FISCHER Artur 4.10.1886-?23.1.1943: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FISCHER_Artur_4.10.1886-1943)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
| datum narození = 4.10.1886
| datum narození = 4.10.1886
| místo narození = Lomnice nad Popelkou
| místo narození = Lomnice nad Popelkou
| datum úmrtí = 1943
| datum úmrtí = po 23.1.1943
| místo úmrtí = Osvětim
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
89- Průmyslový výtvarník
89- Průmyslový výtvarník


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Artur FISCHER
}}
 
'''FISCHER, Artur,''' ''* 4. 10. 1886 Lomnice nad Popelkou, † po 23. 1. 1943 Osvětim (Polsko), malíř, textilní návrhář''
 
Pocházel z rodiny obchodníka, v rodišti absolvoval tkalcovskou
školu. Studoval na Akademii umění v Drážďanech u R. Müllera,
přátelil se a bydlel se spolužákem – spisovatelem a výtvarníkem
F. Gellnerem. Techniku malby si F. doplnil u tyrolského malíře
A. Eggera-Lienze. 1914 se oženil s dcerou jičínského textilního
podnikatele Klárou Popperovou a 1916 se jim narodil syn Josef.
Po první světové válce na pražské AVU ve speciálce profesora
M. Pirnera poznal svého životního přítele, malíře a grafika Karla
Holana.
 
Dochované F. obrazy jsou oproštěné od popisných detailů, vynikají
zjednodušenou formou a minimalizovanou barevností, jsou
ovlivněny derainovským novoklasicismem. Maloval portréty,
zátiší, a především krajiny, 1934 namaloval poslední známý
obraz ''Zimní krajina''. 1928 se po umělecké stránce ujal podniku
svého tchána na výrobu tkaných textilií v Jičíně. Vybudoval
tkalcovnu na ručně vázané koberce, gobelíny, záclony a dekorační
látky. Originální vzory, které se blížily evropské meziválečné
avantgardě, sám navrhoval. Sehrál průkopnickou úlohu
v českém uměleckém textilu. Závod byl 1939 arizován a 1942
byl F. s rodinou internován v Sobotce, kde pracoval na nucených
pracích jako zemědělský dělník. S transportem mladoboleslavských
Židů byl 13. 1. 1943 převezen do Terezína, za deset
dnů nato se ženou a synem deportován do Osvětimi, kde všichni
zahynuli.
 
L: Toman 1, s. 222; SČSVU 2, s. 252; K. Holan, A. F., katalog, 1947; A. Pařík,
Zapomenutý malíř A. F. se vrací do Jičína, in: Roš chodeš. Věstník židovských
náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 71, 2009, č. 6,
s. 10–11; http://basevijc.webnode.cz (týž, A. F. – zapomenutý malíř, Občanské
sdružení Baševi, 2010).
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Verze z 13. 1. 2018, 12:44

Artur FISCHER
Narození 4.10.1886
Místo narození Lomnice nad Popelkou
Úmrtí po 23.1.1943
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

89- Průmyslový výtvarník
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137080

FISCHER, Artur, * 4. 10. 1886 Lomnice nad Popelkou, † po 23. 1. 1943 Osvětim (Polsko), malíř, textilní návrhář

Pocházel z rodiny obchodníka, v rodišti absolvoval tkalcovskou školu. Studoval na Akademii umění v Drážďanech u R. Müllera, přátelil se a bydlel se spolužákem – spisovatelem a výtvarníkem F. Gellnerem. Techniku malby si F. doplnil u tyrolského malíře A. Eggera-Lienze. 1914 se oženil s dcerou jičínského textilního podnikatele Klárou Popperovou a 1916 se jim narodil syn Josef. Po první světové válce na pražské AVU ve speciálce profesora M. Pirnera poznal svého životního přítele, malíře a grafika Karla Holana.

Dochované F. obrazy jsou oproštěné od popisných detailů, vynikají zjednodušenou formou a minimalizovanou barevností, jsou ovlivněny derainovským novoklasicismem. Maloval portréty, zátiší, a především krajiny, 1934 namaloval poslední známý obraz Zimní krajina. 1928 se po umělecké stránce ujal podniku svého tchána na výrobu tkaných textilií v Jičíně. Vybudoval tkalcovnu na ručně vázané koberce, gobelíny, záclony a dekorační látky. Originální vzory, které se blížily evropské meziválečné avantgardě, sám navrhoval. Sehrál průkopnickou úlohu v českém uměleckém textilu. Závod byl 1939 arizován a 1942 byl F. s rodinou internován v Sobotce, kde pracoval na nucených pracích jako zemědělský dělník. S transportem mladoboleslavských Židů byl 13. 1. 1943 převezen do Terezína, za deset dnů nato se ženou a synem deportován do Osvětimi, kde všichni zahynuli.

L: Toman 1, s. 222; SČSVU 2, s. 252; K. Holan, A. F., katalog, 1947; A. Pařík, Zapomenutý malíř A. F. se vrací do Jičína, in: Roš chodeš. Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku 71, 2009, č. 6, s. 10–11; http://basevijc.webnode.cz (týž, A. F. – zapomenutý malíř, Občanské sdružení Baševi, 2010).

Martin Kučera