FLEGL Josef 7.12.1881-7.5.1962: Porovnání verzí
(FLEGL_Josef_7.12.1881-7.5.1962) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.12.1881 | | datum narození = 7.12.1881 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hořice (v Podkrkonoší) | ||
| datum úmrtí = 7.5.1962 | | datum úmrtí = 7.5.1962 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
77- Hudební skladatel | 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FLEGL, Josef''' ''(též FLÉGL), * 7. 12. 1881 Hořice (v Podkrkonoší), † 7. 5. 1962 Praha, hudební pedagog, violoncellista, hudební skladatel'' | |||
Jeho prvními učiteli houslové hry byli starší bratr Václav | |||
F. (1876–1951) a Oldřich Vávra, hru na violoncello ho učil | |||
František Pour. 1898–1901 F. byl učitelem hudby v Hořicích, | |||
poté působil jako sólový violoncellista ve vojenských hudbách | |||
v Košicích, Terezíně (1901–04) a v Praze (1904–14), kde byl | |||
1914–18 violoncellistou České filharmonie. Hrál též v orchestru | |||
Německého divadla v Praze, 1919 se jako člen orchestru Národního | |||
divadla zúčastnil jeho zájezdu do Paříže a Londýna. | |||
Současně studoval klavírní hru u Adolfa Mikeše, teorii u Vojtěcha | |||
Říhovského a Emila Bezecného. 1918 složil státní zkoušku | |||
z klavíru a následujícího roku si v Praze otevřel vlastní hudební | |||
školu, ve které vyučoval do 1948 hru na klavír, housle a violoncello. | |||
1918–31 napsal mnoho instruktivních klavírních skladeb, | |||
inspirovaných mnohdy lidovými písněmi a tanci Podkrkonoší, | |||
které často vycházely v opakovaných vydáních: ''Obrázky pro děti I., II.'' (1918, 1919), ''Dětská suita'' (1921), | |||
''Nové obrázky pro děti'' (1925), ''Vánoční dětská fantasie'' (1926), ''Pestré květy'' (1931), ''Malá taneční suita'' (1928), sbírka ''Hořické písně a tance'' (1923). Ve druhé polovině třicátých let komponoval i taneční | |||
skladby a pochody pro dechový orchestr, jako ''Sláva Chodsku'' | |||
(1932), ''Union'' (1935) či ''Edison'' (1937). Sestavil též klavírní alba | |||
hudby 18.–19. století, částečně ve vlastních úpravách. | |||
'''L:''' Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113; Pazdírek 1, | |||
s. 270, HS 1, s. 328–329; J. Fiala, Jubileum J. F., in: Hudební rozhledy 9, | |||
1956, č. 22, s. 960. | |||
'''P:''' NK, Praha, hudební oddělení, notová vydání skladeb; Vlastivědné muzeum, | |||
Hořice, vlastní životopis (po 1948). | |||
Mojmír Sobotka | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 48: | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
[[Kategorie:Hořice]] | |||
[[Kategorie:1962]] | [[Kategorie:1962]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 31. 1. 2018, 18:17
| Josef FLEGL | |
 | |
| Narození | 7.12.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Hořice (v Podkrkonoší) |
| Úmrtí | 7.5.1962 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
61- Pedagog 77- Hudební skladatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55381 |
FLEGL, Josef (též FLÉGL), * 7. 12. 1881 Hořice (v Podkrkonoší), † 7. 5. 1962 Praha, hudební pedagog, violoncellista, hudební skladatel
Jeho prvními učiteli houslové hry byli starší bratr Václav F. (1876–1951) a Oldřich Vávra, hru na violoncello ho učil František Pour. 1898–1901 F. byl učitelem hudby v Hořicích, poté působil jako sólový violoncellista ve vojenských hudbách v Košicích, Terezíně (1901–04) a v Praze (1904–14), kde byl 1914–18 violoncellistou České filharmonie. Hrál též v orchestru Německého divadla v Praze, 1919 se jako člen orchestru Národního divadla zúčastnil jeho zájezdu do Paříže a Londýna. Současně studoval klavírní hru u Adolfa Mikeše, teorii u Vojtěcha Říhovského a Emila Bezecného. 1918 složil státní zkoušku z klavíru a následujícího roku si v Praze otevřel vlastní hudební školu, ve které vyučoval do 1948 hru na klavír, housle a violoncello. 1918–31 napsal mnoho instruktivních klavírních skladeb, inspirovaných mnohdy lidovými písněmi a tanci Podkrkonoší, které často vycházely v opakovaných vydáních: Obrázky pro děti I., II. (1918, 1919), Dětská suita (1921), Nové obrázky pro děti (1925), Vánoční dětská fantasie (1926), Pestré květy (1931), Malá taneční suita (1928), sbírka Hořické písně a tance (1923). Ve druhé polovině třicátých let komponoval i taneční skladby a pochody pro dechový orchestr, jako Sláva Chodsku (1932), Union (1935) či Edison (1937). Sestavil též klavírní alba hudby 18.–19. století, částečně ve vlastních úpravách.
L: Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113; Pazdírek 1, s. 270, HS 1, s. 328–329; J. Fiala, Jubileum J. F., in: Hudební rozhledy 9, 1956, č. 22, s. 960.
P: NK, Praha, hudební oddělení, notová vydání skladeb; Vlastivědné muzeum, Hořice, vlastní životopis (po 1948).
Mojmír Sobotka