FRÝDL Antonín 25.10.1896-20.7.1976: Porovnání verzí
(FRÝDL_Antonín_25.10.1896-20.7.1976) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 20.7.1976 | | datum úmrtí = 20.7.1976 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRÝDL, Antonín''', ''* 25. 10. 1896 Praha, † 20. 7. 1976 Praha, malíř, publicista'' | |||
Narodil se jako nemanželský syn Josefiny F., oblíbené modelky | |||
malířů V. Brožíka a F. Ženíška. Studoval na AVU v ateliéru | |||
K. Krattnera a posléze A. Brömseho, u nějž 1924 absolvoval. | |||
Zprvu se zaměřoval na figurální malbu v postsymbolickém | |||
duchu, později své zájmy rozšířil na krajinu Polabí, kde se | |||
po krátké profesorské praxi v Košicích usadil a pedagogicky | |||
působil na nymburských školách, na tvorbu květinových zátiší, | |||
exlibris. Byl vynikajícím kreslířem a jeho obrazy vesměs | |||
vycházely z precizní kresebné přípravy. Kresby, grafické listy | |||
a někdy i obrazy řadil do cyklů. V programové studii ''Mladí'' | |||
''malíři čeští'' (1934) se snažil kolem sebe soustředit skupinu | |||
výtvarníků, kteří by byli ochotni prosazovat v českém výtvarném | |||
umění důsledně pojímaný regionalismus, ale jeho snaha | |||
vyzněla naprázdno. Zklamání ho dočasně vedlo k experimentování | |||
s kubistickým tvaroslovím. Ač v třicátých letech častěji | |||
vystavoval a byl i publicisticky činný v krajinském tisku, | |||
po osvobození již jeho dílo ztratilo závažnost. Byl autorem | |||
tří básnických knih, v nichž opožděně reagoval na vitalismus | |||
aktuální po první světové válce (''Živly'', 1926; ''Chudobky'', 1928; | |||
''Dnům mladosti'', 1936). | |||
'''L:''' Toman 1, s. 243; J. Hrachovina, Obrazy A. F., 1931; K. Hanf, Růst | |||
umělcův. O malíři A. F., 1932; http://abart-full.artarchiv.cz/ (stav k 27. 5. | |||
2014). | |||
'''P:''' Polabské muzeum, Nymburk, osobní pozůstalost. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Řádek 16: | Řádek 47: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1976]] | [[Kategorie:1976]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 12. 2017, 11:01
Antonín FRÝDL | |
Narození | 25.10.1896 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 20.7.1976 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81957 |
FRÝDL, Antonín, * 25. 10. 1896 Praha, † 20. 7. 1976 Praha, malíř, publicista
Narodil se jako nemanželský syn Josefiny F., oblíbené modelky malířů V. Brožíka a F. Ženíška. Studoval na AVU v ateliéru K. Krattnera a posléze A. Brömseho, u nějž 1924 absolvoval. Zprvu se zaměřoval na figurální malbu v postsymbolickém duchu, později své zájmy rozšířil na krajinu Polabí, kde se po krátké profesorské praxi v Košicích usadil a pedagogicky působil na nymburských školách, na tvorbu květinových zátiší, exlibris. Byl vynikajícím kreslířem a jeho obrazy vesměs vycházely z precizní kresebné přípravy. Kresby, grafické listy a někdy i obrazy řadil do cyklů. V programové studii Mladí malíři čeští (1934) se snažil kolem sebe soustředit skupinu výtvarníků, kteří by byli ochotni prosazovat v českém výtvarném umění důsledně pojímaný regionalismus, ale jeho snaha vyzněla naprázdno. Zklamání ho dočasně vedlo k experimentování s kubistickým tvaroslovím. Ač v třicátých letech častěji vystavoval a byl i publicisticky činný v krajinském tisku, po osvobození již jeho dílo ztratilo závažnost. Byl autorem tří básnických knih, v nichž opožděně reagoval na vitalismus aktuální po první světové válce (Živly, 1926; Chudobky, 1928; Dnům mladosti, 1936).
L: Toman 1, s. 243; J. Hrachovina, Obrazy A. F., 1931; K. Hanf, Růst umělcův. O malíři A. F., 1932; http://abart-full.artarchiv.cz/ (stav k 27. 5. 2014).
P: Polabské muzeum, Nymburk, osobní pozůstalost.
Martin Kučera