FRAŠTACKÝ Rudolf 11.2.1912-19.3.1988

Rudolf FRAŠTACKÝ
Narození	11.2.1912
Místo narození	Mošovce (/u Martina/Slovensko)
Úmrtí	19.3.1988
Místo úmrtí	Toronto (Kanada)
Povolání	45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69258

FRAŠTACKÝ, Rudolf, * 11. 2. 1912 Mošovce (/u Martina/Slovensko), † 19. 3. 1988 Toronto (Kanada), politik, účastník 2. odboje, krajanský pracovník

Pocházel z mlynářské rodiny Andreje F. a Zuzany, roz. Inštitorisové. Studoval na obchodní akademii v Martině. Během vojenské základní služby absolvoval zpravodajské kursy v Dolním Kubíně a v Martině. 1933 se usadil v Bratislavě, zpočátku působil jako tajemník Svazu rolnických vzájemných pokladen, 1941–42 jako ředitel Slovenské cukerní a obchodní společnosti, 1943–44 řídil Cukrospol, současně učil na Vyšší hospodářské škole. 1944–45 žil v exilu v Ženevě a v Londýně, po druhé světové válce se vrátil do ČSR, kde byl 1945–46 pověřencem pro výživu a zásobování a 1946–47 místopředsedou Sboru pověřenců v Bratislavě; současně 1945–46 působil jako člen dočasného a 1946–48 Ústavodárného národního shromáždění za Demokratickou stranu v Praze. Po únoru 1948 emigroval do Švýcarska a 1949 do Kanady.

Patřil k výrazným postavám politického života a k úspěšným podnikatelům. Angažoval se pod vlivem J. Ursínyho ve slovenském agrárním hnutí a jeho mládežnických organizacích, později v agrární straně, ve třicátých letech se věnoval podnikání a studiu národohospodářských otázek, zvláště rolnickému peněžnímu družstevnictví na Slovensku. Po zániku ČSR 1939 se zapojil do druhého československého odboje, od 1942 úzce spolupracoval se členem zahraničního odboje J. Kopeckým. Jeho prostřednictvím F. předával zpravodajské informace pro londýnskou exilovou vládu a západní spojence (poslal šéfovi americké zpravodajské služby A. Dullesovi do Švýcarska ověřené zprávy o osudech Židů v nacistických táborech), 1944 se stal hlavním kurýrem SNR a československých orgánů ve Švýcarsku. Po porážce Slovenského národního povstání se uchýlil do švýcarského exilu, kde pokračoval v odbojové činnosti a spolupracoval s československou exilovou vládou v Londýně. Po návratu na Slovensko vstoupil do Demokratické strany a stal se členem Slovenské národní rady. Po druhé emigraci do kanadského Toronta se věnoval podnikání a zapojil se do československého krajanského hnutí. V exilu vydal příručku o kanadských hospodářských otázkách. Své vzpomínky na odboj publikoval ve třetím svazku díla Poslední pocta (1989). Stal se nositelem maltézského rytířského řádu a Řádu T. G. Masaryka (in memoriam). Byl ženatý s Vierou, roz. Országovou, se kterou měl dva syny a dceru.

D: Einführung in den kanadischen Immobilienmarkt, München 1966; Zo Slovenska cez Freya, in: Pejskar 3, s. 58–68.

L: Tomeš 1, s. 337; J. Jablonický, Povstanie bez legiend, Bratislava 1990, rejstřík; I. Karvaš, Moje pamäti, tamtéž 1994, s. 12, 18, 30n.; Sprievodca slovenským zahraničím, tamtéž 2001, s. 136, 145; Do pamäti národa, tamtéž 2003, s. 155–158; BLS 2, s. 642–643; J. Jablonický, Z ilegality do povstania, Banská Bystrica 2009, rejstřík; M. Syrný, Slovenskí demokrati ’44–48. Kapitoly z dejín Demokratickej strany na Slovensku v rokoch 1944–1948, tamtéž 2010, passim; J. Rychlík, Češi a Slováci ve 20. století, 2012, rejstřík.

P: Archiv Národného biografického ústavu Slovenskej národnej knižnice v Martině (životopis 1945, dotazník 1989, výpis z matriky nar. aj.).

Alena Táborecká