FIALA Alois Adolf 2.6.1879-29.3.1940: Porovnání verzí
(FIALA_Alois_2.6.1879-29.3.1940) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alois FIALA | | jméno = Alois Adolf FIALA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1879 | | datum narození = 2.6.1879 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hradec Králové | ||
| datum úmrtí = 29.3.1940 | | datum úmrtí = 29.3.1940 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FIALA, Alois Adolf,''' ''* 2. 6. 1879 Hradec Králové, † 29. 3. 1940 Brno, zpěvák, úředník'' | |||
Byl synem Jana F. (1850–1910), mistra sklenáře a sboristy při | |||
katedrálním chrámu sv. Ducha. Hudební nadání rozvíjel od | |||
dětství, a to především po 1884, kdy se rodina přestěhovala do | |||
Olomouce. Tam F. 1897 maturoval na gymnáziu a současně se | |||
učil skladbě, dirigování a zpěvu u J. Nešvery, A. Petzolda | |||
a u otce, dirigenta kůru u Panny Marie Sněžné, choralisty (tenoristy) | |||
dómu, skladatele církevní hudby a aktivního člena spolků | |||
Vlastimil a Žerotín, jenž zpíval Jeníka při prvním olomouckém | |||
provedení Smetanovy ''Prodané nevěsty'' (1892). F. začal studovat | |||
na pražské lékařské fakultě. Současně se intenzivně věnoval zpěvu | |||
v Pěvecké a operní škole F. Pivody, zpíval na různých oslavách | |||
a zdokonaloval se ve hře na klavír. Od 1907 získal smlouvu | |||
v nově otevřeném Městském divadle na Královských Vinohradech | |||
(kde se hrála i operní představení) u ředitele F. A. Šuberta. | |||
Zahájil tak profesionální pěveckou dráhu a opustil takřka dokončená | |||
studia medicíny. Během sezony 1907/08 se zúčastnil | |||
královéhradeckého provedení Dvořákova oratoria ''Stabat mater''. | |||
1908 vstoupil do angažmá v opeře Zemského divadla v Lublani, | |||
během dvou sezon tam zpodobil bezmála dvě desítky významných | |||
rolí tenorového oboru a byl příznivě přijat kritikou. Náhlá | |||
otcova smrt slovinský pobyt ukončila, F. se vrátil do vlasti, aby se | |||
mohl postarat o matku a dvě sestry. 1910–15 působil v souboru | |||
brněnského Národního divadla, kde ztvárnil více než čtyřicet | |||
rolí a kde uplatnil svůj hlasový rozsah i stylové cítění v předních | |||
úlohách oper českých a světových skladatelů. Vystupoval též | |||
jako koncertní sólista (mj. v Beethovenově ''IX. symfonii'', Novákově | |||
''Bouři'', Nešverově ''De profundis'', Dvořákových kantátách | |||
a oratoriích ''Svatební košile'', ''Stabat mater'' a ''Svatá Ludmila''). F. byl | |||
zván k pohostinským vystoupením v pražském Národním divadle | |||
(Assad, K. Goldmark: ''Sábská královna'', 1907/08; Jeník, | |||
B. Smetana: ''Prodaná nevěsta'', 1908/09). Úspěšnou kariéru přerušila | |||
první světová válka, kdy byl přidělen jako zdravotník k pacientům | |||
s infekčními nemocemi v Chocni. Po skončení válečné | |||
služby se do brněnské opery již nevrátil. Pouze jednu sezonu | |||
zpíval v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po | |||
níž profesionální dráhu ukončil. Vrátil se do Brna, rozešel se | |||
s první manželkou, sopranistkou Marií, roz. Nussbaumovou | |||
(1884–1963), členkou tamního Národního divadla (1909–30), | |||
a oženil se podruhé. Pracoval jako vrchní zdravotní rada, potom | |||
administrativní ředitel na zdravotním úřadu města Brna a tajemník | |||
lékařské komory. Přátelil se s řadou umělců, skladatelů, | |||
spisovatelů a lékařů. Za německé okupace byl nuceně penzionován. | |||
Jeho synem byl Alois F. (* 15. 7. 1928), dirigent BROLNu | |||
a hudební režisér brněnského rozhlasu. | |||
'''D:''' role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Kristián, K. Weiss: Polský žid; | |||
Ferrando,W. A. Mozart: Cosě fan tutte; Josef, J. Malát: Veselé námluvy; Loris | |||
Ipanov, U. Giordano: Fedora; Pinkerton, G. Puccini: Madame Butterfly. | |||
Lublaň: Samson, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila; Don José, G. Bizet: Carmen; | |||
Turiddu, P. Mascagni: Sedlák kavalír; Canio, R. Leoncavallo: Komedianti; | |||
Lenský, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; Lohengrin, R. Wagner: Lohengrin; | |||
Pedro, E. d’Albert: Nížina; Hoffmann, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; | |||
Cavaradossi, G. Puccini: Tosca; Manrico, G. Verdi: Trubadúr; Juranič, I.Zajc: | |||
Nikola Zrinski; Assad, C. Goldmark: Královna ze Sáby; Albert, R. Savin: | |||
Lapa Vida. Brno: Lukáš, B. Smetana: Hubička; Jarek, týž: Čertova stěna; Vítek, | |||
týž: Tajemství; Šťáhlav, týž: Libuše, Podhajský, týž: Dvě vdovy; Dalibor, | |||
týž: Dalibor; Princ, A. Dvořák: Rusalka; Jirka, týž: Čert a Káča; Toník, týž: | |||
Tvrdé palice; Ctirad, Z. Fibich: Šárka; Ferdinand, týž: Bouře; Števa, L. Janáček: | |||
Její pastorkyňa. | |||
'''L:''' Pazdírek, s. 256; HS 1, s. 308–309; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, | |||
s. 494–496 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie | |||
české opery, 1999, s. 66; J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin | |||
