FUCHS Josef 13.1.1894-5.2.1979: Porovnání verzí
(FUCHS_Josef_13.1.1894-5.2.1979) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FUCHS, Josef,''' ''* 13. 1. 1894 Praha, † 5. 2. 1979 Praha, architekt'' | |||
Studoval 1916–20 dekorativní architekturu na UMPRUM | |||
v Praze u J. Plečnika, po absolutoriu odjel na studijní cestu | |||
na Slovensko. 1920–22 působil v ateliéru L. Skřivánka v Praze, | |||
poté pracoval pro technickou kancelář Pražských vzorkových | |||
veletrhů (PVV) a nadále se živil jako samostatný projektant. | |||
V padesátých letech se stal zaměstnancem Státního ústavu pro | |||
projektování výstavby hl. města Prahy. F. rané návrhy ovlivnilo | |||
Plečnikovo školení (folklorní motivy, cit pro estetickou | |||
stránku staveb a jejich interiérů), ale záhy se přiklonil k funkcionalismu. | |||
Od dvacátých let se věnoval výstavnictví v rámci | |||
spolupráce s PVV. V soutěži na Veletržní palác (1924) se umístil | |||
na třetím místě. Spolu s vítězem prvního kola O. Tylem | |||
uspěli v dalším kole se společným návrhem. Výstavba velkého | |||
obchodního centra jako křižovatky východní a západní Evropy | |||
korespondovala se snahou o ekonomickou nezávislost | |||
nového státu. V této budově postavené 1924–28 se poprvé | |||
ve velkém měřítku realizovaly teze funkcionalismu, což při | |||
návštěvě Prahy ocenil i architekt Le Corbusier. Jednoduchá, | |||
monumentální stavba z betonu a skla a minimalistická fasáda | |||
s pásovými okny dávala vyniknout rozmanitosti reklamních | |||
poutačů. Dle F. konceptu byla funkční dispozice založena | |||
na asymetricky rozmístěných vnitřních dvoranách. Palác se | |||
stal první stavbou z plánovaného, ale nakonec neuskutečněného | |||
veletržního komplexu. Byl slavnostně otevřen 1928 | |||
k desátému výročí vzniku Československa. (Po požáru 1974 | |||
a rekonstrukci je od 1980 využíván NG, sídlí v něm Sbírka | |||
moderního umění.) Současně s touto budovou bylo v rámci | |||
PVV vybudováno provizorní tzv. Nové výstaviště (1926–27) | |||
s F. dřevěnými výstavními pavilony. | |||
Z dalších významných projektů PVV se F. podílel na návrhu | |||
zimního stadionu na ostrově Štvanice (1930–32). Budova | |||
restaurace a provozního zázemí z jedné strany evokovala | |||
loď, kaskády z druhé strany sloužily jako tribuna pro diváky. | |||
Otevřená nezastřešená ledová plocha (první v Čechách) byla v padesátých letech zakryta dřevěnou konstrukcí (stadion | |||
zbourán 2011). F. ve spolupráci s H. Hagenbeckem projektoval | |||
také 1930–31 základní koncept zoologické zahrady v Troji, | |||
včetně dvou restaurací a pavilonů pro zvířata. | |||
V pražských vilových koloniích na Babě v Dejvicích či na Rokosce | |||
v Libni navrhl F. několik funkcionalistických rodinných | |||
domů, mj. i vlastní vilu v libeňské ulici Na Úbočí (1928–29). | |||
Na svažitém terénu postavil dům jednoduchých geometrických | |||
proporcí se střešní terasou, pásovými rohovými okny | |||
a fasádou obrácenou k jihu, plasticky dotvářenou průběžným | |||
balkonem. | |||
F. se účastnil zahraničních výstav v Jugoslávii (1928), Barceloně | |||
(1929), Bukurešti (1930), Stockholmu (1931), Miláně | |||
(1932), Bruselu (1935) a stal se nositelem několika zahraničních | |||
i domácích ocenění, např. bronzové medaile na výstavě | |||
dekorativního umění v Paříži 1925 (za návrh interiéru) či | |||
Rytířského řádu Čestné legie (za návrh francouzské expozice | |||
na veletrhu v Praze 1930). | |||
'''D:''' výběr: Ozdravovna firmy Kaliba, Písnice (dnes Praha), 1940. Rodinné | |||
domy v Praze: dům F. Matouška, Na Úbočí čp. 1397, 1929–30; vila Josefa Solara, | |||
Na Pahoubce čp. 1509, 1930; dům Ing. F. Munka, Průhledová čp. 1705, | |||
1931; dům prof. K. Přerovského, Na Zápalčí (dnes Valčíkova) čp. 1453, | |||
1934–35; dům F. Schwarzkopfa, tamtéž, čp. 1146, 1936; dům Ing. J. Pexy, | |||
Nad Rokoskou čp. 1900, 1938–39; vila A. Seiferta, Neherovská čp. 1921, | |||
1938. Kulturní dům Český Těšín, 1948. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 245–246; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; | |||
J. Vybíral, Známý neznámý J. F., in: Architekt 42, 1995, č. 12, s. 12; | |||
M. Masák – R. Švácha – J. Vybíral, Veletržní palác v Praze, 1995; NEČVU 1, | |||
s. 191–192; J. Vybíral, Čtyři Plečnikovi žáci (leták k výstavě NG Praha), | |||
1996; Josip Plečnik – architekt Pražského hradu, Z. Lukeš – D. Prelovšek – | |||
T. Valena (eds.), 1996, s. 524–525; J. Vybíral, J. F., Architekt Veletržního | |||
