FRANZ Karel 18.3.1864-9.12.1933: Porovnání verzí
(FRANZ_Karel_18.3.1864-9.12.1933) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.3.1864 | | datum narození = 18.3.1864 | ||
| místo narození = | | místo narození = Rosice (u Brna) | ||
| datum úmrtí = 9.12.1933 | | datum úmrtí = 9.12.1933 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRANZ, Karel''', ''* 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník'' | |||
Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství | |||
na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař | |||
do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, | |||
Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem | |||
vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo | |||
primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice | |||
ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem | |||
Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele | |||
posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí | |||
první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského | |||
vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru | |||
pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni | |||
(v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní | |||
lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu | |||
1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu | |||
národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu | |||
pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu | |||
v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského | |||
zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel | |||
do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze | |||
habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním | |||
zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice | |||
pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice | |||
v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora | |||
na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl | |||
dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé | |||
armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných | |||
ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl | |||
časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití | |||
tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku | |||
proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého | |||
vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním | |||
redaktorem ''Vojenských zdravotnických listů''. | |||
'''L:''' MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, | |||
70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál | |||
zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, | |||
s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci | |||
Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219. | |||
'''P:''' VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 17: | Řádek 60: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
[[Kategorie:Rosice]] | |||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 21. 11. 2017, 15:56
Karel FRANZ | |
Narození | 18.3.1864 |
---|---|
Místo narození | Rosice (u Brna) |
Úmrtí | 9.12.1933 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55679 |
FRANZ, Karel, * 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník
Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni (v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním redaktorem Vojenských zdravotnických listů.
L: MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, 70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219.
P: VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.
Martin Kučera