FRYŠOVÁ Emilie 23.7.1840-17.1.1920: Porovnání verzí
(FRYŠOVÁ_Emilie_23.7.1840-17.1.1920) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.7.1840 | | datum narození = 23.7.1840 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 17.1.1920 | | datum úmrtí = 17.1.1920 | ||
| místo úmrtí = Písek | | místo úmrtí = Písek | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRYŠOVÁ, Emilie''', ''* 23. 7. 1840 Praha, † 17. 1. 1920 Písek, učitelka, sběratelka, národopisná pracovnice'' | |||
Absolvovala dvouletý německý učitelský ústav v Praze a výuku | |||
kreslení a jazyků v Karlových Varech. Byla vychovatelkou | |||
v Nußdorfu u Vídně, učitelkou na vyšší dívčí škole v Chrudimi, | |||
od 1873 učila na obecné a pak měšťanské škole v Plzni, | |||
od 1885 působila jako ředitelka na obecné, později měšťanské škole v Soběslavi a 1907 odešla na odpočinek do Písku, kde poté pracovala v městském muzeu. | |||
Vedle obsáhlé pedagogické práce (vydala třídílnou učebnici | |||
dějepisu) přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými | |||
články. Založila zemskou ústřední jednotu učitelek, ženský | |||
spolek pro podporu chudé mládeže a dětské jesle v Soběslavi. Dlouhodobě se věnovala sběratelské činnosti v terénu, | |||
především v oblasti jihočeských Blat. Nashromáždila velké | |||
množství krojových součástí a výšivek, které jsou uloženy | |||
v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze, částečně | |||
i v soběslavském muzeu. Podílela se na instalaci blatského | |||
oddělení na Národopisné výstavě v Praze 1895 a na krajinské | |||
výstavě v Soběslavi 1898. Patřila k vynikajícím znalkyním blatského | |||
kroje, jeho střihu, úpravy a výzdoby, popsala i kroj třeboňský | |||
a kozácký ze severního Táborska (in: ''Český lid 9'', 1900, | |||
s. 292), k cenným dílům patří její ilustrovaná práce o výšivkách. | |||
Výsledky mnohaletého studia a terénní práce shrnula | |||
v obsáhlé národopisné monografii ''Jihočeská Blata'', v níž předložila | |||
bohatý materiál o životě lidu. Podrobné údaje o zaměstnání | |||
a obydlí, krojích a výšivkách, popisy náboženských poměrů, | |||
pranostik, pověr, obyčejů a slavností, písní, tanců a hudby, povahy | |||
a mluvy lidu doplnila náčrtky, fotografiemi a mapkami. | |||
Pozornost věnovala také výzdobě blatských statků, rodinným, | |||
výročním a hospodářským obyčejům na Blatech (in: ''Muzejní'' | |||
''sborník'', Soběslav 1900). | |||
'''D:''' Ukázky z dějin všeobecných pro 1., 2. a 3. třídu měšťanských škol, 1887; | |||
Ornament jihočeský, 1902; Jihočeská Blata, 1913. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 455; OSND 2/1, s. 757; Národopisná, školní a průmyslová | |||
a včelařská výstava v Soběslavi, 1898; Č. Zíbrt, E. F. dílo o Blatsku, in: ČL 23, | |||
1914, s. 113–134; týž, Jak třídila ženské kroje české E. F., in: tamtéž 26, | |||
1926, s. 65–69; M. Prunerová-Roudná, Ředitelka E. F., in: Jubilejní sborník | |||
městského muzea v Soběslavi 1897–1947, 1947, s. 54–55; M. O. Růžička, | |||
E. F. (1840–1920), in: Národopisné aktuality 7, 1970, s. 53; J. Huleš, | |||
Za ředitelkou E. F., in: Výběr prací členů Historického klubu Jihočeského | |||
muzea v Českých Budějovicích 17, 1980, s. 171–172; Lidová kultura. | |||
Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek | |||
(eds.), 2007, s. 56–57; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 19. 9. 2013). | |||
Alexandra Navrátilová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádek 17: | Řádek 61: | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] | ||
Verze z 1. 12. 2017, 11:19
| Emilie FRYŠOVÁ | |
 | |
| Narození | 23.7.1840 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 17.1.1920 |
| Místo úmrtí | Písek |
| Povolání | 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56028 |
FRYŠOVÁ, Emilie, * 23. 7. 1840 Praha, † 17. 1. 1920 Písek, učitelka, sběratelka, národopisná pracovnice
Absolvovala dvouletý německý učitelský ústav v Praze a výuku kreslení a jazyků v Karlových Varech. Byla vychovatelkou v Nußdorfu u Vídně, učitelkou na vyšší dívčí škole v Chrudimi, od 1873 učila na obecné a pak měšťanské škole v Plzni, od 1885 působila jako ředitelka na obecné, později měšťanské škole v Soběslavi a 1907 odešla na odpočinek do Písku, kde poté pracovala v městském muzeu.
Vedle obsáhlé pedagogické práce (vydala třídílnou učebnici dějepisu) přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými články. Založila zemskou ústřední jednotu učitelek, ženský spolek pro podporu chudé mládeže a dětské jesle v Soběslavi. Dlouhodobě se věnovala sběratelské činnosti v terénu, především v oblasti jihočeských Blat. Nashromáždila velké množství krojových součástí a výšivek, které jsou uloženy v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze, částečně i v soběslavském muzeu. Podílela se na instalaci blatského oddělení na Národopisné výstavě v Praze 1895 a na krajinské výstavě v Soběslavi 1898. Patřila k vynikajícím znalkyním blatského kroje, jeho střihu, úpravy a výzdoby, popsala i kroj třeboňský a kozácký ze severního Táborska (in: Český lid 9, 1900, s. 292), k cenným dílům patří její ilustrovaná práce o výšivkách. Výsledky mnohaletého studia a terénní práce shrnula v obsáhlé národopisné monografii Jihočeská Blata, v níž předložila bohatý materiál o životě lidu. Podrobné údaje o zaměstnání a obydlí, krojích a výšivkách, popisy náboženských poměrů, pranostik, pověr, obyčejů a slavností, písní, tanců a hudby, povahy a mluvy lidu doplnila náčrtky, fotografiemi a mapkami. Pozornost věnovala také výzdobě blatských statků, rodinným, výročním a hospodářským obyčejům na Blatech (in: Muzejní sborník, Soběslav 1900).
D: Ukázky z dějin všeobecných pro 1., 2. a 3. třídu měšťanských škol, 1887; Ornament jihočeský, 1902; Jihočeská Blata, 1913.
L: OSN 28, s. 455; OSND 2/1, s. 757; Národopisná, školní a průmyslová a včelařská výstava v Soběslavi, 1898; Č. Zíbrt, E. F. dílo o Blatsku, in: ČL 23, 1914, s. 113–134; týž, Jak třídila ženské kroje české E. F., in: tamtéž 26, 1926, s. 65–69; M. Prunerová-Roudná, Ředitelka E. F., in: Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897–1947, 1947, s. 54–55; M. O. Růžička, E. F. (1840–1920), in: Národopisné aktuality 7, 1970, s. 53; J. Huleš, Za ředitelkou E. F., in: Výběr prací členů Historického klubu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích 17, 1980, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 56–57; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 19. 9. 2013).
Alexandra Navrátilová