FIALA Alois Adolf 2.6.1879-29.3.1940: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(FIALA_Alois_2.6.1879-29.3.1940)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Alois FIALA
| jméno = Alois Adolf FIALA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.6.1879
| datum narození = 2.6.1879
| místo narození =  
| místo narození = Hradec Králové
| datum úmrtí = 29.3.1940
| datum úmrtí = 29.3.1940
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 78- Hudební interpret
| povolání = 78- Hudební interpret


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois FIALA
}}
 
'''FIALA, Alois Adolf,''' ''* 2. 6. 1879 Hradec Králové, † 29. 3. 1940 Brno, zpěvák, úředník''
 
Byl synem Jana F. (1850–1910), mistra sklenáře a sboristy při
katedrálním chrámu sv. Ducha. Hudební nadání rozvíjel od
dětství, a to především po 1884, kdy se rodina přestěhovala do
Olomouce. Tam F. 1897 maturoval na gymnáziu a současně se
učil skladbě, dirigování a zpěvu u J. Nešvery, A. Petzolda
a u otce, dirigenta kůru u Panny Marie Sněžné, choralisty (tenoristy)
dómu, skladatele církevní hudby a aktivního člena spolků
Vlastimil a Žerotín, jenž zpíval Jeníka při prvním olomouckém
provedení Smetanovy ''Prodané nevěsty'' (1892). F. začal studovat
na pražské lékařské fakultě. Současně se intenzivně věnoval zpěvu
v Pěvecké a operní škole F. Pivody, zpíval na různých oslavách
a zdokonaloval se ve hře na klavír. Od 1907 získal smlouvu
v nově otevřeném Městském divadle na Královských Vinohradech
(kde se hrála i operní představení) u ředitele F. A. Šuberta.
Zahájil tak profesionální pěveckou dráhu a opustil takřka dokončená
studia medicíny. Během sezony 1907/08 se zúčastnil
královéhradeckého provedení Dvořákova oratoria ''Stabat mater''.
1908 vstoupil do angažmá v opeře Zemského divadla v Lublani,
během dvou sezon tam zpodobil bezmála dvě desítky významných
rolí tenorového oboru a byl příznivě přijat kritikou. Náhlá
otcova smrt slovinský pobyt ukončila, F. se vrátil do vlasti, aby se
mohl postarat o matku a dvě sestry. 1910–15 působil v souboru
brněnského Národního divadla, kde ztvárnil více než čtyřicet
rolí a kde uplatnil svůj hlasový rozsah i stylové cítění v předních
úlohách oper českých a světových skladatelů. Vystupoval též
jako koncertní sólista (mj. v Beethovenově ''IX. symfonii'', Novákově
''Bouři'', Nešverově ''De profundis'', Dvořákových kantátách
a oratoriích ''Svatební košile'', ''Stabat mater'' a ''Svatá Ludmila''). F. byl
zván k pohostinským vystoupením v pražském Národním divadle
(Assad, K. Goldmark: ''Sábská královna'', 1907/08; Jeník,
B. Smetana: ''Prodaná nevěsta'', 1908/09). Úspěšnou kariéru přerušila
první světová válka, kdy byl přidělen jako zdravotník k pacientům
s infekčními nemocemi v Chocni. Po skončení válečné
služby se do brněnské opery již nevrátil. Pouze jednu sezonu
zpíval v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po
níž profesionální dráhu ukončil. Vrátil se do Brna, rozešel se
s první manželkou, sopranistkou Marií, roz. Nussbaumovou
(1884–1963), členkou tamního Národního divadla (1909–30),
a oženil se podruhé. Pracoval jako vrchní zdravotní rada, potom
administrativní ředitel na zdravotním úřadu města Brna a tajemník
lékařské komory. Přátelil se s řadou umělců, skladatelů,
spisovatelů a lékařů. Za německé okupace byl nuceně penzionován.
Jeho synem byl Alois F. (* 15. 7. 1928), dirigent BROLNu
a hudební režisér brněnského rozhlasu.
 
'''D:''' role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Kristián, K. Weiss: Polský žid;
Ferrando,W. A. Mozart: Cosě fan tutte; Josef, J. Malát: Veselé námluvy; Loris
Ipanov, U. Giordano: Fedora; Pinkerton, G. Puccini: Madame Butterfly.
Lublaň: Samson, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila; Don José, G. Bizet: Carmen;
Turiddu, P. Mascagni: Sedlák kavalír; Canio, R. Leoncavallo: Komedianti;
Lenský, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; Lohengrin, R. Wagner: Lohengrin;
Pedro, E. d’Albert: Nížina; Hoffmann, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky;
Cavaradossi, G. Puccini: Tosca; Manrico, G. Verdi: Trubadúr; Juranič, I.Zajc:
Nikola Zrinski; Assad, C. Goldmark: Královna ze Sáby; Albert, R. Savin:
Lapa Vida. Brno: Lukáš, B. Smetana: Hubička; Jarek, týž: Čertova stěna; Vítek,
týž: Tajemství; Šťáhlav, týž: Libuše, Podhajský, týž: Dvě vdovy; Dalibor,
týž: Dalibor; Princ, A. Dvořák: Rusalka; Jirka, týž: Čert a Káča; Toník, týž:
Tvrdé palice; Ctirad, Z. Fibich: Šárka; Ferdinand, týž: Bouře; Števa, L. Janáček:
Její pastorkyňa.
 
