FIRT Julius 17.11.1897-27.5.1979: Porovnání verzí
(FIRT_Julius_17.11.1897-27.5.1979) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.11.1897 | | datum narození = 17.11.1897 | ||
| místo narození = Sestrouň | | místo narození = Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany) | ||
| datum úmrtí = 27.5.1979 | | datum úmrtí = 27.5.1979 | ||
| místo úmrtí = Mnichov | | místo úmrtí = Mnichov (Německo) | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FIRT, Julius''' ''(pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje'' | |||
Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské | |||
klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní | |||
škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském | |||
lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové | |||
komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil | |||
do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové | |||
ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho | |||
záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem ''Lidových novin''. | |||
1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského | |||
se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let | |||
pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem | |||
Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů | |||
Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského | |||
koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného | |||
a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou | |||
činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost | |||
edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících | |||
se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se | |||
do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako | |||
přednosta informační služby Československého národního výboru, | |||
poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních | |||
věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé | |||
státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně | |||
své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým | |||
tajemníkem a členem předsednictva Československé | |||
národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků | |||
Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním | |||
zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického | |||
výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po | |||
krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 | |||
v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 | |||
se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské | |||
redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé | |||
vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě | |||
spolupracoval i později. Publikoval v ''Lidových novinách'', ''Přítomnosti'', | |||
po 1948 také ve ''Svědectví''. 1992 se in memoriam stal nositelem | |||
Řádu TGM III. stupně. | |||
'''D:''' Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln | |||
am Rhein 1985. | |||
'''L:''' ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, | |||
1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury | |||
příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., | |||
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – | |||
V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, | |||
s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, | |||
s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, | |||
Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt. | |||
Josef Horna | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádek 21: | Řádek 73: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Sedlčany]] | ||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Mnichov]] | [[Kategorie:Mnichov]] |
Verze z 13. 1. 2018, 08:23
Julius FIRT | |
![]() | |
Narození | 17.11.1897 |
---|---|
Místo narození | Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany) |
Úmrtí | 27.5.1979 |
Místo úmrtí | Mnichov (Německo) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55239 |
FIRT, Julius (pův. jm. Fürth), * 17. 11. 1897 Sestrouň (dnes č. o. Sedlčany), † 27. 5. 1979 Mnichov (Německo), politik, vydavatel, účastník 2. odboje
Pocházel z českožidovské rodiny. Navštěvoval čtyři roky plzeňské klasické gymnázium, poté studoval na jednoleté obchodní škole v Praze. Krátce pracoval jako úředník v bance a v plzeňském lihovaru. Po vzniku republiky působil v Československé lihové komisi, stal se prokuristou vinařské firmy. 1917 vstoupil do národně sociální strany, podílel se na založení její odborové ústředny – Československé obce dělnické. Zájem o kulturu ho záhy sblížil s intelektuálním prostředím kolem Lidových novin. 1925–29 podporoval splynutí Národní strany práce J. Stránského se stranou národně socialistickou. Od počátku třicátých let pracoval ve vedení nakladatelství F. Borového spjatého s koncernem Lidových novin. Působil v Klubu moderních nakladatelů Kmen. 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidových novin. Aktivně se účastnil veřejného a kulturního života, organizoval zejména nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Dokázal zajistit ekonomickou soběstačnost edičních počinů. Byl blízký skupině tzv. pátečníků scházejících se u K. Čapka. V červenci 1939 odešel do emigrace. Zapojil se do protinacistického odboje, do 1940 působil v Paříži jako přednosta informační služby Československého národního výboru, poté v Londýně jako úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, od podzimu 1940 do 1945 byl členem Československé státní rady v Londýně. Po návratu z emigrace změnil oficiálně své původní příjmení Fürth na Firt. Od května 1945 byl politickým tajemníkem a členem předsednictva Československé národně socialistické strany, ředitelem jejích tiskových podniků Melantrich, poslancem Národního shromáždění, generálním zpravodajem ke státnímu rozpočtu a místopředsedou zahraničněpolitického výboru. Po únoru 1948 odešel opět do exilu. Po krátkém pobytu ve Francii a ve Velké Británii žil od 1950 v USA. Pracoval nejprve jako vedoucí nakladatelství ARTS, 1951 se stal zástupcem Ferdinanda Peroutky, šéfredaktora newyorské redakce rádia Svobodné Evropy. 1955–65 řídil československé vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. S touto stanicí externě spolupracoval i později. Publikoval v Lidových novinách, Přítomnosti, po 1948 také ve Svědectví. 1992 se in memoriam stal nositelem Řádu TGM III. stupně.
D: Knihy a osudy, Köln am Rhein 1972 (další vyd. 1991); Záznamy, Köln am Rhein 1985.
L: ČBS, s. 145; J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s. 95–96; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 69; Pejskar 2, s. 153–154; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 150; A. Mikulášek – V. Glosíková – A. B. Schulz, Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 66–67 (se soupisem díla a literatury); Kolář Elity, s. 58–59; Tomeš 1, s. 317; J. Malíř a kol., Politické strany 2. 1938–2004, 2005, rejstřík; P. Bednář, Tajný deník dr. F., 1977; http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Firt.
Josef Horna