GLABAZŇOVÁ Marie 19.10.1896-22.6.1980: Porovnání verzí
(GLABAZŇOVÁ_Marie_19.10.1896-22.6.1980) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GLABAZŇOVÁ, Marie,''' ''* 19. 10. 1896 Kroměříž, † 22. 6. 1980 Kroměříž, spisovatelka'' | |||
Pocházela z katolické rodiny; rodiče byli zaměstnáni na arcibiskupském zámku v Kroměříži. Oba pocházeli ze Slezska, | |||
proto k němu měla úzkou vazbu také G. Jejím bratrancem | |||
byl slavista a literární historik J. Vašica. G. maturovala 1915 | |||
na církevním učitelském ústavu v Řepčíně (dnes Olomouc), | |||
1925 si rozšířila aprobaci také na měšťanské školy. Učila v Kroměříži (do 1920), Kateřinkách (dnes Opava, 1921), Břeclavi | |||
(1922–26), Hodoníně (1926); 1926–39 pracovala v Ostravě-Vítkovicích. 1939 odešla do Čakovic (Praha) a 1940 krátce | |||
učila ve Kbelích (Praha). Od 1941 až do svého penzionování | |||
1956 byla učitelkou v Praze. | |||
Již v Břeclavi se stýkala s literáty kolem časopisů ''Stan'' a ''Fujara'', | |||
v Ostravě ji výrazně ovlivnil V. Martínek a náležela ke skupině kolem ''Moravskoslezského deníku''; kontaktovala se také s Družinou literární a uměleckou a katolickými básníky. Do literatury aktivně vstoupila na konci dvacátých let; užívala pseudonymy | |||
Marie Kadulová a M. Krzeszovjáková. Přispívala převážně | |||
do moravských periodik (''Moravskoslezský deník'', ''Literární kruh'', | |||
''Nový kruh''), ale také do časopisů ''Akord'' a ''Květen''; dlouhodobě | |||
psala do ''Lidových novin''. Ve své tvorbě se inspirovala Slezskem. | |||
1936 vydala první básnickou sbírku ''Korálový věnec''. Pro její | |||
hymnickou a reflexivní poezii jsou charakteristické náboženské cítění, v některých sbírkách hraničící až s náboženským | |||
mysticismem, a melancholie. Sociální problematiku týkající se | |||
chudých pracujících žen zachytila ve sbírce ''Kroky na dlažbě'' | |||
(1937). Lyrizované prózy popsaly dojmy podnícené jugoslávskou krajinou (''Bloudění na jihu'', 1936), resp. krajinou někdejší ČSR (''Dvě městečka'', 1937; ''Země ve stínu'', 1939). Po druhé | |||
světové válce se odmlčela. Pozdní sbírku ''Četl v živobytí vrásek'' | |||
(1975), v níž vyzdvihla hodnotu lidské práce a umělecké | |||
tvorby, věnovala památce M. Švabinského. Bibliofilsky vyšla | |||
1978 sbírka ''Starý bronzový svícen''. Řada děl zůstala v rukopise, | |||
např. monografie o V. Martínkovi ''Syn domoviny''. | |||
'''D:''' Šedá kolébka, 1941; Zimostráz, 1943; Růže z tmy, 1944; Sestra smrt, | |||
1946; Hřbitov na Slezské, 1970. | |||
'''L:''' Ficek 5, s. 50–51; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů | |||
1945–1956, 1957, s. 111; LČL 1, s. 801 (se soupisem literatury); Slezsko 2, | |||
s. 30–31; Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí, 2005, s. 36; J. Urbanec, | |||
M. G. (život a dílo), in: Časopis Slezského zemského muzea. Série B – vědy | |||
historické 40, 1991, s. 72–77; R. B. Pynsent, Ďáblové, ženy a národ, 2008, | |||
rejstřík. | |||
'''P:''' Slezské zemské muzeum, Opava, fond G. M.; Muzeum Kroměřížska, | |||
