FINBERKA z Jan Václav 6.6.1869-11.9.1951: Porovnání verzí
(FINBERKA_z_Jan_Václav_6.6.1869-11.9.1951) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Václav FINBERKA | | jméno = Jan Václav z FINBERKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.6.1869 | | datum narození = 6.6.1869 | ||
| místo narození = | | místo narození = Skuteč | ||
| datum úmrtí = 11.9.1951 | | datum úmrtí = 11.9.1951 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Úvaly (u Prahy) | ||
| povolání = | | povolání = | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''z FINBERKA, Jan Václav''' ''(vl. jm. Svoboda), * 6. 6. 1869 Skuteč, † 11. 9. 1951 Úvaly (u Prahy), spisovatel, dramatik, pedagog'' | |||
Svůj literární pseudonym si zvolil podle jména matky, která pocházela | |||
z rodiny Kašků z Finberka. Absolvoval nižší reálné gymnázium | |||
v Chrudimi, poté odešel na učitelský ústav do Hradce | |||
Králové, kde byl žákem J. Letošníka a A. Černého. Od 1891 uveřejňoval | |||
v krajinských listech ''Chrudimské listy'' a ''Český východ'' básně | |||
a povídky; užíval přitom pseudonymu Anna Arnoštka Svobodová. | |||
Od 1890 učil na venkovských školách v Krásném a Chrasti | |||
na Chrudimsku. 1893 nastoupil na měšťanskou školu v Hlinsku, | |||
kde se poté stal ředitelem. Zůstal svobodný. 1923 odešel do předčasné | |||
penze a odstěhoval se do Úval. Pochován byl ve Skutči. | |||
1894 otiskl první sbírku povídek ''Zašlé děje'', 1899 následovala | |||
další povídková kniha ''Horská srdce''. 1900 se pokusil o román | |||
''V lepším světě''. Téhož roku vydal povídky ''Stíny života'' z venkovského | |||
života Vysočiny, které nazýval horské obrazy, a z maloměstského | |||
prostředí. 1901 vydal soubory ''Mezi tkalci'' a ''Mračna v duších''. 1902 sepsal divadelní hru o třech obrazech | |||
''Pro slávu a lásku'', podle níž současně napsal román ''Dva tábory''. Ve své | |||
tvorbě čítající na čtyři desítky titulů střídal žánr drobné prózy | |||
a povídky pro mládež s žánrem románu (''Hrdá radost'', 1921). | |||
Z letních prázdninových cest vznikl cestopis ''Vábné Slovensko'' (1908). Ve dvacátých letech vydal tři knihy o životě a díle | |||
F. J. Rubeše, který řadu let působil a zemřel ve Skutči (''Rubšovo přátelství k Havlíčkovi'', 1926, | |||
''Frant. Jar. Rubeš u hrobu Karla Sudimíra Šnajdra''. ''Literární historie z dob předbřeznových'', 1928, | |||
''Vlastenectví Fr. Jar. Rubeše'', 1930). Při příležitosti svých šedesátých | |||
narozenin napsal vzpomínky a o rok později je vydal pod | |||
dvojnázvem ''Kudrnatý klučina'', k memoárům se vrátil ještě | |||
jednou v ''Literární autobiografii'' (1940). Překládal zejména | |||
z polštiny (W. Przyborowski, T. Miciński, M. Rodziewiczówna) | |||
a z francouzštiny (''Poslední povídky'' P. Mériméa, 1919), dva výbory | |||
z tvorby francouzských autorů ''Zlaté hvězdy'' a ''Drahé kamení'', | |||
obě 1919). Přispíval do časopisů a listů i kalendářů (např. | |||
''Kalendáře Besed lidu''). 1918–19 redigoval dvacet svazků pacovské | |||
knižnice Ve vlaku. Byl členem řady literárních a uměleckých | |||
spolků, mj. Máje, Svatoboru či Umělecké besedy. V rukopise | |||
zůstaly ''Dějiny Skutče a obcí na Skutečsku''. | |||
'''D:''' Spisovatel J. V. z F. Literární autobiografie, 1940. | |||
'''L:''' K. V. Adámek, Sborník okresu hlineckého, 1897, s. 209; O. Pospíšil – | |||
V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 159; ne (A. Novák), J. V. z F. šedesátníkem, | |||
in: Lidové noviny 6. 6. 1929; J. V. z F., Mé literární začátky, in: | |||
Naše kniha 10, 1929, s. 225, 232; Ľ. V. Rizner, Bibliográfia písomníctva slovenského…., | |||
Turčianský Sv. Martin 1, 1929, s. 397; E. Škorpil, Spisovatelé | |||
vysokomýtského kraje, 1932, passim; R. Petráň, Literární místopis Českobrodska, | |||
1939, passim; Sborník Svazu českých umělců 1940, Z. Popelka | |||
(ed.), 1940, s. 36; O české satiře, F. Buriánek (ed.), 1959, s. 24; J. Nečas, Literární | |||
