GERINGER August 2.8.1842-1.4.1930: Porovnání verzí
(GERINGER_August_2.8.1842-1.4.1930) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.8.1842 | | datum narození = 2.8.1842 | ||
| místo narození = | | místo narození = Březnice | ||
| datum úmrtí = 1.4.1930 | | datum úmrtí = 1.4.1930 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Chicago (USA) | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GERINGER, August,''' ''* 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel'' | |||
Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava | |||
G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, | |||
k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při | |||
výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně | |||
studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství | |||
a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském | |||
řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii | |||
a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal | |||
také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen | |||
s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů | |||
a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně | |||
vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, | |||
hrál na varhany a organizoval společenský život obce. | |||
Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy | |||
a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 | |||
se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm | |||
dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta | |||
(* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze. | |||
Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes | |||
Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. | |||
Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, | |||
a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát | |||
změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si | |||
vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala | |||
manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc | |||
domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř | |||
bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. | |||
G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší | |||
tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola | |||
a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil | |||
už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. | |||
S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis ''Chicagský věstník'', řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. | |||
1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA | |||
a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. | |||
O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA | |||
''Svornost''. Zároveň vznikl týdeník ''Amerikán''. Obě periodika redigoval | |||
novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický | |||
časopis ''Rarášek'', změněný o rok později na nedělní list ''Duch času''. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář ''Amerikán'', jenž mj. | |||
zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších | |||
letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila ''Slavia'', | |||
dále ''Alleghenské listy'', ''Baltimorské listy'', ''Oklahomské noviny'' | |||
a ''Iowské listy'', jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát | |||
pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, | |||
historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život | |||
v USA. V redakci ''Svornosti'' se zrodila myšlenka na založení | |||
Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. | |||
Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české | |||
politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a ''Svornost'' se stala | |||
hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. | |||
G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici | |||
a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho | |||
pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga | |||
a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. | |||
1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska. | |||
'''L:''' OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha | |||
československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, | |||
Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – | |||
nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných | |||
knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, | |||
Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, | |||
2000, s. 145–147. | |||
'''P:''' Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, | |||
1842–1986. | |||
Jaroslav Kříž | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:1842]] | [[Kategorie:1842]] | ||
[[Kategorie:Březnice]] | |||
[[Kategorie:1930]] | [[Kategorie:1930]] | ||
[[Kategorie:Chicago]] |
Verze z 19. 5. 2018, 12:22
August GERINGER | |
![]() | |
Narození | 2.8.1842 |
---|---|
Místo narození | Březnice |
Úmrtí | 1.4.1930 |
Místo úmrtí | Chicago (USA) |
Povolání | 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46413 |
GERINGER, August, * 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel
Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, hrál na varhany a organizoval společenský život obce. Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta (* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze.
Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. 1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA Svornost. Zároveň vznikl týdeník Amerikán. Obě periodika redigoval novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický časopis Rarášek, změněný o rok později na nedělní list Duch času. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář Amerikán, jenž mj. zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila Slavia, dále Alleghenské listy, Baltimorské listy, Oklahomské noviny a Iowské listy, jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život v USA. V redakci Svornosti se zrodila myšlenka na založení Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a Svornost se stala hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. 1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska.
L: OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, 2000, s. 145–147.
P: Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, 1842–1986.
Jaroslav Kříž