Kroměříž, fond G. M.; Památník Petra Bezruče, Opava, osobní knihovna | |||
a jiné dokumenty M. G. | |||
Lenka Procházková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Verze z 20. 6. 2018, 17:58
| Marie GLABAZŇOVÁ | |
 | |
| Narození | 19.10.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Kroměříž |
| Úmrtí | 22.6.1980 |
| Místo úmrtí | Kroměříž |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=49816 |
GLABAZŇOVÁ, Marie, * 19. 10. 1896 Kroměříž, † 22. 6. 1980 Kroměříž, spisovatelka
Pocházela z katolické rodiny; rodiče byli zaměstnáni na arcibiskupském zámku v Kroměříži. Oba pocházeli ze Slezska, proto k němu měla úzkou vazbu také G. Jejím bratrancem byl slavista a literární historik J. Vašica. G. maturovala 1915 na církevním učitelském ústavu v Řepčíně (dnes Olomouc), 1925 si rozšířila aprobaci také na měšťanské školy. Učila v Kroměříži (do 1920), Kateřinkách (dnes Opava, 1921), Břeclavi (1922–26), Hodoníně (1926); 1926–39 pracovala v Ostravě-Vítkovicích. 1939 odešla do Čakovic (Praha) a 1940 krátce učila ve Kbelích (Praha). Od 1941 až do svého penzionování 1956 byla učitelkou v Praze.
Již v Břeclavi se stýkala s literáty kolem časopisů Stan a Fujara, v Ostravě ji výrazně ovlivnil V. Martínek a náležela ke skupině kolem Moravskoslezského deníku; kontaktovala se také s Družinou literární a uměleckou a katolickými básníky. Do literatury aktivně vstoupila na konci dvacátých let; užívala pseudonymy Marie Kadulová a M. Krzeszovjáková. Přispívala převážně do moravských periodik (Moravskoslezský deník, Literární kruh, Nový kruh), ale také do časopisů Akord a Květen; dlouhodobě psala do Lidových novin. Ve své tvorbě se inspirovala Slezskem. 1936 vydala první básnickou sbírku Korálový věnec. Pro její hymnickou a reflexivní poezii jsou charakteristické náboženské cítění, v některých sbírkách hraničící až s náboženským mysticismem, a melancholie. Sociální problematiku týkající se chudých pracujících žen zachytila ve sbírce Kroky na dlažbě (1937). Lyrizované prózy popsaly dojmy podnícené jugoslávskou krajinou (Bloudění na jihu, 1936), resp. krajinou někdejší ČSR (Dvě městečka, 1937; Země ve stínu, 1939). Po druhé světové válce se odmlčela. Pozdní sbírku Četl v živobytí vrásek (1975), v níž vyzdvihla hodnotu lidské práce a umělecké tvorby, věnovala památce M. Švabinského. Bibliofilsky vyšla 1978 sbírka Starý bronzový svícen. Řada děl zůstala v rukopise, např. monografie o V. Martínkovi Syn domoviny.
D: Šedá kolébka, 1941; Zimostráz, 1943; Růže z tmy, 1944; Sestra smrt, 1946; Hřbitov na Slezské, 1970.
L: Ficek 5, s. 50–51; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 111; LČL 1, s. 801 (se soupisem literatury); Slezsko 2, s. 30–31; Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí, 2005, s. 36; J. Urbanec, M. G. (život a dílo), in: Časopis Slezského zemského muzea. Série B – vědy historické 40, 1991, s. 72–77; R. B. Pynsent, Ďáblové, ženy a národ, 2008, rejstřík.
P: Slezské zemské muzeum, Opava, fond G. M.; Muzeum Kroměřížska, Kroměříž, fond G. M.; Památník Petra Bezruče, Opava, osobní knihovna a jiné dokumenty M. G.
Lenka Procházková