FUNK Paul 14.4.1886-3.6.1969: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FUNK_Paul_14.4.1886-3.6.1969)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.4.1886
| datum narození = 14.4.1886
| místo narození = Vídeň
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 3.6.1969
| datum úmrtí = 3.6.1969
| místo úmrtí = Vídeň
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 1- Matematik
| povolání = 1- Matematik
61- Pedagog
61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Paul FUNK
}}
 
'''FUNK, Paul,''' ''* 14. 4. 1886 Vídeň (Rakousko), † 3. 6. 1969 Vídeň (Rakousko), matematik''
 
Pocházel z dobře situované rodiny vysokého bankovního úředníka.
Gymnázium navštěvoval v Badenu (u Vídně) a v Gmundenu,
matematiku a fyziku studoval na univerzitách v Tübingenu,
Vídni a Göttingenu. Pod vedením göttingenského
matematika D. Hilberta vypracoval a obhájil doktorskou
disertaci ''Über Flächen mit lauter geschlossenen geodätischen Linien'' (Dr. phil. 1911), téhož roku získal ve Vídni kvalifikaci
středoškolského profesora. Krátce učil na reálce v Salcburku,
1913 odešel do Prahy na Německou vysokou školu technickou
jako asistent, 1915 se na německé univerzitě habilitoval prací
''Beiträge zur Theorie der Kugelfunktionen''; na technice byl 1921
jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem matematiky.
Po německé okupaci českých zemí 1939 byl suspendován
a musel kvůli neárijskému původu školu opustit. 1944 skončil i s rodinou v internaci v terezínském ghettu. Po válce se vrátil
do Vídně a 1945–57 přednášel jako řádný profesor matematiky
na tamní technice. Nadále učil i po svém penzionování,
a to až do 1961. Svým členem ho 1950 zvolila Rakouská akademie
věd, 1913 byl přijat do Německé matematické společnosti,
1957 jmenován čestným profesorem vídeňské univerzity
a čestným členem Rakouské matematické společnosti.
 
Většinu z asi čtyřiceti vědeckých prací věnoval aplikacím
diferenciální geometrie a variačního počtu. Publikoval v časopisech
''Mathematische Annalen'', ''Mathematische Zeitschrift'',
''Monatshefte der Mathematik und Physik'',
''Sitzungsberichte der mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse der''
''Österreichischen Akademie der Wissenschaften'', ''Lotos a Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik''. Jeho profesionální zájem patřil
také historii matematiky – obor přednášel rovněž na vídeňské
univerzitě.
 
'''D:''' výběr: Die linearen Differenzengleichungen und ihre Anwendung in der
Theorie der Baukonstruktionen, Berlin 1920; Die Laplace-Transformation
und ihre Anwendung (s H. Saganem a F. Seligem), Wien 1953; Variationsrechnung
und ihre Anwendung in Physik und Technik, Berlin 1962.
 
'''L:''' Birk, s. 130; BL 1, s. 405; R. Einhorn, Vertreter der Mathematik und
Geometrie an den Wiener Hochschulen 1900–1940, Wien 1985; MSA 83,
1986, s. 19–20; 95, 1989, s. 19; ÖAW Almanach 116, 1966, s. 332–333;
119, 1970, s. 272–277 (s bibliografií; foto); Czeike 2, s. 439; https://web.
math.muni.cz/biografie/paul_funk.html (stav k 22. 5. 2015).
 
Ivo Kraus


== Literatura ==
Juni 1989, 19; 83/1986, 19-20; 119(1969), 271;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:1- Matematik]]

Verze z 10. 3. 2018, 09:03

Paul FUNK
Narození 14.4.1886
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 3.6.1969
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56099

FUNK, Paul, * 14. 4. 1886 Vídeň (Rakousko), † 3. 6. 1969 Vídeň (Rakousko), matematik

Pocházel z dobře situované rodiny vysokého bankovního úředníka. Gymnázium navštěvoval v Badenu (u Vídně) a v Gmundenu, matematiku a fyziku studoval na univerzitách v Tübingenu, Vídni a Göttingenu. Pod vedením göttingenského matematika D. Hilberta vypracoval a obhájil doktorskou disertaci Über Flächen mit lauter geschlossenen geodätischen Linien (Dr. phil. 1911), téhož roku získal ve Vídni kvalifikaci středoškolského profesora. Krátce učil na reálce v Salcburku, 1913 odešel do Prahy na Německou vysokou školu technickou jako asistent, 1915 se na německé univerzitě habilitoval prací Beiträge zur Theorie der Kugelfunktionen; na technice byl 1921 jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem matematiky. Po německé okupaci českých zemí 1939 byl suspendován a musel kvůli neárijskému původu školu opustit. 1944 skončil i s rodinou v internaci v terezínském ghettu. Po válce se vrátil do Vídně a 1945–57 přednášel jako řádný profesor matematiky na tamní technice. Nadále učil i po svém penzionování, a to až do 1961. Svým členem ho 1950 zvolila Rakouská akademie věd, 1913 byl přijat do Německé matematické společnosti, 1957 jmenován čestným profesorem vídeňské univerzity a čestným členem Rakouské matematické společnosti.

Většinu z asi čtyřiceti vědeckých prací věnoval aplikacím diferenciální geometrie a variačního počtu. Publikoval v časopisech Mathematische Annalen, Mathematische Zeitschrift, Monatshefte der Mathematik und Physik, Sitzungsberichte der mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Lotos a Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik. Jeho profesionální zájem patřil také historii matematiky – obor přednášel rovněž na vídeňské univerzitě.

D: výběr: Die linearen Differenzengleichungen und ihre Anwendung in der Theorie der Baukonstruktionen, Berlin 1920; Die Laplace-Transformation und ihre Anwendung (s H. Saganem a F. Seligem), Wien 1953; Variationsrechnung und ihre Anwendung in Physik und Technik, Berlin 1962.

L: Birk, s. 130; BL 1, s. 405; R. Einhorn, Vertreter der Mathematik und Geometrie an den Wiener Hochschulen 1900–1940, Wien 1985; MSA 83, 1986, s. 19–20; 95, 1989, s. 19; ÖAW Almanach 116, 1966, s. 332–333; 119, 1970, s. 272–277 (s bibliografií; foto); Czeike 2, s. 439; https://web. math.muni.cz/biografie/paul_funk.html (stav k 22. 5. 2015).

Ivo Kraus