BISCHOF z Altensternu Ignaz Rudolf 15.8.1784-15.7.1850: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku BISCHOFF Ignác Rudolf 15.8.1784-15.7.1850 na BISCHOF z Altensternu Ignaz Rudolf 15.8.1784-15.7.1850 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Ignaz Rudolf BISCHOF z Altensternu
| jméno = Ignaz Rudolf BISCHOF z Altensternu
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Bischoff Ignaz Rudolf portret.jpg
| datum narození = 15.8.1784
| datum narození = 15.8.1784
| místo narození = Krems (Rakousko)
| místo narození = Krems (Rakousko)
Řádek 47: Řádek 47:
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:Vídeň]]
<gallery>
Bischoff Ignaz Rudolf hrob.JPG|Hrob Ignaze Rudolfa Bischofa a manželky Johanny, Vídeň
</gallery>

Verze z 15. 10. 2018, 17:32

Ignaz Rudolf BISCHOF z Altensternu
Narození 15.8.1784
Místo narození Krems (Rakousko)
Úmrtí 15.7.1850
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41594

BISCHOF z Altensternu, Ignaz Rudolf, * 15. 8. 1784 Krems (Rakousko), † 15. 7. 1850 Vídeň (Rakousko), lékař-internista, vysokoškolský pedagog

Gymnázium absolvoval v rodišti, filozofickou fakultu v Linci. Na vídeňské univerzitě studoval nejprve práva a vyšší matematiku (1801–02), poté přešel na medicínu a 1808 získal doktorát. V červenci 1812 byl povolán na pražskou lékařskou fakultu jako profesor lékařské kliniky a speciální terapie pro ranlékaře. 1816 se stal primářem interního oddělení ve všeobecné nemocnici a porodnici s nalezincem v Praze. 1825 se vrátil do Vídně, kde se ujal katedry speciální nauky o nemocech a kliniky na Josefinu (učiliště pro vojenské lékaře). 1833–47 tam přednášel fyziologii. 1847 byl jmenován ředitelem Josefina, vrchním vojenským lékařem a přísedícím stálé vojenské komise. Hojně publikoval, ač nebyl typem výzkumného vědeckého pracovníka. V medicíně zastával eklekticismus, přikláněl se k humorálně-patologickému směru. Horlivě propagoval očkování proti neštovicím.

D: Beobachtungen über den Typhus, 1814; Klinische Denkwürdigkeiten, I, II, 1823–1825; Grundsätze der praktischen Heilkunde, I–III, 1823–1825; Schutzpocken, 1821 (též česky).

L: A. C. P. Callisen, Medizinisches Schriftsteller-Lexikon 2, Copenhagen 1830, s. 280n., 26, s. 306n.; Wurzbach 1, s. 409n.; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Leipzig 1884, s. 468; RSN 1, s. 724; OSN 4, s. 96; ADB 2, s. 674; ÖBL 1, s. 88; BSPLF 1, s. 80n.

Ludmila Hlaváčková