GABRIEL František 3.5.1901-19.1.1975: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GABRIEL_František_3.5.1901-19.1.1975)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.5.1901
| datum narození = 3.5.1901
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 19.1.1975
| datum úmrtí = 19.1.1975
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František GABRIEL
}}
 
'''GABRIEL, František,''' ''* 3. 5. 1901 Praha, † 19. 1. 1975 Praha, historik, demograf''
 
Pocházel z rodiny strážníka. Vystudoval češtinu a dějepis
na Filozofické fakultě UK v Praze (PhDr. 1928); k jeho učitelům
patřil J. V. Šimák, který v něm zřejmě vzbudil zájem
o historickou regionalistiku. 1924–25 byl G. úředníkem v nakladatelství
F. Topiče. 1925 se stal středoškolským profesorem,
působil nejprve v Jaroměři, od 1927 v Užhorodu. Tam později
pracoval i jako úředník školské administrativy. 1938 se
po odchodu z Podkarpatské Rusi stal úředníkem ministerstva
školství a osvěty. 1951 byl penzionován.
 
Zpočátku psal literárněhistorické práce. Po odchodu na Podkarpatskou
Rus se začal zabývat hospodářskými a sociálními
dějinami 18. století. Zajímala ho především problematika
kolonizace, populačního vývoje a odraz osvícenských reforem
v této oblasti. Věnoval se také různým aspektům ekonomického
vývoje Užhorodu a jeho okolí v 17. a 18. století. 1936 vydal
s J. Dušákem ''Pověsti zakarpatské Ukrajiny'' a 1946–48 redigoval
vydání historických románů J. Slezáka. Později se zabýval dějinami
obchodu se solí v raném novověku a v 19. století (obchodní
vztahy česko-slovensko-polské). Přispíval do periodik
''Podkarpatska Rus’'', ''Prosvita'', ''Historické štúdie'', ''Slezský sborník'' či
''Časopis pro dějiny venkova''.
 
'''D:''' výběr: Hankova aféra s Májovým snem, in: Listy filologické 59, 1932,
s. 258–275; Osudy Hankova Dalimila z r. 1823, in: tamtéž 60, 1933,
s. 157–168; Vývoj kolonisace drugetovského panství užhorodského, Užhorod
1932; Selský stav v užhorodském komorním panství na sklonku XVIII. stol.,
tamtéž 1932; Poddanské poměry na užhorodském panství ke konci
XVII. století, tamtéž 1934; Pohyb obyvatelstva v bývalé užské župě v první
polovině 18. století, in: Naukovyj zbornyk tovaryšstva Prosvita v Užhorodi 11,
1935, s. 185–231; Pivovarnictví v západních Čechách do počátku 18. století,
in: Minulostí Západočeského kraje 7, 1970, s. 135–173.
 
'''L:''' Kudělka–Šimeček, s. 126–127 (s bibliografií); F. Kutnar – J. Marek,
Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, 2009, s. 835; J. Klik,
Šedesát let dr. F. G., in: ČSPSČ 69, 1961, č. 2, s. 101; B. Zilynskyj, Historická
regionalistika Podkarpatské Rusi v období první republiky a český podíl
na jejím rozvoji, in: Josef Vítězslav Šimák a poslání regionální historiografie
v dnešní době, 1996, s. 70–78.
 
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 136, obraz 77.
 
Lenka Procházková
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]


[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1975]]
[[Kategorie:1975]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 29. 3. 2018, 17:11

František GABRIEL
Narození 3.5.1901
Místo narození Praha
Úmrtí 19.1.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46343

GABRIEL, František, * 3. 5. 1901 Praha, † 19. 1. 1975 Praha, historik, demograf

Pocházel z rodiny strážníka. Vystudoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě UK v Praze (PhDr. 1928); k jeho učitelům patřil J. V. Šimák, který v něm zřejmě vzbudil zájem o historickou regionalistiku. 1924–25 byl G. úředníkem v nakladatelství F. Topiče. 1925 se stal středoškolským profesorem, působil nejprve v Jaroměři, od 1927 v Užhorodu. Tam později pracoval i jako úředník školské administrativy. 1938 se po odchodu z Podkarpatské Rusi stal úředníkem ministerstva školství a osvěty. 1951 byl penzionován.

Zpočátku psal literárněhistorické práce. Po odchodu na Podkarpatskou Rus se začal zabývat hospodářskými a sociálními dějinami 18. století. Zajímala ho především problematika kolonizace, populačního vývoje a odraz osvícenských reforem v této oblasti. Věnoval se také různým aspektům ekonomického vývoje Užhorodu a jeho okolí v 17. a 18. století. 1936 vydal s J. Dušákem Pověsti zakarpatské Ukrajiny a 1946–48 redigoval vydání historických románů J. Slezáka. Později se zabýval dějinami obchodu se solí v raném novověku a v 19. století (obchodní vztahy česko-slovensko-polské). Přispíval do periodik Podkarpatska Rus’, Prosvita, Historické štúdie, Slezský sborník či Časopis pro dějiny venkova.

D: výběr: Hankova aféra s Májovým snem, in: Listy filologické 59, 1932, s. 258–275; Osudy Hankova Dalimila z r. 1823, in: tamtéž 60, 1933, s. 157–168; Vývoj kolonisace drugetovského panství užhorodského, Užhorod 1932; Selský stav v užhorodském komorním panství na sklonku XVIII. stol., tamtéž 1932; Poddanské poměry na užhorodském panství ke konci XVII. století, tamtéž 1934; Pohyb obyvatelstva v bývalé užské župě v první polovině 18. století, in: Naukovyj zbornyk tovaryšstva Prosvita v Užhorodi 11, 1935, s. 185–231; Pivovarnictví v západních Čechách do počátku 18. století, in: Minulostí Západočeského kraje 7, 1970, s. 135–173.

L: Kudělka–Šimeček, s. 126–127 (s bibliografií); F. Kutnar – J. Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, 2009, s. 835; J. Klik, Šedesát let dr. F. G., in: ČSPSČ 69, 1961, č. 2, s. 101; B. Zilynskyj, Historická regionalistika Podkarpatské Rusi v období první republiky a český podíl na jejím rozvoji, in: Josef Vítězslav Šimák a poslání regionální historiografie v dnešní době, 1996, s. 70–78.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 136, obraz 77.

Lenka Procházková