FREY Bedřich 18.3.1800-19.10.1879: Porovnání verzí
(FREY_Bedřich_18.3.1800-18.10.1878) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.3.1800 | | datum narození = 18.3.1800 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 19.10.1879 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vysočany (Praha) | ||
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FREY, Bedřich''' ''(též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu'' | |||
Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém | |||
statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem | |||
lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853 | |||
Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802), | |||
s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně | |||
U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu | |||
z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou | |||
řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především | |||
o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti. | |||
1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar, | |||
jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním | |||
průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické | |||
lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam | |||
pracoval i jeho syn '''Bedřich F.''' (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/, | |||
† 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické | |||
technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem | |||
Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při | |||
výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil | |||
zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění | |||
řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování | |||
cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova | |||
saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii | |||
výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních | |||
cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu | |||
1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých | |||
zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou. | |||
Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost | |||
a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání | |||
v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení | |||
s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu | |||
lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz | |||
zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci. | |||
F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali | |||
funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství | |||
F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8. | |||
1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však | |||
1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1. | |||
1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku. | |||
V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý, | |||
a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla | |||
mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich | |||
Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé | |||
světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel | |||
republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil | |||
se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1, | |||
s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010, | |||
s. 1, 3–6, 8. | |||
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685; | |||
Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až | |||
1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik | |||
Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až | |||
1887, sign. 116–3517, fol. 48. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:1800]] | [[Kategorie:1800]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1879]] | |||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 23. 11. 2017, 15:49
Bedřich FREY | |
![]() | |
Narození | 18.3.1800 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 19.10.1879 |
Místo úmrtí | Vysočany (Praha) |
Povolání | 31- Potravinář |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55758 |
FREY, Bedřich (též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu
Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853 Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802), s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti. 1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar, jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam pracoval i jeho syn Bedřich F. (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/, † 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu 1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou. Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci. F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8. 1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však 1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1. 1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku. V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý, a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové.
L: OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1,
s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010,
s. 1, 3–6, 8.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685; Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až 1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až 1887, sign. 116–3517, fol. 48.
Jana Brabencová