GAJDOŠ Rudolf Emil 26.1.1908-7.10.1975: Porovnání verzí
(GAJDOŠ_Rudolf_28.1.1908-7.10.1975) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf GAJDOŠ | | jméno = Rudolf Emil GAJDOŠ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 26.1.1908 | ||
| místo narození = | | místo narození = Měřín (u Velkého Meziříčí) | ||
| datum úmrtí = 7.10.1975 | | datum úmrtí = 7.10.1975 | ||
| místo úmrtí = Valtice | | místo úmrtí = Valtice | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GAJDOŠ, Rudolf Emil''' (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog | |||
Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery | |||
Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která | |||
podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala | |||
do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 | |||
u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel | |||
na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky | |||
figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy | |||
i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem | |||
i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal | |||
uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval | |||
účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, | |||
stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální | |||
a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs | |||
aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého | |||
umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik | |||
krajské galerie výtvarného umění. | |||
G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného | |||
liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry | |||
radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil | |||
se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil | |||
při autonehodě a byl pohřben v Lednici. | |||
Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu | |||
Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského | |||
chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak | |||
poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté | |||
kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob | |||
a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil | |||
krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. | |||
Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, | |||
Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní | |||
monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, | |||
Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: | |||
Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita | |||
se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných | |||
záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží. | |||
Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, | |||
tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil | |||
v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty | |||
do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie | |||
a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, | |||
Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém | |||
Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika | |||
pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, | |||
poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu | |||
Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka. | |||
'''D:''' obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; | |||
Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, | |||
obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 | |||
(obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní | |||
Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň | |||
ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, | |||
1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 | |||
(17 grafických listů). | |||
'''L:''' výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; | |||
M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy | |||
v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce | |||
z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, | |||
cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy | |||
ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým | |||
nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, | |||
se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, | |||
2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce | |||
Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie | |||
k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. | |||
Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi | |||
několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, | |||
stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských | |||
a společných výstav, stav k 15. 9. 2015). | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, | |||
sv. X, fol. 80. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 17: | Řádek 96: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
[[Kategorie:Měřín]] | |||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Valtice]] | [[Kategorie:Valtice]] |
Verze z 31. 3. 2018, 17:54
Rudolf Emil GAJDOŠ | |
![]() | |
Narození | 26.1.1908 |
---|---|
Místo narození | Měřín (u Velkého Meziříčí) |
Úmrtí | 7.10.1975 |
Místo úmrtí | Valtice |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75242 |
GAJDOŠ, Rudolf Emil (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog
Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik krajské galerie výtvarného umění.
G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil při autonehodě a byl pohřben v Lednici.
Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží.
Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka.
D: obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 (obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, 1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 (17 grafických listů).
L: výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, 2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských a společných výstav, stav k 15. 9. 2015).
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, sv. X, fol. 80.
Gustav Novotný