HACKER Rudolf 4.11.1859-23.2.1920: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.11.1859 | | datum narození = 4.11.1859 | ||
| místo narození = Želeč (u Tábora | | místo narození = Želeč (u Tábora) | ||
| datum úmrtí = 23.2.1920 | | datum úmrtí = 23.2.1920 | ||
| místo úmrtí = Hradec Králové | | místo úmrtí = Hradec Králové | ||
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 44 | |||
}} | }} | ||
'''HACKER, Rudolf''', ''* 4. 11. 1859 Želeč (u Tábora), † 23. 2. 1920 Hradec Králové, lesník, vynálezce'' | |||
Byl synem lesmistra Karla H. a Anny, roz. Urbanidesové. Absolvoval čtyři třídy gymnázia v Benešově, na rok vstoupil do odborné praxe u otce a ve studiích pokračoval na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem, kterou ukončil 1878. Pracoval na soukromých císařských majetcích jako adjunkt, správce a nakonec lesmistr na několika místech v Čechách: v Kácově (část Zderadiny), Velké Dobré (část Malá Dobrá, u Kladna), Chudoslavicích (u Litoměřic) a v Cerekvici nad Bystřicí, odkud odešel 1906 do výslužby. 1904 založil v Pouchově (dnes Hradec Králové) na ploše třiceti hektarů soukromou lesní školku, inspirovanou německými vzory a největší v tehdejším Rakousko-Uhersku, která záhy vynikla jako vzorný šlechtitelský podnik. | |||
Přednášel a psal o zakládání lesů a zeleně do českých i německých časopisů. Zasazoval se o zavedení kontroly původu lesních semen, proslul světoznámými a patentovanými vynálezy mj. školkovacího stroje (1882, zlepšený 1888), secího strojku a školkovacího prkénka (obojí 1886), navrhl též zjednodušený lanový smyk, plečku na kolečkách, sázecí motyčku, stroj balicí i na zasypávání semen a kartáč na první pletí. | |||
Byl dvakrát ženatý, poprvé od 1886 s Marií, roz. Duckeovou, v manželství se narodilo pět dětí; po ovdovění se 1899 oženil s Marií, roz. Jelínkovou, s níž měl tři dcery. Vedení H. závodu se ujal zeť, lesmistr Robert Rakušan. | |||
Na H. počest byla pojmenována lesní školka u silnice naproti arboretu u Křtin a ve školce byl 1929 vystavěn památník – obelisk. Pomník, který vznikl ve Škodově královéhradeckém ateliéru a od 1930 stál v H. založených školkách, byl 1950 přemístěn do zahrady H. vily, 1970 na pouchovský hřbitov a nakonec 2005 k retenční nádrži a Cestě myslivců v královéhradeckých lesích. | |||
'''L:''' Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 174–175; L. Levá, R. H., in: Prameny a studie č. 49. Z historie zemědělství 2, 2012, s. 28–40 (se soupisem díla a literatury); G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 110, 114, 242, 351 (se soupisem literatury); http://www.slpkrtiny.cz (stav k 20. 1. 2017). | |||
'''P:''' Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, osobní fond R. H. (2 kar- tony). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/155305 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] |
Verze z 7. 3. 2020, 14:45
Rudolf HACKER | |
Narození | 4.11.1859 |
---|---|
Místo narození | Želeč (u Tábora) |
Úmrtí | 23.2.1920 |
Místo úmrtí | Hradec Králové |
Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 44 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46720 |
HACKER, Rudolf, * 4. 11. 1859 Želeč (u Tábora), † 23. 2. 1920 Hradec Králové, lesník, vynálezce
Byl synem lesmistra Karla H. a Anny, roz. Urbanidesové. Absolvoval čtyři třídy gymnázia v Benešově, na rok vstoupil do odborné praxe u otce a ve studiích pokračoval na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem, kterou ukončil 1878. Pracoval na soukromých císařských majetcích jako adjunkt, správce a nakonec lesmistr na několika místech v Čechách: v Kácově (část Zderadiny), Velké Dobré (část Malá Dobrá, u Kladna), Chudoslavicích (u Litoměřic) a v Cerekvici nad Bystřicí, odkud odešel 1906 do výslužby. 1904 založil v Pouchově (dnes Hradec Králové) na ploše třiceti hektarů soukromou lesní školku, inspirovanou německými vzory a největší v tehdejším Rakousko-Uhersku, která záhy vynikla jako vzorný šlechtitelský podnik.
Přednášel a psal o zakládání lesů a zeleně do českých i německých časopisů. Zasazoval se o zavedení kontroly původu lesních semen, proslul světoznámými a patentovanými vynálezy mj. školkovacího stroje (1882, zlepšený 1888), secího strojku a školkovacího prkénka (obojí 1886), navrhl též zjednodušený lanový smyk, plečku na kolečkách, sázecí motyčku, stroj balicí i na zasypávání semen a kartáč na první pletí.
Byl dvakrát ženatý, poprvé od 1886 s Marií, roz. Duckeovou, v manželství se narodilo pět dětí; po ovdovění se 1899 oženil s Marií, roz. Jelínkovou, s níž měl tři dcery. Vedení H. závodu se ujal zeť, lesmistr Robert Rakušan.
Na H. počest byla pojmenována lesní školka u silnice naproti arboretu u Křtin a ve školce byl 1929 vystavěn památník – obelisk. Pomník, který vznikl ve Škodově královéhradeckém ateliéru a od 1930 stál v H. založených školkách, byl 1950 přemístěn do zahrady H. vily, 1970 na pouchovský hřbitov a nakonec 2005 k retenční nádrži a Cestě myslivců v královéhradeckých lesích.
L: Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 174–175; L. Levá, R. H., in: Prameny a studie č. 49. Z historie zemědělství 2, 2012, s. 28–40 (se soupisem díla a literatury); G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 110, 114, 242, 351 (se soupisem literatury); http://www.slpkrtiny.cz (stav k 20. 1. 2017).
P: Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, osobní fond R. H. (2 kar- tony).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný