FINGER August Anton Franz 2.4.1858-2.9.1935: Porovnání verzí
(FINGER_August_2.4.1858-2.9.1935) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = August FINGER | | jméno = August Anton Franz FINGER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.4.1858 | | datum narození = 2.4.1858 | ||
| místo narození = | | místo narození = Lvov (Ukrajina) | ||
| datum úmrtí = 2.9.1935 | | datum úmrtí = 2.9.1935 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Halle/Saale (Německo) | ||
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FINGER, August Anton Franz,''' ''* 2. 4. 1858 Lvov (Ukrajina), † 2. 9. 1935 Halle/Saale (Německo), právník, úředník, pedagog'' | |||
Pocházel z lékařské rodiny. Otec Josef Theodor F. (1819–1899) | |||
byl internistou a přednášel na lvovské univerzitě. V předchozích | |||
generacích se v rodině dědilo právnické vzdělání a děd a další | |||
příbuzní působili v českých zemích, také na pražské univerzitě. | |||
F. studoval 1876–80 práva v Praze, Vídni a Lipsku. Jako student | |||
se účastnil spolkového života v pražském buršenšaftu Carolina, | |||
což ovlivnilo jeho politické i národnostní postoje. Po úspěšném | |||
ukončení univerzity pracoval jako státní úředník v soudní správě, | |||
toto povolání však považoval za přechodné. Chtěl se věnovat | |||
vědecké dráze a vysokoškolské kariéře. Německé univerzitě zůstal | |||
zpočátku věrný, 1890 se v Praze habilitoval a zabýval se nadále | |||
trestním právem a filozofií práva, disciplínám, které v jeho | |||
době úzce souvisely. 1891 byl jmenován mimořádným profesorem | |||
a 1894 získal řádnou profesuru trestního práva. V době | |||
pražského pobytu připravil a vydal učebnice rakouského trestního | |||
práva (1891, 1894–95). Jako spoluvydavatel se 1890–1902 | |||
podílel na přípravě odborného periodika | |||
''Juristische Vierteljahresschrift. Mittheilungen des deutschen Juristenvereines'' ''in Prag''. | |||
V Praze zůstal do 1900, kdy přijal nabídku univerzity v německém | |||
Würzburgu a 1902 zakotvil definitivně v Halle, kde vedl | |||
ústav trestního a procesního práva. Penzionován byl 1926. | |||
I tam se věnoval státnímu a národnostnímu právu a prokazoval | |||
mimořádnou znalost nejen německé, ale také české a polské odborné | |||
literatury. 1904 vydal další ze svých vlivných publikací, | |||
učebnici německého trestního práva. V rámci dobových polemik | |||
a bojů mezi přívrženci tzv. klasické a moderní školy trestního | |||
práva F. dával přednost klasické, i když se snažil hledat vlastní, | |||
částečně kompromisní cestu. Jako ke svému učiteli se sice | |||
hlásil ke Karlu Bindingovi, významnému představiteli této školy, | |||
a ve svých dílech i přednáškách ho podpořil, současně však | |||
nepřijal jeho přepjatý determinismus a připouštěl význam svobodné | |||
vůle v jednání každého jednotlivce. V závěru vysokoškolské | |||
kariéry analyzoval Výmarskou ústavu. | |||
'''D:''' Das objektive Tatbestand des Strafzumessungsgrunds, Wien 1888; Das | |||
österreichsche Strafrecht, Wien 1891; Das Schuldproblem, Wien 1907; Wer | |||
ist’s?, 1935 (se soupisem díla); Juristisch-psychiatrische Grenzfragen, | |||
1902–1914; Grundrisse des österreichischen Rechts in Einzeldarstellungen, | |||
1898; Das Schuldproblem, 1907; Der Krupp-Prozess, 1923. | |||
'''L:''' Hallesches Akademisches Vademecum: Bio-, Bibliographie der aktiven | |||
Professoren 1, Halle/Saale 1910; Chronik der Martin-Luther-Universität | |||
Halle-Wittenberg, 1937, s. 8–9; NDB 5, s. 157–158; ÖBL 1, s. 316; BL 1, | |||
