FIALA Otakar 2.6.1889-3.1.1977: Porovnání verzí

	Otakar FIALA
Narození	2.6.1889
Místo narození	Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí	3.1.1977
Místo úmrtí	Brno
Povolání	65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69325

VizuálníWikitext

Verze z 3. 12. 2017, 15:44

FIALA, Otakar, * 2. 6. 1889 Jaroměřice nad Rokytnou, † 3. 1. 1977 Brno, literární historik, editor, pedagog

Pocházel z rodiny řídícího učitele. Gymnázium navštěvoval v Třebíči a v Brně, maturoval 1908 na Akademickém gymnáziu v Praze. Na pražské filozofické fakultě si zapsal češtinu a němčinu, promoval 1913. Odešel do Třebíče, kde 1914–22 učil na reálce. Poté přesídlil do Prostějova a působil na obchodní akademii. 1922 složil doktorát na téma Tajemné dálky a Svítání na západě. Psychologický a ideový rozbor prvních sbírek O. Březiny. S básníkem, jehož dílu zasvětil život, se seznámil 1905. Od 1933 vyučoval na průmyslové škole v Brně. Kromě dalších esejů (Slovo, Skryté dějiny, Mír) vydal 1935 z Březinovy pozůstalosti Nové eseje (ve spolupráci s jeho spolužákem a jedním ze správců pozůstalosti M. Lukšů a s E. Chalupným). Po smrti M. Lukšů publikoval F. 1939 z rukopisné pozůstalosti Březinovo Oslnění svobody (jako doplněk Spisů O. Březiny vydaných v redakci M. Hýska 1933) a 1967 Eseje z pozůstalosti. 1969 mu v nakladatelství Academia vyšly Studie z novoříšského období Otokara Březiny. Březinovi současně věnoval i řadu časopiseckých článků a studií, zejména Smrt v díle O. Březiny (Časopis pro moderní filologii a literaturu, 1927), Ediční poznámky k Březinovým posmrtným esejům (Nová Říše, 1931–32), Mlčení O. Březiny v zrcadle korespondence a hovorů (Listy filologické, 1939), článek Sociální prvek v díle O. Březiny (in: sborník Stavba ve výši, 1970). 1968 se spolu s F. Hrabalem podílel úpravou a překladem textu z němčiny na edici korespondence L. Janáčka Dopisy Zdence. Okrajově se zaměřil i na J. Vrchlického, jehož dílo Vittoria Colonna pojednal v souvislosti s básníkovou korespondencí se S. Podlipskou (in: ČNM, 1928). Publikoval též pod pseudonymem Otakar Skála. 1950 odešel do důchodu.

L: A. Dolenský, Kulturní adresář 2, 1936; sine, Dr. O. F... dožívá se 50 let, in: Lidové noviny 2. 6. 1939; sine, Jubileum březinovského badatele, in: Štafeta (Prostějov) 1969, č. 2; nekrology: P. Marek, in: Štafeta (Prostějov) 1977, č. 3; J. Glivický, in: Zprávy Spolku čs. bibliofilů 1977, č. 3; Časopis československých knihovníků 9, 1930, s. 64; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 538; LČL 1, s. 693.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 2.6.1889
-| místo narození =
+| místo narození = Jaroměřice nad Rokytnou
 | datum úmrtí = 3.1.1977
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Brno
 | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Otakar FIALA
+}}
+'''FIALA, Otakar,''' ''* 2. 6. 1889 Jaroměřice nad Rokytnou, † 3. 1. 1977 Brno, literární historik, editor, pedagog''
+Pocházel z rodiny řídícího učitele. Gymnázium navštěvoval
+v Třebíči a v Brně, maturoval 1908 na Akademickém gymnáziu
+v Praze. Na pražské filozofické fakultě si zapsal češtinu a němčinu,
+promoval 1913. Odešel do Třebíče, kde 1914–22 učil na
+reálce. Poté přesídlil do Prostějova a působil na obchodní akademii.
+složil doktorát na téma ''Tajemné dálky a Svítání na západě. Psychologický a ideový rozbor prvních sbírek O. Březiny''.
+S básníkem, jehož dílu zasvětil život, se seznámil 1905. Od 1933
+vyučoval na průmyslové škole v Brně. Kromě dalších esejů (''Slovo'',
+''Skryté dějiny'', ''Mír'') vydal 1935 z Březinovy pozůstalosti ''Nové eseje'' (ve spolupráci s jeho spolužákem a jedním ze správců
+pozůstalosti M. Lukšů a s E. Chalupným). Po smrti M. Lukšů
+publikoval F. 1939 z rukopisné pozůstalosti Březinovo ''Oslnění svobody'' (jako doplněk ''Spisů O. Březiny'' vydaných v redakci
+M. Hýska 1933) a 1967 ''Eseje z pozůstalosti''. 1969 mu v nakladatelství
+Academia vyšly ''Studie z novoříšského období Otokara Březiny''.
+Březinovi současně věnoval i řadu časopiseckých článků
+a studií, zejména ''Smrt v díle O. Březiny'' (''Časopis pro moderní filologii a literaturu'', 1927),
+''Ediční poznámky k Březinovým posmrtným esejům'' (''Nová Říše'', 1931–32),
+''Mlčení O. Březiny v zrcadle korespondence a hovorů'' (''Listy filologické'', 1939), článek
+''Sociální prvek v díle O. Březiny'' (in: sborník ''Stavba ve výši'', 1970). 1968 se
+spolu s F. Hrabalem podílel úpravou a překladem textu z němčiny
+na edici korespondence L. Janáčka ''Dopisy Zdence''. Okrajově
+se zaměřil i na J. Vrchlického, jehož dílo ''Vittoria Colonna'' pojednal
+v souvislosti s básníkovou korespondencí se S. Podlipskou
+(in: ''ČNM'', 1928). Publikoval též pod pseudonymem Otakar
+Skála. 1950 odešel do důchodu.
+'''L:''' A. Dolenský, Kulturní adresář 2, 1936; sine, Dr. O. F... dožívá se 50 let, in:
+Lidové noviny 2. 6. 1939; sine, Jubileum březinovského badatele, in: Štafeta
+(Prostějov) 1969, č. 2; nekrology: P. Marek, in: Štafeta (Prostějov) 1977, č. 3;
+J. Glivický, in: Zprávy Spolku čs. bibliofilů 1977, č. 3; Časopis československých
+knihovníků 9, 1930, s. 64; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české
+a slovenské literatuře, 1973, s. 538; LČL 1, s. 693.
+'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha.
+Marcella Husová
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 [[Kategorie:1889]]
+[[Kategorie:Jaroměřice nad Rokytnou]]
 [[Kategorie:1977]]
+[[Kategorie:Brno]]