FIŠER Ivo 4.4.1929-29.8.2007

Ivo FIŠER
Narození	4.4.1929
Místo narození	Praha
Úmrtí	29.8.2007
Místo úmrtí	Praha
Povolání	56- Filozof 61- Pedagog
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81479

FIŠER, Ivo, * 4. 4. 1929 Praha, † 29. 8. 2007 Praha, indolog, vysokoškolský pedagog, překladatel

V mládí projevoval F. velké jazykové nadání. Univerzitní vzdělání získal 1948–52 na UK v Praze. Zvolil si obory, ve kterých dosáhla česká věda už ve starší době významných úspěchů. Studoval indologii u V. Lesného, srovnávací náboženskou vědu u O. Pertolda a bengálštinu. Po ukončení studia 1952 obhájil disertační práci Sociální poměry ve staré Indii podle Džatak (PhDr.) a zahájil vědeckou dráhu i kariéru vysokoškolského pedagoga. 1951 nastoupil jako asistent, od 1955 odborný asistent indologie na UK. 1964 (chybně uváděno 1994) získal titul CSc. v oboru filologických věd za práci Staroindická erotika předklasického období. 1967 se habilitoval na UK pro obor staroindické filologie, současně byl jmenován vedoucím oddělení indologie na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V šedesátých letech navázal kontakty se zahraničními indology, kteří ho získali pro významný kolektivní projekt kritického pálijského slovníku Královské dánské akademie věd a umění. Současně mu byla nabídnuta spolupráce s univerzitou v Kodani. F. obojí přijal a v říjnu 1968 opustil trvale ČSSR. 1970 přednášel na univerzitě v kanadském Torontu. Od 1971 do 1996, kdy odešel do důchodu, pracoval jako vysokoškolský profesor v Kodani. Od 1990 dojížděl často přednášet také do Prahy, kde ho UK jmenovala hostujícím profesorem.

Okruh F. hlavních zájmů předurčily už jeho doktorská a kandidátská disertace. Napsal učebnici sanskrtu, přispěl odbornými hesly do Příručního slovníku naučného (1962–67), Stručného filozofického slovníku (1966), Slovníku spisovatelů Asie a Afriky (1967), Dictionary of Oriental Literatures (Londýn, 1974). Svůj obor se snažil popularizovat mimo jiné v časopise Nový Orient. Důležitou součástí F. práce byly také překlady ze sanskrtu, bengálštiny a sinhálštiny.

D: soupis, in: Institute of Indian Studies. Bibliography, 1998, s. 22–29; Země posvátných řek, 1958 (s K. Zvelebilem); Bozi, brahmáni, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu, 1964 (s kol.); Indian Erotics of the Oldest Period, 1966 (reprint New Delhi 1989); Moudrost a umění starých Indů, 1971 (člen kolektivu, jméno neuvedeno); Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, in: Filosofický časopis 16, 1967, s. 524–544 (reprint samostatně, 1992); překlady: Šúdraka, Hliněný vozíček, 1959 (s J. Pokorným); Příběhy copatých mnichů, 1967.

L: Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 134–135; D. Zbavitel, předmluva k dílu I. F., Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, 1992.

Pavla Vošahlíková