GLASER Julius Anton 19.3.1831-26.12.1885: Porovnání verzí
(GLASER_Julius_19.3.1831-26.12.1885) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Julius GLASER | | jméno = Julius Anton GLASER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.3.1831 | | datum narození = 19.3.1831 | ||
| místo narození = Postoloprty | | místo narození = Postoloprty | ||
| datum úmrtí = 26.12.1885 | | datum úmrtí = 26.12.1885 | ||
| místo úmrtí = Vídeň | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GLASER, Julius Anton''' ''(pův. jm. Joshua), * 19. 3. 1831 Postoloprty, † 26. 12. 1885 Vídeň (Rakousko), právník, pedagog'' | |||
Narodil se v rodině židovského obchodníka Lazara G. a jeho | |||
ženy Henrietty, roz. Nachodové. 1847 ve Vídni konvertoval | |||
ke katolické víře. Po gymnazijních studiích v Litoměřicích | |||
a ve Vídni získal na univerzitě v Curychu 1849 doktorát filozofie. O rok později vydal první větší vědeckou práci o anglo- | |||
skotském trestním řízení. 1854 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě, poté se tam habilitoval a přednášel jako | |||
soukromý docent rakouského trestního práva. 1856 byl jmenován mimořádným, 1860 řádným profesorem; 1867 zastával | |||
funkci děkana právnické fakulty. Následujícího roku vstoupil | |||
do státní služby. Na ministerstvu kultu a vyučování se 1869 | |||
podílel na vypracování nových tzv. Hasnerových školských zákonů. 1871–79 byl v Auerspergově kabinetu ministrem spravedlnosti Předlitavska. Zasedal v dolnorakouském zemském | |||
sněmu, kde patřil k liberální Ústavní straně. Byl poslancem | |||
Dolnorakouského zemského sněmu, 1870 zvolen do vídeňské | |||
říšské rady. Angažoval se v jazykových a národnostních záležitostech a jako mluvčí německo-rakouských centralistů zpochybňoval české státoprávní požadavky. Od 1879 až do smrti | |||
zastával místo generálního prokurátora nejvyššího soudního | |||
a kasačního dvora. G. je považován za jednoho ze zakladatelů | |||
moderního rakouského zákonodárství, zejména v oblasti trestního práva. Zasazoval se o zrušení trestu smrti. Jeho základním legislativním počinem bylo vydání rakouského trestního | |||
řádu z 1873, který v Československu platil až do 1950. Byl | |||
několikrát vyznamenán, mj. velkým křížem Leopoldova řádu. | |||
S manželkou Wilhelminou Marií Eleonorou, roz. Löwenthalovou (* 18. 4. 1836 Vídeň, Rakousko, †13. 4. 1918 Edlach | |||
bei Payerbach, Rakousko), měl dvě dcery a syna. | |||
'''D:''' výběr: Das englisch-schottische Strafverfahren, Wien 1850; Abhandlungen | |||
aus dem österreichischen Strafrecht, tamtéž 1858; Studien zum Entwurf | |||
des österreichischen Strafgesetzes über Verbrechen und Vergehen, tamtéž | |||
1871; Schwurgerichtliche Erörterungen Beiträge zur Lehre vom Beweis im | |||
Strafprozeß, tamtéž 1883. | |||
'''L:''' Wurzbach 26, s. 384; Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, 1904, | |||
s. 797; OSN 10, s. 174; ÖBL 2, s. 3–4; ADB 49, s. 372–380; BL 1, s. 443; | |||
Czeike 2, s. 550; K. Tutte, Juristen in Österreich 1200–1980, W. Brauneder (ed.), Wien 1987, s. 184–186, 318 (soupis prací); G. Gaugusch, Wer | |||
einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, | |||
s. 881–882; https://cs.wikipedia.org (stav ke 4. 1. 2015); https://www.wien. | |||
gv.at/wiki/index.php/Julius_Anton_Glaser (stav k 29. 2. 2016); http://www. | |||
geni.com/people/Julius-Glaser (stav k 19. 3. 2015). | |||
Bohumír Roedl | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 20. 6. 2018, 18:36
| Julius Anton GLASER | |
 | |
| Narození | 19.3.1831 |
|---|---|
| Místo narození | Postoloprty |
| Úmrtí | 26.12.1885 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78084 |
GLASER, Julius Anton (pův. jm. Joshua), * 19. 3. 1831 Postoloprty, † 26. 12. 1885 Vídeň (Rakousko), právník, pedagog
Narodil se v rodině židovského obchodníka Lazara G. a jeho ženy Henrietty, roz. Nachodové. 1847 ve Vídni konvertoval ke katolické víře. Po gymnazijních studiích v Litoměřicích a ve Vídni získal na univerzitě v Curychu 1849 doktorát filozofie. O rok později vydal první větší vědeckou práci o anglo- skotském trestním řízení. 1854 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě, poté se tam habilitoval a přednášel jako soukromý docent rakouského trestního práva. 1856 byl jmenován mimořádným, 1860 řádným profesorem; 1867 zastával funkci děkana právnické fakulty. Následujícího roku vstoupil do státní služby. Na ministerstvu kultu a vyučování se 1869 podílel na vypracování nových tzv. Hasnerových školských zákonů. 1871–79 byl v Auerspergově kabinetu ministrem spravedlnosti Předlitavska. Zasedal v dolnorakouském zemském sněmu, kde patřil k liberální Ústavní straně. Byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu, 1870 zvolen do vídeňské říšské rady. Angažoval se v jazykových a národnostních záležitostech a jako mluvčí německo-rakouských centralistů zpochybňoval české státoprávní požadavky. Od 1879 až do smrti zastával místo generálního prokurátora nejvyššího soudního a kasačního dvora. G. je považován za jednoho ze zakladatelů moderního rakouského zákonodárství, zejména v oblasti trestního práva. Zasazoval se o zrušení trestu smrti. Jeho základním legislativním počinem bylo vydání rakouského trestního řádu z 1873, který v Československu platil až do 1950. Byl několikrát vyznamenán, mj. velkým křížem Leopoldova řádu. S manželkou Wilhelminou Marií Eleonorou, roz. Löwenthalovou (* 18. 4. 1836 Vídeň, Rakousko, †13. 4. 1918 Edlach bei Payerbach, Rakousko), měl dvě dcery a syna.
D: výběr: Das englisch-schottische Strafverfahren, Wien 1850; Abhandlungen aus dem österreichischen Strafrecht, tamtéž 1858; Studien zum Entwurf des österreichischen Strafgesetzes über Verbrechen und Vergehen, tamtéž 1871; Schwurgerichtliche Erörterungen Beiträge zur Lehre vom Beweis im Strafprozeß, tamtéž 1883.
L: Wurzbach 26, s. 384; Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, 1904, s. 797; OSN 10, s. 174; ÖBL 2, s. 3–4; ADB 49, s. 372–380; BL 1, s. 443; Czeike 2, s. 550; K. Tutte, Juristen in Österreich 1200–1980, W. Brauneder (ed.), Wien 1987, s. 184–186, 318 (soupis prací); G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 881–882; https://cs.wikipedia.org (stav ke 4. 1. 2015); https://www.wien. gv.at/wiki/index.php/Julius_Anton_Glaser (stav k 29. 2. 2016); http://www. geni.com/people/Julius-Glaser (stav k 19. 3. 2015).
Bohumír Roedl