FISCHER Johann Nepomuk 29.5.1777-17.10.1847: Porovnání verzí
(FISCHER_Johann_Nep._29.5.1777-17.10.1847) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Johann | | jméno = Johann Nepomuk FISCHER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.5.1777 | | datum narození = 29.5.1777 | ||
| místo narození = | | místo narození = Rumburk | ||
| datum úmrtí = 17.10.1847 | | datum úmrtí = 17.10.1847 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FISCHER, Johann Nepomuk,''' ''* 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium | |||
a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době | |||
zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si | |||
zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03), | |||
školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.). | |||
Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního | |||
lékařství. | |||
Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého | |||
očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován | |||
na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal, | |||
věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty | |||
s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na | |||
účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným | |||
adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat | |||
i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech, | |||
s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako | |||
stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství | |||
na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru | |||
v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici. | |||
1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný | |||
operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se | |||
o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami. | |||
Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich | |||
zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se | |||
v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející | |||
z učení slavného vídeňského patologa českého původu | |||
K. Rokitanského. | |||
'''D:''' Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches | |||
und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut), | |||
1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen | |||
Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846. | |||
'''L:''' Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon | |||
der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, | |||
s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte | |||
Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien | |||
1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der | |||
Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348, | |||
360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule | |||
im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz – | |||
O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová, | |||
Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in: | |||
Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280, | |||
357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113, | |||
133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem | |||
7. 9. 1992. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét | |||
(sign. 105.P71). | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1777]] | [[Kategorie:1777]] | ||
[[Kategorie:Rumburk]] | |||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 22. 1. 2018, 15:18
Johann Nepomuk FISCHER | |
![]() | |
Narození | 29.5.1777 |
---|---|
Místo narození | Rumburk |
Úmrtí | 17.10.1847 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55290 |
FISCHER, Johann Nepomuk, * 29. 5. 1777 Rumburk, † 17. 10. 1847 Praha, lékař oftalmolog, pedagog
Pocházel z rodiny kožešníka Tobiáše F. V Praze absolvoval gymnázium a 1795–98 filozofická studia na univerzitě. V té době zpíval také jako choralista Strahovského kláštera. Medicínu si zapsal nejprve ve Vídni (1799–1800), poté v Praze (1801–03), školu dokončil a 1806 promoval opět ve Vídni (Dr. med.). Na Univerzitě ve Vídni také získal 1807 titul magistra očního lékařství.
Nejprve se zdokonaloval v očním lékařství jako asistent soukromého očního ústavu prof. G. J. Beera ve Vídni. 1807 byl inkorporován na pražské lékařské fakultě a začal působit jako oční lékař. Ovlivněn filantropem A. Klarem, s nímž se řadu let znal, věnoval vlastní prostředky a otevřel polikliniku pro chudé pacienty s očními chorobami. Od 1808 získal povolení ordinovat na účet domestikálního fondu. V témže roce byl jmenován bezplatným adjunktem stavovského očního operatéra, začal operovat i v Klarově pražském slepeckém ústavu na Hradčanech, s nímž poté až do 1846 spolupracoval. 1814–20 působil jako stavovský oční lékař. 1820 byl jmenován profesorem očního lékařství na pražské lékařské fakultě – jako prvý tohoto oboru v Praze – a přednostou oční kliniky ve Všeobecné nemocnici. 1843 zastával funkci rektora univerzity. Proslul jako výborný operatér, vědec i učitel, autor moderní učebnice. Zasloužil se o zlepšení lékařské péče pro chudé pacienty s očními chorobami. Je pokládán za zakladatele vědeckého očního lékařství v našich zemích, sledoval však vývoj medicíny v celé šíři a snažil se v oftalmologii uplatňovat patologicko-anatomická hlediska vycházející z učení slavného vídeňského patologa českého původu K. Rokitanského.
D: Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde. (Abbildungen des Thränenschlauches und einer merkwürdige Metamorphose der Regenbogenhaut), 1832; Lehrbuch der gesammten Entzündungen und organischen Krankheiten desmenschlichen Auges, seiner Schutz-und Hilfsorgane, 1846.
L: Wurzbach 4, s. 239; OSN 9, s. 264; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 2, Wien – Leipzig 1884, s. 373; BSPLF 1, s. 95–96; DUK 3, rejstřík; A. Jungmann, Skizzierte Geschichte der medizinischen Anstalten an der Universität zu Prag, Wien 1840, s. 66–68; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1889, s. 346–348, 360–361; Koerting, s. 227–229; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 82, 220; E. Dienstbier – J. Kurz – O. Matoušek, Zakladatelé české oftalmologie, 1957, s. 10–13; V. Kadlecová, Počátky oční kliniky v Praze, její první profesor J. N. F. a jeho asistenti, in: Československá oftalmologie 39, 1983, s. 131–138, 202–214, 268–280, 357–364; Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 113, 133–135; J. Pšenička, J. N. F., in: Severočeský regionální deník Ústí nad Labem 7. 9. 1992.
P: Archiv UK, Praha, C 101 aM64, s. 19; Archiv der Universität Wien, portrét (sign. 105.P71).
Ludmila Hlaváčková