FIALA Josef 31.7.1882-11.4.1963: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FIALA_Josef_31.7.1882-11.4.1963)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 31.7.1882
| datum narození = 31.7.1882
| místo narození =  
| místo narození = Košíře (dnes Praha)
| datum úmrtí = 11.4.1963
| datum úmrtí = 11.4.1963
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FIALA
}}
 
'''FIALA, Josef,''' ''* 31. 7. 1882 Košíře (dnes Praha), † 11. 4. 1963 Praha, malíř''
 
Narodil se v rodině obchodníka Václava F. Na naléhání rodičů,
kteří pocházeli z venkova, vystudoval obchodní školu a stal se
účetním ve mlýně, dva roky pracoval v obchodě ovdovělé matky.
Od dětství měl zálibu v malířství a jako dvacetiletý vstoupil
na pražskou AVU do speciálky V. Hynaise, kterou absolvoval
1907. Hlávkovo stipendium mu umožnilo roční studium v Itálii
a několikaměsíční pobyt v Paříži a Londýně. Studia završil na
mnichovské akademii u A. Janka. Původně byl figuralistou, ale
vliv ciziny, zejména Paříže, ho přivedl ke krajinomalbě. Po návratu
do Čech upoutaly jeho zájem zprvu Pošumaví a Chodsko,
později však přilnul ke krajině Českomoravské vrchoviny, kde
vznikla převážná většina jeho prací. 1925–35 žil ve Svratce, poté
v nedalekých Milovech, kde si postavil na břehu rybníka srub
a kde každoročně tvořil od jara do podzimu. Niterný vztah ke
krajině a odborná studia figuralistiky mu otevřely cestu k praktickému
uplatnění figurální kompozice v krajině. Tento žánr,
v době malířova uměleckého růstu dosti výjimečný, ho brzy postavil
do čela proudu stojícího mezi krajinomalbou a figurální
tvorbou. Používal téměř výhradně výtvarnou techniku oleje na
plátně, ztvárňoval prosté venkovany při každodenní práci i ve
volných chvílích, zejména děti při sběru plodin či při hrách.
V meziválečném období vystavoval s Jednotou umělců výtvarných
a se Sdružením výtvarných umělců Myslbek. Dožil v Praze.
Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu kostela sv. Mikuláše
na Staroměstském náměstí v Praze, kde v době vojenské
prezenční služby spolu s dalšími malíři restauroval nástěnné
fresky. Na jeho tvorbu navázal mladší ze synů, '''Zdeněk F.''' (* 6. 7. 1917 Praha, † 8. 6. 2004 Sněžné /u Svratky/), krajinář
a portrétista, žák V. Nechleby a J. Loukoty na pražské AVU, jehož
tvorba byla rovněž inspirována Vysočinou.
 
'''D:''' samostatné výstavy: Topičův salon, Praha, 1932; Rubešova galerie, Praha,
1942; Galerie Vrtbovská zahrada, Praha, 2008. Obrazy: Manželka Eugenie;
Synové Eugen a Zdeněk; Dělnická madona; Otčenáš; Píseň hor; Milovský
rybník; V lukách; Na žních; Do kostela; Dary země; Vázání obilí; Jeřáby;
Rybáři; Děti Vysočiny; Na malinách; Na borůvkách; Útěk pasačky v bouři;
Koupající se hoši; U ohníčku; Děti na mezi.
 
'''L:''' Toman 1, s. 215; J. Čadík, SVU Myslbek, 1939, s. 47n.; SČSVU 2, s. 231
(s chybami); Ak. malíř J. F. 1882–1963. Ze života & díla. Katalog výstavy,
2008; http://www.atelier-fiala.cz/galerie-j-fialy/galerie/o-zivote-j-fialy.html.
 
Jiří Vacek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 3. 12. 2017, 14:58

Josef FIALA
Narození 31.7.1882
Místo narození Košíře (dnes Praha)
Úmrtí 11.4.1963
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55001

FIALA, Josef, * 31. 7. 1882 Košíře (dnes Praha), † 11. 4. 1963 Praha, malíř

Narodil se v rodině obchodníka Václava F. Na naléhání rodičů, kteří pocházeli z venkova, vystudoval obchodní školu a stal se účetním ve mlýně, dva roky pracoval v obchodě ovdovělé matky. Od dětství měl zálibu v malířství a jako dvacetiletý vstoupil na pražskou AVU do speciálky V. Hynaise, kterou absolvoval 1907. Hlávkovo stipendium mu umožnilo roční studium v Itálii a několikaměsíční pobyt v Paříži a Londýně. Studia završil na mnichovské akademii u A. Janka. Původně byl figuralistou, ale vliv ciziny, zejména Paříže, ho přivedl ke krajinomalbě. Po návratu do Čech upoutaly jeho zájem zprvu Pošumaví a Chodsko, později však přilnul ke krajině Českomoravské vrchoviny, kde vznikla převážná většina jeho prací. 1925–35 žil ve Svratce, poté v nedalekých Milovech, kde si postavil na břehu rybníka srub a kde každoročně tvořil od jara do podzimu. Niterný vztah ke krajině a odborná studia figuralistiky mu otevřely cestu k praktickému uplatnění figurální kompozice v krajině. Tento žánr, v době malířova uměleckého růstu dosti výjimečný, ho brzy postavil do čela proudu stojícího mezi krajinomalbou a figurální tvorbou. Používal téměř výhradně výtvarnou techniku oleje na plátně, ztvárňoval prosté venkovany při každodenní práci i ve volných chvílích, zejména děti při sběru plodin či při hrách. V meziválečném období vystavoval s Jednotou umělců výtvarných a se Sdružením výtvarných umělců Myslbek. Dožil v Praze. Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, kde v době vojenské prezenční služby spolu s dalšími malíři restauroval nástěnné fresky. Na jeho tvorbu navázal mladší ze synů, Zdeněk F. (* 6. 7. 1917 Praha, † 8. 6. 2004 Sněžné /u Svratky/), krajinář a portrétista, žák V. Nechleby a J. Loukoty na pražské AVU, jehož tvorba byla rovněž inspirována Vysočinou.

D: samostatné výstavy: Topičův salon, Praha, 1932; Rubešova galerie, Praha, 1942; Galerie Vrtbovská zahrada, Praha, 2008. Obrazy: Manželka Eugenie; Synové Eugen a Zdeněk; Dělnická madona; Otčenáš; Píseň hor; Milovský rybník; V lukách; Na žních; Do kostela; Dary země; Vázání obilí; Jeřáby; Rybáři; Děti Vysočiny; Na malinách; Na borůvkách; Útěk pasačky v bouři; Koupající se hoši; U ohníčku; Děti na mezi.

L: Toman 1, s. 215; J. Čadík, SVU Myslbek, 1939, s. 47n.; SČSVU 2, s. 231 (s chybami); Ak. malíř J. F. 1882–1963. Ze života & díla. Katalog výstavy, 2008; http://www.atelier-fiala.cz/galerie-j-fialy/galerie/o-zivote-j-fialy.html.

Jiří Vacek