FISCHER Ernst 3.7.1899-31.7.1972

Ernst FISCHER
Narození	3.7.1899
Místo narození	Chomutov
Úmrtí	31.7.1972
Místo úmrtí	Deutschfeistritz-Prenning (Štýrsko, Rakousko)
Povolání	47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55264

FISCHER, Ernst, * 3. 7. 1899 Chomutov, † 31. 7. 1972 Deutschfeistritz-Prenning (Štýrsko, Rakousko), spisovatel, žurnalista, literární vědec

Syn Josefa F., učitele matematiky a geometrie na vojenských školách, a Agnes, roz. Plannerové. Vyrůstal ve Štýrském Hradci, z gymnázia byl 1914 vyloučen a narukoval na italskou frontu. Školu poté absolvoval jako externista tzv. válečnou maturitou. Při dalším studiu filozofie, germanistiky a historie na univerzitě pracoval jako pomocný dělník.

1920 vstoupil do rakouské sociální demokracie, spolupracoval s listem Arbeiterwille. Psal básně, filozoficky laděné povídky a divadelní hry, z nichž první Das Schwert des Attila uvedl vídeňský Burgtheater (1923). Později F. redigoval stranický list Arbeiter-Zeitung, od 1931 vedl vnitrostranickou levicovou opozici. Po porážce sociální demokracie 1934 ho skrývali přátelé (mj. E. Canetti); poté s manželkou Ruth Mayenburgovou uprchl s falešnými pasy do Československa, kde vstoupil do Komunistické strany Rakouska (KPÖ) a jako člen ústředního výboru se stal jejím zástupcem v Kominterně (1935).

Od 1938 žili manželé v Moskvě, kde vězněný krajan G. Deutsch při mučení označil F. za spiklence proti Stalinovi. F. zůstal naživu díky zákroku G. Dimitrova a mohl dále redigovat orgán Kominterny Die Kommunistische Internationale (1938–43). V lidovém komisariátu zahraničních věcí vedl i nadále oddělení propagandy pro Rakousko, pracoval jako komentátor rozhlasového vysílání v němčině a od 1943 vykonával osvětu mezi rakouskými válečnými zajatci. Po návratu do Rakouska v dubnu 1945 se stal šéfredaktorem listu Neues Österreich. Jako státní tajemník v Rennerově prozatímní vládě vedl 1945 Státní úřad pro lidovou osvětu, vyučování, výchovu a záležitosti víry, po porážce komunistů ve volbách zůstal jen poslancem Národní rady za KPÖ (1945–59) a redaktorem týdeníku Österreichisches Tagebuch (od 1950 Tagebuch). Po rozvodu prvního manželství (1932–54) se 1955 znovu oženil s Louisou Eislerovou.

Od stalinistického účtování s Titem v divadelní hře Der große Verrat (1950) prošel F. osobitým vývojem: od nedogmatického vystoupení na kafkovské konferenci v Liblicích (1963) přes veřejnou kritiku potlačení pražského jara vojsky Varšavské smlouvy (1968) až po vyloučení z KPÖ. V redakci měsíčníku Wiener Tagebuch však zůstal. Publikoval pod pseudonymy F. Ernst, W. Peter, Peter Wieden, Pierre Vidal a Der Miesmacher. Věnoval se též rakouským dějinám, společenské roli umění, literární teorii a německojazyčné literatuře.

D: Krise der Jugend, Wien – Leipzig 1931; Freiheit und Diktatur, Basel 1934; Der österreichische Volkscharakter, London – Zürich 1944; Die Entstehung des österreichischen Volkscharakters, Wien 1945; Österreich 1848. Probleme der demokratischen Revolution in Österreich, Wien 1946; Franz Grillparzer. Ein großer österreichischer Dichter, Wien 1946; Der große Verrat, Wien 1950; Prinz Eugen (s L. Eislerovou, doslov L. Feuchtwanger), Wien 1955; Von der Notwendigkeit der Kunst, Dresden 1959; Zeitgeist und Literatur, Wien 1964; Kunst und Koexistenz. Beitrag zu einermodernen marxistischen Ästhetik, Reinbek 1966; Was Marx wirklich sagte (s F. Markem), Wien 1968; Erinnerungen und Reflexionen. Erinnerungen bis 1945, Reinbek 1969; Kafka-Konferenz, in: Franz Kafka, Darmstadt 1973, s. 366–377; Das Ende einer Illusion. Erinnerungen 1945–1955, Wien 1973; Von Grillparzer zu Kafka, Wien 1962; Erinnerungen und Reflexionen, tamtéž 1994.

L: Köstliche Entdeckung, in: Der Spiegel 3. 11. 1969; R. v. Mayenburg, Hotel Lux. Mit Dimitroff, E. F., Ho Tschi Minh, Pieck, Rakosi, Slansky, Dr. Sorge, Tito, Togliatti, Tschou En-lai, Ulbricht und Wehner im Moskauer Quartier der Kommunistischen Internationale, München 1978, passim; Nachts kamen Stalins Häscher, in: Der Spiegel 16. 10. 1978; Czeike 2, s. 311; E. F. Texte und Materialien, B. Fetz (ed.), Wien 2000; H. Weber, Hotel Lux – Die deutsche kommunistische Emigration in Moskau, in: Konrad-Adenauer-Stiftung 443, Oktober 2006, s. 58; P. Dittmar, Der steinerne Zeuge des stalinistischen Terrors, in: Die Welt 30. 10. 2007; S. Baryli, Zwischen Stalin und Kafka. E. F. von 1945 bis 1972, Bonn 2008.

Jan Čech