paláce, in: Bulletin of the National Gallery in Prague 5–6, 1997, s. 218–221; | |||
SČSVU 2, s. 306; Architekti, s. 189–190. | |||
Adriana Šmejkalová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] |
Verze z 26. 2. 2018, 17:44
Josef FUCHS | |
![]() | |
Narození | 13.1.1894 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 5.2.1979 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56065 |
FUCHS, Josef, * 13. 1. 1894 Praha, † 5. 2. 1979 Praha, architekt
Studoval 1916–20 dekorativní architekturu na UMPRUM v Praze u J. Plečnika, po absolutoriu odjel na studijní cestu na Slovensko. 1920–22 působil v ateliéru L. Skřivánka v Praze, poté pracoval pro technickou kancelář Pražských vzorkových veletrhů (PVV) a nadále se živil jako samostatný projektant. V padesátých letech se stal zaměstnancem Státního ústavu pro projektování výstavby hl. města Prahy. F. rané návrhy ovlivnilo Plečnikovo školení (folklorní motivy, cit pro estetickou stránku staveb a jejich interiérů), ale záhy se přiklonil k funkcionalismu. Od dvacátých let se věnoval výstavnictví v rámci spolupráce s PVV. V soutěži na Veletržní palác (1924) se umístil na třetím místě. Spolu s vítězem prvního kola O. Tylem uspěli v dalším kole se společným návrhem. Výstavba velkého obchodního centra jako křižovatky východní a západní Evropy korespondovala se snahou o ekonomickou nezávislost nového státu. V této budově postavené 1924–28 se poprvé ve velkém měřítku realizovaly teze funkcionalismu, což při návštěvě Prahy ocenil i architekt Le Corbusier. Jednoduchá, monumentální stavba z betonu a skla a minimalistická fasáda s pásovými okny dávala vyniknout rozmanitosti reklamních poutačů. Dle F. konceptu byla funkční dispozice založena na asymetricky rozmístěných vnitřních dvoranách. Palác se stal první stavbou z plánovaného, ale nakonec neuskutečněného veletržního komplexu. Byl slavnostně otevřen 1928 k desátému výročí vzniku Československa. (Po požáru 1974 a rekonstrukci je od 1980 využíván NG, sídlí v něm Sbírka moderního umění.) Současně s touto budovou bylo v rámci PVV vybudováno provizorní tzv. Nové výstaviště (1926–27) s F. dřevěnými výstavními pavilony.
Z dalších významných projektů PVV se F. podílel na návrhu zimního stadionu na ostrově Štvanice (1930–32). Budova restaurace a provozního zázemí z jedné strany evokovala loď, kaskády z druhé strany sloužily jako tribuna pro diváky. Otevřená nezastřešená ledová plocha (první v Čechách) byla v padesátých letech zakryta dřevěnou konstrukcí (stadion zbourán 2011). F. ve spolupráci s H. Hagenbeckem projektoval také 1930–31 základní koncept zoologické zahrady v Troji, včetně dvou restaurací a pavilonů pro zvířata.
V pražských vilových koloniích na Babě v Dejvicích či na Rokosce v Libni navrhl F. několik funkcionalistických rodinných domů, mj. i vlastní vilu v libeňské ulici Na Úbočí (1928–29). Na svažitém terénu postavil dům jednoduchých geometrických proporcí se střešní terasou, pásovými rohovými okny a fasádou obrácenou k jihu, plasticky dotvářenou průběžným balkonem.
F. se účastnil zahraničních výstav v Jugoslávii (1928), Barceloně (1929), Bukurešti (1930), Stockholmu (1931), Miláně (1932), Bruselu (1935) a stal se nositelem několika zahraničních i domácích ocenění, např. bronzové medaile na výstavě dekorativního umění v Paříži 1925 (za návrh interiéru) či Rytířského řádu Čestné legie (za návrh francouzské expozice na veletrhu v Praze 1930).
D: výběr: Ozdravovna firmy Kaliba, Písnice (dnes Praha), 1940. Rodinné domy v Praze: dům F. Matouška, Na Úbočí čp. 1397, 1929–30; vila Josefa Solara, Na Pahoubce čp. 1509, 1930; dům Ing. F. Munka, Průhledová čp. 1705, 1931; dům prof. K. Přerovského, Na Zápalčí (dnes Valčíkova) čp. 1453, 1934–35; dům F. Schwarzkopfa, tamtéž, čp. 1146, 1936; dům Ing. J. Pexy, Nad Rokoskou čp. 1900, 1938–39; vila A. Seiferta, Neherovská čp. 1921, 1938. Kulturní dům Český Těšín, 1948.
L: Toman 1, s. 245–246; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; J. Vybíral, Známý neznámý J. F., in: Architekt 42, 1995, č. 12, s. 12; M. Masák – R. Švácha – J. Vybíral, Veletržní palác v Praze, 1995; NEČVU 1, s. 191–192; J. Vybíral, Čtyři Plečnikovi žáci (leták k výstavě NG Praha), 1996; Josip Plečnik – architekt Pražského hradu, Z. Lukeš – D. Prelovšek – T. Valena (eds.), 1996, s. 524–525; J. Vybíral, J. F., Architekt Veletržního paláce, in: Bulletin of the National Gallery in Prague 5–6, 1997, s. 218–221; SČSVU 2, s. 306; Architekti, s. 189–190.
Adriana Šmejkalová