'''L:''' Pazdírek, s. 256; HS 1, s. 308–309; Postavy brněnského jeviště 2, 1989,
s. 494–496 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie
české opery, 1999, s. 66; J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin
divadla v Olomouci (od 1479), 2008, s. 71 (Prodaná nevěsta v Olomouci);
KRL 2, s. 1125 (viz Fialová, Marie).
 
'''P:''' SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Hradec Králové, sign.
51–6655, fol. 57; Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]


[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Hradec Králové]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 30. 11. 2017, 19:15

Alois Adolf FIALA
Narození 2.6.1879
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 29.3.1940
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54971

FIALA, Alois Adolf, * 2. 6. 1879 Hradec Králové, † 29. 3. 1940 Brno, zpěvák, úředník

Byl synem Jana F. (1850–1910), mistra sklenáře a sboristy při katedrálním chrámu sv. Ducha. Hudební nadání rozvíjel od dětství, a to především po 1884, kdy se rodina přestěhovala do Olomouce. Tam F. 1897 maturoval na gymnáziu a současně se učil skladbě, dirigování a zpěvu u J. Nešvery, A. Petzolda a u otce, dirigenta kůru u Panny Marie Sněžné, choralisty (tenoristy) dómu, skladatele církevní hudby a aktivního člena spolků Vlastimil a Žerotín, jenž zpíval Jeníka při prvním olomouckém provedení Smetanovy Prodané nevěsty (1892). F. začal studovat na pražské lékařské fakultě. Současně se intenzivně věnoval zpěvu v Pěvecké a operní škole F. Pivody, zpíval na různých oslavách a zdokonaloval se ve hře na klavír. Od 1907 získal smlouvu v nově otevřeném Městském divadle na Královských Vinohradech (kde se hrála i operní představení) u ředitele F. A. Šuberta. Zahájil tak profesionální pěveckou dráhu a opustil takřka dokončená studia medicíny. Během sezony 1907/08 se zúčastnil královéhradeckého provedení Dvořákova oratoria Stabat mater. 1908 vstoupil do angažmá v opeře Zemského divadla v Lublani, během dvou sezon tam zpodobil bezmála dvě desítky významných rolí tenorového oboru a byl příznivě přijat kritikou. Náhlá otcova smrt slovinský pobyt ukončila, F. se vrátil do vlasti, aby se mohl postarat o matku a dvě sestry. 1910–15 působil v souboru brněnského Národního divadla, kde ztvárnil více než čtyřicet rolí a kde uplatnil svůj hlasový rozsah i stylové cítění v předních úlohách oper českých a světových skladatelů. Vystupoval též jako koncertní sólista (mj. v Beethovenově IX. symfonii, Novákově Bouři, Nešverově De profundis, Dvořákových kantátách a oratoriích Svatební košile, Stabat mater a Svatá Ludmila). F. byl zván k pohostinským vystoupením v pražském Národním divadle (Assad, K. Goldmark: Sábská královna, 1907/08; Jeník, B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1908/09). Úspěšnou kariéru přerušila první světová válka, kdy byl přidělen jako zdravotník k pacientům s infekčními nemocemi v Chocni. Po skončení válečné služby se do brněnské opery již nevrátil. Pouze jednu sezonu zpíval v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po níž profesionální dráhu ukončil. Vrátil se do Brna, rozešel se s první manželkou, sopranistkou Marií, roz. Nussbaumovou (1884–1963), členkou tamního Národního divadla (1909–30), a oženil se podruhé. Pracoval jako vrchní zdravotní rada, potom administrativní ředitel na zdravotním úřadu města Brna a tajemník lékařské komory. Přátelil se s řadou umělců, skladatelů, spisovatelů a lékařů. Za německé okupace byl nuceně penzionován. Jeho synem byl Alois F. (* 15. 7. 1928), dirigent BROLNu a hudební režisér brněnského rozhlasu.

D: role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Kristián, K. Weiss: Polský žid; Ferrando,W. A. Mozart: Cosě fan tutte; Josef, J. Malát: Veselé námluvy; Loris Ipanov, U. Giordano: Fedora; Pinkerton, G. Puccini: Madame Butterfly. Lublaň: Samson, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila; Don José, G. Bizet: Carmen; Turiddu, P. Mascagni: Sedlák kavalír; Canio, R. Leoncavallo: Komedianti; Lenský, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; Lohengrin, R. Wagner: Lohengrin; Pedro, E. d’Albert: Nížina; Hoffmann, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; Cavaradossi, G. Puccini: Tosca; Manrico, G. Verdi: Trubadúr; Juranič, I.Zajc: Nikola Zrinski; Assad, C. Goldmark: Královna ze Sáby; Albert, R. Savin: Lapa Vida. Brno: Lukáš, B. Smetana: Hubička; Jarek, týž: Čertova stěna; Vítek, týž: Tajemství; Šťáhlav, týž: Libuše, Podhajský, týž: Dvě vdovy; Dalibor, týž: Dalibor; Princ, A. Dvořák: Rusalka; Jirka, týž: Čert a Káča; Toník, týž: Tvrdé palice; Ctirad, Z. Fibich: Šárka; Ferdinand, týž: Bouře; Števa, L. Janáček: Její pastorkyňa.

L: Pazdírek, s. 256; HS 1, s. 308–309; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, s. 494–496 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 66; J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od 1479), 2008, s. 71 (Prodaná nevěsta v Olomouci); KRL 2, s. 1125 (viz Fialová, Marie).

P: SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Hradec Králové, sign. 51–6655, fol. 57; Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Gustav Novotný

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=FIALA_Alois_Adolf_2.6.1879-29.3.1940&oldid=101257“