherského vojenského vyznamenání), | |||
čímž byl fakticky povýšen do rytířského stavu. | |||
1918–27 působil aktivně v československé armádě, kde dosáhl | |||
hodnosti kapitána. Jeho vojenská kariéra v republikánských | |||
poměrech byla však zatížena zásluhami z rakousko-uherského | |||
vojska, a tak 1927 odešel do civilu a poté hospodařil na rodovém | |||
statku v Hostimi (u Berouna), kde byl řadu let starostou. | |||
V době německé okupace zastával 1940–43 funkci předsedy | |||
Českého svazu pro spolupráci s Němci, od května 1941 do | |||
října 1942 funkci vedoucího výboru Národního souručenství, | |||
v nichž projevoval bezvýhradnou loajalitu vůči okupantům. | |||
Vzhledem k obnově šlechtických titulů za protektorátu vystupoval | |||
tehdy jako Jan rytíř F. 1944 byl vyznamenán Čestným | |||
štítem Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava ve | |||
stříbře. Po osvobození v květnu 1945 byl obviněn z kolaborace, | |||
1947 uznán Národním soudem vinným, ale nebyl mu uložen | |||
trest. V prosinci 1948 odsouzen na základě obnoveného retribučního | |||
dekretu k dvanácti letům vězení. V šedesátých letech | |||
získal na vlastní žádost od rakouských úřadů duplikát svého | |||
rytířského řádu, který se ztratil v době jeho věznění. | |||
'''L:''' Tomeš 1, s. 331; M. Veselý, Retardace, kolaborace a aktivismus armádních | |||
elit v Protektorátu Čechy a Morava (disertační práce, FF UK, Praha), 2014, | |||
passim. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] |
Verze z 13. 11. 2017, 13:22
Jan FOUSEK | |
Narození | 24.6.1892 |
---|---|
Místo narození | Hostim (dnes Beroun) |
Úmrtí | 16.6.1980 |
Místo úmrtí | Úsobí (u Havlíčkova Brodu) |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83773 |
FOUSEK, Jan, * 24. 6. 1892 Hostim (dnes Beroun), † 16. 6. 1980 Úsobí (u Havlíčkova Brodu), rolník, důstojník, politik
Absolvent vyšší hospodářské školy. Za první světové války bojoval jako důstojník 102. benešovského pěšího pluku na srbské, ruské a italské frontě a byl opakovaně raněn. 1916 se vyznamenal na italské frontě během sedmé sočské bitvy: Jako velitel útočného oddílu zabránil obklíčení rakousko-uherských jednotek a zajal na dvě stě italských vojáků s výzbrojí, přičemž byl těžce raněn. Za tento čin byl dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie (nejvyššího rakousko-uherského vojenského vyznamenání), čímž byl fakticky povýšen do rytířského stavu. 1918–27 působil aktivně v československé armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána. Jeho vojenská kariéra v republikánských poměrech byla však zatížena zásluhami z rakousko-uherského vojska, a tak 1927 odešel do civilu a poté hospodařil na rodovém statku v Hostimi (u Berouna), kde byl řadu let starostou. V době německé okupace zastával 1940–43 funkci předsedy Českého svazu pro spolupráci s Němci, od května 1941 do října 1942 funkci vedoucího výboru Národního souručenství, v nichž projevoval bezvýhradnou loajalitu vůči okupantům. Vzhledem k obnově šlechtických titulů za protektorátu vystupoval tehdy jako Jan rytíř F. 1944 byl vyznamenán Čestným štítem Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava ve stříbře. Po osvobození v květnu 1945 byl obviněn z kolaborace, 1947 uznán Národním soudem vinným, ale nebyl mu uložen trest. V prosinci 1948 odsouzen na základě obnoveného retribučního dekretu k dvanácti letům vězení. V šedesátých letech získal na vlastní žádost od rakouských úřadů duplikát svého rytířského řádu, který se ztratil v době jeho věznění.
L: Tomeš 1, s. 331; M. Veselý, Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava (disertační práce, FF UK, Praha), 2014, passim.
Josef Tomeš