FUSEK Ivo 7.1.1927-8.1.1994: Porovnání verzí
(FUSEK_Ivo_7.1.1927-8.1.1994) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FUSEK, Ivo,''' ''* 7. 1. 1927 Praha, † 8. 1. 1994 Praha, lékař chirurg, pedagog'' | |||
Absolvoval reálné gymnázium v Českém Brodě a vystudoval | |||
Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1951). Po promoci | |||
krátce pracoval na chirurgickém oddělení Krajského ústavu | |||
národního zdraví v Ústí nad Labem, po ukončení vojenské | |||
základní služby zůstal ve zdravotnických službách armády. | |||
Od 1958 působil jako asistent neurochirurgického oddělení | |||
Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde 1962 složil atestaci | |||
z neurochirurgie a 1965 obhájil kandidátskou disertační práci. | |||
1978 byl jmenován a ustanoven docentem chirurgie ve Vojenském | |||
lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu Jana | |||
Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, 1982 obhájil titul | |||
DrSc. na základě disertace ''Trans-oro-septo-sfenoidální operace nádorů tureckého sedla'' (1981). V Ústřední vojenské nemocnici | |||
v Praze zastával od 1978 funkci zástupce náčelníka neurochirurgického | |||
oddělení; po odchodu Z. Kunce do důchodu | |||
(1981) F. toto oddělení převzal. Ve stejném roce byl pověřen | |||
vedením neurochirurgické kliniky Fakulty vojenského lékařství | |||
UK v Praze; oficiálně do funkce vedoucího jmenován | |||
1985. O dva roky později se stal profesorem. | |||
Specializoval se zejména na mikrochirurgii, a to nejen v praxi, | |||
ale také jako pedagog. Zabýval se kryochirurgií, stereotaxí | |||
(metoda umožňující pomocí trojrozměrných výpočtů zacílit | |||
na chorobné ložisko v mozku a operovat ho použitím dalších | |||
technik) nebo intersticiální léčbou mozkových nádorů. Zavedl | |||
také mnoho nových léčebných postupů. V posledních letech | |||
se zaměřil především na mikrochirurgii intrakraniálních aneurysmat | |||
a cévních malformací. Publikoval o těchto problémech | |||
více než stovku odborných článků v domácích i zahraničních | |||
časopisech, napsal dvě monografie a jako spoluautor se podílel | |||
na čtyřech dalších. Stal se nositelem četných oborových | |||
vyznamenání. | |||
'''D:''' výběr: Present Limits of Neurosurgery, Amsterdam 1972; Chirurgické | |||
léčení krční páteře z předního přístupu, 1974; Chirurgické léčení nádorů | |||
tureckého sedla transsfenoidálním přístupem, 1986; Monitorování nervových | |||
funkcí během operací na mozku (s kol.), 1997. | |||
'''L:''' ČBS, s. 160; Tomeš 1, s. 353; ČLČ 126, 1987, č. 1, s. 32; Vojenské | |||
zdravotnické listy 56, 1987, č. 1, s. 52; Rozhledy v chirurgii 66, 1987, č. 1, | |||
s. 59–60; nekrology, in: ČLČ 133, 1994, č. 8, s. 256 (foto); Česká a slovenská | |||
neurologie a neurochirurgie 57 (90), 1994, č. 2, s. 47. | |||
Kateřina Murtingerová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Verze z 20. 3. 2018, 19:44
| Ivo FUSEK | |
 | |
| Narození | 7.1.1927 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 8.1.1994 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69280 |
FUSEK, Ivo, * 7. 1. 1927 Praha, † 8. 1. 1994 Praha, lékař chirurg, pedagog
Absolvoval reálné gymnázium v Českém Brodě a vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1951). Po promoci krátce pracoval na chirurgickém oddělení Krajského ústavu národního zdraví v Ústí nad Labem, po ukončení vojenské základní služby zůstal ve zdravotnických službách armády. Od 1958 působil jako asistent neurochirurgického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde 1962 složil atestaci z neurochirurgie a 1965 obhájil kandidátskou disertační práci. 1978 byl jmenován a ustanoven docentem chirurgie ve Vojenském lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, 1982 obhájil titul DrSc. na základě disertace Trans-oro-septo-sfenoidální operace nádorů tureckého sedla (1981). V Ústřední vojenské nemocnici v Praze zastával od 1978 funkci zástupce náčelníka neurochirurgického oddělení; po odchodu Z. Kunce do důchodu (1981) F. toto oddělení převzal. Ve stejném roce byl pověřen vedením neurochirurgické kliniky Fakulty vojenského lékařství UK v Praze; oficiálně do funkce vedoucího jmenován 1985. O dva roky později se stal profesorem.
Specializoval se zejména na mikrochirurgii, a to nejen v praxi, ale také jako pedagog. Zabýval se kryochirurgií, stereotaxí (metoda umožňující pomocí trojrozměrných výpočtů zacílit na chorobné ložisko v mozku a operovat ho použitím dalších technik) nebo intersticiální léčbou mozkových nádorů. Zavedl také mnoho nových léčebných postupů. V posledních letech se zaměřil především na mikrochirurgii intrakraniálních aneurysmat a cévních malformací. Publikoval o těchto problémech více než stovku odborných článků v domácích i zahraničních časopisech, napsal dvě monografie a jako spoluautor se podílel na čtyřech dalších. Stal se nositelem četných oborových vyznamenání.
D: výběr: Present Limits of Neurosurgery, Amsterdam 1972; Chirurgické léčení krční páteře z předního přístupu, 1974; Chirurgické léčení nádorů tureckého sedla transsfenoidálním přístupem, 1986; Monitorování nervových funkcí během operací na mozku (s kol.), 1997.
L: ČBS, s. 160; Tomeš 1, s. 353; ČLČ 126, 1987, č. 1, s. 32; Vojenské zdravotnické listy 56, 1987, č. 1, s. 52; Rozhledy v chirurgii 66, 1987, č. 1, s. 59–60; nekrology, in: ČLČ 133, 1994, č. 8, s. 256 (foto); Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 57 (90), 1994, č. 2, s. 47.
Kateřina Murtingerová