FISCHER Georg 15.12.1768-9.10.1828

Georg FISCHER
Narození	15.12.1768
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	9.10.1828
Místo úmrtí	Praha
Povolání	74- Architekt 61- Pedagog
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136455

FISCHER, Georg (též Jiří), * 15. 12. 1768 Vídeň (Rakousko), † 9. 10. 1828 Praha, architekt, pedagog

Otec Joseph Vincenc F. (1729–1810) pocházel z Bavorska, působil ve Vídni jako profesor architektury na Akademii výtvarných umění (obor ornamentika, optika a perspektiva). Tuto školu vystudoval i F. Patřil k nadaným žákům, již během studií prý suploval za otce lekce o architektuře. 1785 nastoupil jako kreslič u generálního dvorního stavebního ředitelství, 1788 se po reorganizaci správy stal účetním důstojníkem při stavebním ředitelství v Innsbrucku. 1792 sloužil opět ve Vídni a od 1796 na nově zřízeném stavebním ředitelství v Praze. 1800 a znovu 1803 se v Praze zúčastnil konkursu na místo profesora pozemního stavitelství a architektury na nedlouho předtím ustavené inženýrské stavovské škole (polytechnice) a byl přijat. Titul profesor získal dvorním dekretem již 1803, na škole však přednášel až od 1806. Mezi jeho žáky na pražské polytechnice patřila řada významných klasicistních architektů. 1813 byl jmenován i stavebním ředitelem a 1817 inspektorem stavebního ředitelství. 1819 obdržel titul císařského rady. Oženil se s Terezií, roz. Meckelovou, a 1806 se jim narodil syn Jan Nepomuk. F. je považován za zakladatele a představitele vrcholného klasicismu v architektuře. Z titulu své funkce ovlivňoval všechny státní zakázky, v českých zemích tak udával ráz celé architektonické produkce. Soudí se, že byl hlavním autorem romantické novogotické obnovy letohrádku čp. 56 v Královské oboře (Praha- Bubeneč), kterou 1804–06 prováděli architekti Ignác Alois Palliardi a Johann Philip Joendl. Údajně obstál v konkurenci s vídeňským stavebním radou Louisem Montoyerem v soutěži na projekt přestavby bývalé celnice U Hybernů (čp. 3 a 1037/II) na Novém Městě pražském. (Vlastní stavbu prováděl 1808–13 architekt Johann Zobel.) Úprava tohoto původně františkánského kostela byla inspirována dnes již zaniklou budovou Staré mincovny od H. Gentze v Berlíně. F. je pokládán za tvůrce urbanistické koncepce pražského Karlína (1816). Přiznává se mu také rozhodující podíl na urbanistickém řešení Mariánských Lázní, které 1818–20 vypracoval se zahradníkem Václavem Skalníkem. Žádný F. původní plán jím datovaný a signovaný se však nezachoval.

D: Staré Město pražské: přestavba Svatováclavského semináře (čp. 240/I) v Husově ul. (obnovu uskutečnil F. Zelinka, 1804–05); Kačina: podíl na výstavbě zámku Chotků (podle projektu Ch. F. Schurichta, 1802–07); Karlovy Vary: pravděpodobný návrh zastřešení pramene Hygie, 1817; Nové Město pražské: podíl na výstavbě kostela sv. Kříže Na Příkopě (stavbu vedl H. Hausknecht, 1819–23).

L: A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze 1, 1906, s. 99, 213; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 96; Z. Wirth – A. Matějček, Česká architektura 1800–1920, 1922, s. 14; Toman 1, s. 223; A. Kubiček, Adaptace kláštera Hybernů na celnici, in: Umění 3, 1955, s. 41; týž, Architekt českých lázní, in: tamtéž 6, 1958, s. 297; ČVUT 1, s. 234–235; Umělecké památky Čech 2, 1978, s. 10; Praha národního obrození, 1980, s. 60, 61, 64–65, 73, 76; M. Benešová, Česká architektura v proměnách dvou století, 1984, s. 76, 95–102; NEČVU, s. 180; Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov, 1996, s. 228; Umělecké památky Prahy, Nové Město, 1998, s. 189, 547; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 2001, s. 294, 370, 527; Saur 40, s. 335; Architekti, s. 175.

Pavel Vlček