divadla v Olomouci (od 1479), 2008, s. 71 (Prodaná nevěsta v Olomouci); | |||
KRL 2, s. 1125 (viz Fialová, Marie). | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Hradec Králové, sign. | |||
51–6655, fol. 57; Divadelní ústav, Praha, dokumentace. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Hradec Králové]] | |||
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 30. 11. 2017, 19:15
Alois Adolf FIALA | |
Narození | 2.6.1879 |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Úmrtí | 29.3.1940 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54971 |
FIALA, Alois Adolf, * 2. 6. 1879 Hradec Králové, † 29. 3. 1940 Brno, zpěvák, úředník
Byl synem Jana F. (1850–1910), mistra sklenáře a sboristy při katedrálním chrámu sv. Ducha. Hudební nadání rozvíjel od dětství, a to především po 1884, kdy se rodina přestěhovala do Olomouce. Tam F. 1897 maturoval na gymnáziu a současně se učil skladbě, dirigování a zpěvu u J. Nešvery, A. Petzolda a u otce, dirigenta kůru u Panny Marie Sněžné, choralisty (tenoristy) dómu, skladatele církevní hudby a aktivního člena spolků Vlastimil a Žerotín, jenž zpíval Jeníka při prvním olomouckém provedení Smetanovy Prodané nevěsty (1892). F. začal studovat na pražské lékařské fakultě. Současně se intenzivně věnoval zpěvu v Pěvecké a operní škole F. Pivody, zpíval na různých oslavách a zdokonaloval se ve hře na klavír. Od 1907 získal smlouvu v nově otevřeném Městském divadle na Královských Vinohradech (kde se hrála i operní představení) u ředitele F. A. Šuberta. Zahájil tak profesionální pěveckou dráhu a opustil takřka dokončená studia medicíny. Během sezony 1907/08 se zúčastnil královéhradeckého provedení Dvořákova oratoria Stabat mater. 1908 vstoupil do angažmá v opeře Zemského divadla v Lublani, během dvou sezon tam zpodobil bezmála dvě desítky významných rolí tenorového oboru a byl příznivě přijat kritikou. Náhlá otcova smrt slovinský pobyt ukončila, F. se vrátil do vlasti, aby se mohl postarat o matku a dvě sestry. 1910–15 působil v souboru brněnského Národního divadla, kde ztvárnil více než čtyřicet rolí a kde uplatnil svůj hlasový rozsah i stylové cítění v předních úlohách oper českých a světových skladatelů. Vystupoval též jako koncertní sólista (mj. v Beethovenově IX. symfonii, Novákově Bouři, Nešverově De profundis, Dvořákových kantátách a oratoriích Svatební košile, Stabat mater a Svatá Ludmila). F. byl zván k pohostinským vystoupením v pražském Národním divadle (Assad, K. Goldmark: Sábská královna, 1907/08; Jeník, B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1908/09). Úspěšnou kariéru přerušila první světová válka, kdy byl přidělen jako zdravotník k pacientům s infekčními nemocemi v Chocni. Po skončení válečné služby se do brněnské opery již nevrátil. Pouze jednu sezonu zpíval v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po níž profesionální dráhu ukončil. Vrátil se do Brna, rozešel se s první manželkou, sopranistkou Marií, roz. Nussbaumovou (1884–1963), členkou tamního Národního divadla (1909–30), a oženil se podruhé. Pracoval jako vrchní zdravotní rada, potom administrativní ředitel na zdravotním úřadu města Brna a tajemník lékařské komory. Přátelil se s řadou umělců, skladatelů, spisovatelů a lékařů. Za německé okupace byl nuceně penzionován. Jeho synem byl Alois F. (* 15. 7. 1928), dirigent BROLNu a hudební režisér brněnského rozhlasu.
D: role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Kristián, K. Weiss: Polský žid; Ferrando,W. A. Mozart: Cosě fan tutte; Josef, J. Malát: Veselé námluvy; Loris Ipanov, U. Giordano: Fedora; Pinkerton, G. Puccini: Madame Butterfly. Lublaň: Samson, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila; Don José, G. Bizet: Carmen; Turiddu, P. Mascagni: Sedlák kavalír; Canio, R. Leoncavallo: Komedianti; Lenský, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; Lohengrin, R. Wagner: Lohengrin; Pedro, E. d’Albert: Nížina; Hoffmann, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; Cavaradossi, G. Puccini: Tosca; Manrico, G. Verdi: Trubadúr; Juranič, I.Zajc: Nikola Zrinski; Assad, C. Goldmark: Královna ze Sáby; Albert, R. Savin: Lapa Vida. Brno: Lukáš, B. Smetana: Hubička; Jarek, týž: Čertova stěna; Vítek, týž: Tajemství; Šťáhlav, týž: Libuše, Podhajský, týž: Dvě vdovy; Dalibor, týž: Dalibor; Princ, A. Dvořák: Rusalka; Jirka, týž: Čert a Káča; Toník, týž: Tvrdé palice; Ctirad, Z. Fibich: Šárka; Ferdinand, týž: Bouře; Števa, L. Janáček: Její pastorkyňa.
L: Pazdírek, s. 256; HS 1, s. 308–309; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, s. 494–496 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 66; J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od 1479), 2008, s. 71 (Prodaná nevěsta v Olomouci); KRL 2, s. 1125 (viz Fialová, Marie).
P: SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Hradec Králové, sign. 51–6655, fol. 57; Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
Gustav Novotný