FREY Bedřich 18.3.1800-19.10.1879: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FREY_Bedřich_18.3.1800-18.10.1878)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.3.1800
| datum narození = 18.3.1800
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 18.10.1878
| datum úmrtí = 19.10.1879
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vysočany (Praha)
| povolání = 31- Potravinář
| povolání = 31- Potravinář


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich FREY
}}
'''FREY, Bedřich''' ''(též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu''
 
Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém
statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem
lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853
Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802),
s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně
U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu
z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou
řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především
o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti.
1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar,
jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním
průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické
lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam
pracoval i jeho syn '''Bedřich F.''' (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/,
† 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické
technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem
Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při
výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil
zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění
řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování
cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova
saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii
výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních
cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu
1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých
zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou.
Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost
a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání
v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení
s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu
lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz
zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci.
F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali
funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství
F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8.
1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však
1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1.
1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku.
V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý,
a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla
mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich
Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé
světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel
republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil
se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové.
 
 
'''L:''' OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1,
s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010,
s. 1, 3–6, 8.
 
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685;
Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až
1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik
Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až
1887, sign. 116–3517, fol. 48.
 
Jana Brabencová
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]


[[Kategorie:1800]]
[[Kategorie:1800]]
[[Kategorie:1878]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 11. 2017, 15:49

Bedřich FREY
Narození 18.3.1800
Místo narození Praha
Úmrtí 19.10.1879
Místo úmrtí Vysočany (Praha)
Povolání 31- Potravinář
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55758

FREY, Bedřich (též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu

Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853 Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802), s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti. 1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar, jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam pracoval i jeho syn Bedřich F. (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/, † 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu 1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou. Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci. F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8. 1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však 1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1. 1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku. V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý, a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové.


L: OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1, s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010, s. 1, 3–6, 8.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685; Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až 1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až 1887, sign. 116–3517, fol. 48.

Jana Brabencová