s. 348–349; Verzeichnis der Alten Burschenschafter nach dem Stande vom | |||
Wintersemester 1927/28, E. Elsheimer (ed.), Frankfurt am Main 1928, | |||
s. 316. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
[[Kategorie:Salle]] | |||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Halle]] | |||
Verze z 9. 1. 2018, 17:24
| August Anton Franz FINGER | |
 | |
| Narození | 2.4.1858 |
|---|---|
| Místo narození | Lvov (Ukrajina) |
| Úmrtí | 2.9.1935 |
| Místo úmrtí | Halle/Saale (Německo) |
| Povolání | 58- Teoretik nebo historik státu a práva |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55213 |
FINGER, August Anton Franz, * 2. 4. 1858 Lvov (Ukrajina), † 2. 9. 1935 Halle/Saale (Německo), právník, úředník, pedagog
Pocházel z lékařské rodiny. Otec Josef Theodor F. (1819–1899) byl internistou a přednášel na lvovské univerzitě. V předchozích generacích se v rodině dědilo právnické vzdělání a děd a další příbuzní působili v českých zemích, také na pražské univerzitě. F. studoval 1876–80 práva v Praze, Vídni a Lipsku. Jako student se účastnil spolkového života v pražském buršenšaftu Carolina, což ovlivnilo jeho politické i národnostní postoje. Po úspěšném ukončení univerzity pracoval jako státní úředník v soudní správě, toto povolání však považoval za přechodné. Chtěl se věnovat vědecké dráze a vysokoškolské kariéře. Německé univerzitě zůstal zpočátku věrný, 1890 se v Praze habilitoval a zabýval se nadále trestním právem a filozofií práva, disciplínám, které v jeho době úzce souvisely. 1891 byl jmenován mimořádným profesorem a 1894 získal řádnou profesuru trestního práva. V době pražského pobytu připravil a vydal učebnice rakouského trestního práva (1891, 1894–95). Jako spoluvydavatel se 1890–1902 podílel na přípravě odborného periodika Juristische Vierteljahresschrift. Mittheilungen des deutschen Juristenvereines in Prag. V Praze zůstal do 1900, kdy přijal nabídku univerzity v německém Würzburgu a 1902 zakotvil definitivně v Halle, kde vedl ústav trestního a procesního práva. Penzionován byl 1926. I tam se věnoval státnímu a národnostnímu právu a prokazoval mimořádnou znalost nejen německé, ale také české a polské odborné literatury. 1904 vydal další ze svých vlivných publikací, učebnici německého trestního práva. V rámci dobových polemik a bojů mezi přívrženci tzv. klasické a moderní školy trestního práva F. dával přednost klasické, i když se snažil hledat vlastní, částečně kompromisní cestu. Jako ke svému učiteli se sice hlásil ke Karlu Bindingovi, významnému představiteli této školy, a ve svých dílech i přednáškách ho podpořil, současně však nepřijal jeho přepjatý determinismus a připouštěl význam svobodné vůle v jednání každého jednotlivce. V závěru vysokoškolské kariéry analyzoval Výmarskou ústavu.
D: Das objektive Tatbestand des Strafzumessungsgrunds, Wien 1888; Das österreichsche Strafrecht, Wien 1891; Das Schuldproblem, Wien 1907; Wer ist’s?, 1935 (se soupisem díla); Juristisch-psychiatrische Grenzfragen, 1902–1914; Grundrisse des österreichischen Rechts in Einzeldarstellungen, 1898; Das Schuldproblem, 1907; Der Krupp-Prozess, 1923.
L: Hallesches Akademisches Vademecum: Bio-, Bibliographie der aktiven Professoren 1, Halle/Saale 1910; Chronik der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, 1937, s. 8–9; NDB 5, s. 157–158; ÖBL 1, s. 316; BL 1, s. 348–349; Verzeichnis der Alten Burschenschafter nach dem Stande vom Wintersemester 1927/28, E. Elsheimer (ed.), Frankfurt am Main 1928, s. 316.
Pavla Vošahlíková