průvodce pro turisty, 1962, s. 102; J. Vopravil, Slovník pseudonymů | |||
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1237–1238; LČL 1, s. 702–703; | |||
P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 50. | |||
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
[[Kategorie:Skuteč]] | |||
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
[[Kategorie:Úvaly]] |
Verze z 6. 1. 2018, 17:29
Jan Václav z FINBERKA | |
Narození | 6.6.1869 |
---|---|
Místo narození | Skuteč |
Úmrtí | 11.9.1951 |
Místo úmrtí | Úvaly (u Prahy) |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55208 |
z FINBERKA, Jan Václav (vl. jm. Svoboda), * 6. 6. 1869 Skuteč, † 11. 9. 1951 Úvaly (u Prahy), spisovatel, dramatik, pedagog
Svůj literární pseudonym si zvolil podle jména matky, která pocházela z rodiny Kašků z Finberka. Absolvoval nižší reálné gymnázium v Chrudimi, poté odešel na učitelský ústav do Hradce Králové, kde byl žákem J. Letošníka a A. Černého. Od 1891 uveřejňoval v krajinských listech Chrudimské listy a Český východ básně a povídky; užíval přitom pseudonymu Anna Arnoštka Svobodová. Od 1890 učil na venkovských školách v Krásném a Chrasti na Chrudimsku. 1893 nastoupil na měšťanskou školu v Hlinsku, kde se poté stal ředitelem. Zůstal svobodný. 1923 odešel do předčasné penze a odstěhoval se do Úval. Pochován byl ve Skutči.
1894 otiskl první sbírku povídek Zašlé děje, 1899 následovala další povídková kniha Horská srdce. 1900 se pokusil o román V lepším světě. Téhož roku vydal povídky Stíny života z venkovského života Vysočiny, které nazýval horské obrazy, a z maloměstského prostředí. 1901 vydal soubory Mezi tkalci a Mračna v duších. 1902 sepsal divadelní hru o třech obrazech Pro slávu a lásku, podle níž současně napsal román Dva tábory. Ve své tvorbě čítající na čtyři desítky titulů střídal žánr drobné prózy a povídky pro mládež s žánrem románu (Hrdá radost, 1921). Z letních prázdninových cest vznikl cestopis Vábné Slovensko (1908). Ve dvacátých letech vydal tři knihy o životě a díle F. J. Rubeše, který řadu let působil a zemřel ve Skutči (Rubšovo přátelství k Havlíčkovi, 1926, Frant. Jar. Rubeš u hrobu Karla Sudimíra Šnajdra. Literární historie z dob předbřeznových, 1928, Vlastenectví Fr. Jar. Rubeše, 1930). Při příležitosti svých šedesátých narozenin napsal vzpomínky a o rok později je vydal pod dvojnázvem Kudrnatý klučina, k memoárům se vrátil ještě jednou v Literární autobiografii (1940). Překládal zejména z polštiny (W. Przyborowski, T. Miciński, M. Rodziewiczówna) a z francouzštiny (Poslední povídky P. Mériméa, 1919), dva výbory z tvorby francouzských autorů Zlaté hvězdy a Drahé kamení, obě 1919). Přispíval do časopisů a listů i kalendářů (např. Kalendáře Besed lidu). 1918–19 redigoval dvacet svazků pacovské knižnice Ve vlaku. Byl členem řady literárních a uměleckých spolků, mj. Máje, Svatoboru či Umělecké besedy. V rukopise zůstaly Dějiny Skutče a obcí na Skutečsku.
D: Spisovatel J. V. z F. Literární autobiografie, 1940.
L: K. V. Adámek, Sborník okresu hlineckého, 1897, s. 209; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 159; ne (A. Novák), J. V. z F. šedesátníkem, in: Lidové noviny 6. 6. 1929; J. V. z F., Mé literární začátky, in: Naše kniha 10, 1929, s. 225, 232; Ľ. V. Rizner, Bibliográfia písomníctva slovenského…., Turčianský Sv. Martin 1, 1929, s. 397; E. Škorpil, Spisovatelé vysokomýtského kraje, 1932, passim; R. Petráň, Literární místopis Českobrodska, 1939, passim; Sborník Svazu českých umělců 1940, Z. Popelka (ed.), 1940, s. 36; O české satiře, F. Buriánek (ed.), 1959, s. 24; J. Nečas, Literární průvodce pro turisty, 1962, s. 102; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1237–1238; LČL 1, s. 702–703; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 50.
P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha.
Marcella Husová