HAMSÍK Antonín 15.1.1878-20.10.1963: Porovnání verzí
(HAMSÍK_Antonín_15.1.1878-20.10.1963) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.1.1878 | | datum narození = 15.1.1878 | ||
| místo narození = Olešnice | | místo narození = Olešnice (u Blanska) | ||
| datum úmrtí = 20.10.1963 | | datum úmrtí = 20.10.1963 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog<br />3- Chemik nebo alchymista | ||
61- Pedagog | | jiná jména = | ||
3- Chemik nebo alchymista | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 155 | ||
}} | |||
'''HAMSÍK, Antonín''', ''* 15. 1. 1878 Olešnice (u Blanska), † 20. 10. 1963 Praha, lékař, biochemik, pedagog'' | |||
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně (1896), studoval a promoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1902). Již před promocí pracoval v ústavu lékařské chemie, nejprve jako demonstrátor, poté od 1903 jako asistent (až do odchodu do Brna). V Praze se 1913 habilitoval z lékařské chemie a 1918 byl jmenován bezplatným mimořádným profesorem, 1919 placeným mimořádným profesorem. Po zřízení Lékařské fakulty MU v Brně tam byl 1919 převeden a pověřen vybudováním a vedením ústavu pro lékařskou chemii. Řádným profesorem byl jmenován 1920, v akademickém roce 1923/24 se stal děkanem brněnské lékařské fakulty. 1930 se vrátil do Prahy jako řádný profesor a přednosta ústavu pro lékařskou chemii. 1933/34 byl děkanem LF UK. Po uzavření českých vysokých škol musel odejít na dovolenou s čekatelným (1940–45), po osvobození byl reaktivován jako profesor a přednosta II. ústavu lékařské chemie. Na odpočinek odešel 1948, nadále působil jako čestný profesor LF UK. Člen Národní rady badatelské (1928) a mimořádný člen České akademie věd a umění (1939); 1954 zvolen akademikem ČSAV a získal akademický titul DrSc. | |||
Ve své vědecké práci se soustředil na dvě oblasti: nejprve na biochemii lipáz (enzymů štěpících tuky), posléze zejména na studium hemoglobinu (krevního barviva) a jeho derivátů. K H. nejznámějším dílům patří pětidílná učebnice pro mediky a příručka pro lékaře, která vycházela opakovaně v modernizovaných vydáních až do šedesátých let. H. se významně zasloužil o vybudování ústavu lékařské chemie na LF MU v Brně, chemického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a modernizaci ústavů lékařské chemie LF UK v Praze (před 1939 i po 1945). | |||
Oženil se s Miladou, roz. Hoškovou, syn Mojmír H. (1921 až 2007) byl malířem. | |||
'''D:''' A. H. – A. F. Richter – O. Wagner, Lékařská chemie I–V, 1931–1933 (6. vydání 1962, s F. Šantavým). | |||
'''L:''' ČsB 1, nestr.; ČLČ 77, 1938, s. 41–44 (foto, bibliografie); tamtéž 87, 1948, s. 31–33, 57 (bibliografie); tamtéž 94, 1955, s. 1–2; tamtéž 102, 1963, s. 110–112 (bibliografie), 1280; tamtéž 108, 1969, s. 94; Vnitřní lékařství 9, 1963, s. 79–80; Chemické listy 58, 1964, s. 342; Praktický lékař 43, 1963, s. 34, 902; Sborník lékařský 50, 1948, s. 3–7; Lékařské listy 8, 1953, s. 52; Tomeš 1, s. 409–410; BSPLF 1, s. 208–209. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., folio 699; fond LF UK 1883–1953, osobní spis; Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, sbírka Drobné fondy. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274005 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Petr Svobodný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] |
Verze z 31. 3. 2020, 06:04
Antonín HAMSÍK | |
![]() | |
Narození | 15.1.1878 |
---|---|
Místo narození | Olešnice (u Blanska) |
Úmrtí | 20.10.1963 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog 3- Chemik nebo alchymista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 155 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134636 |
HAMSÍK, Antonín, * 15. 1. 1878 Olešnice (u Blanska), † 20. 10. 1963 Praha, lékař, biochemik, pedagog
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně (1896), studoval a promoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1902). Již před promocí pracoval v ústavu lékařské chemie, nejprve jako demonstrátor, poté od 1903 jako asistent (až do odchodu do Brna). V Praze se 1913 habilitoval z lékařské chemie a 1918 byl jmenován bezplatným mimořádným profesorem, 1919 placeným mimořádným profesorem. Po zřízení Lékařské fakulty MU v Brně tam byl 1919 převeden a pověřen vybudováním a vedením ústavu pro lékařskou chemii. Řádným profesorem byl jmenován 1920, v akademickém roce 1923/24 se stal děkanem brněnské lékařské fakulty. 1930 se vrátil do Prahy jako řádný profesor a přednosta ústavu pro lékařskou chemii. 1933/34 byl děkanem LF UK. Po uzavření českých vysokých škol musel odejít na dovolenou s čekatelným (1940–45), po osvobození byl reaktivován jako profesor a přednosta II. ústavu lékařské chemie. Na odpočinek odešel 1948, nadále působil jako čestný profesor LF UK. Člen Národní rady badatelské (1928) a mimořádný člen České akademie věd a umění (1939); 1954 zvolen akademikem ČSAV a získal akademický titul DrSc.
Ve své vědecké práci se soustředil na dvě oblasti: nejprve na biochemii lipáz (enzymů štěpících tuky), posléze zejména na studium hemoglobinu (krevního barviva) a jeho derivátů. K H. nejznámějším dílům patří pětidílná učebnice pro mediky a příručka pro lékaře, která vycházela opakovaně v modernizovaných vydáních až do šedesátých let. H. se významně zasloužil o vybudování ústavu lékařské chemie na LF MU v Brně, chemického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně a modernizaci ústavů lékařské chemie LF UK v Praze (před 1939 i po 1945).
Oženil se s Miladou, roz. Hoškovou, syn Mojmír H. (1921 až 2007) byl malířem.
D: A. H. – A. F. Richter – O. Wagner, Lékařská chemie I–V, 1931–1933 (6. vydání 1962, s F. Šantavým).
L: ČsB 1, nestr.; ČLČ 77, 1938, s. 41–44 (foto, bibliografie); tamtéž 87, 1948, s. 31–33, 57 (bibliografie); tamtéž 94, 1955, s. 1–2; tamtéž 102, 1963, s. 110–112 (bibliografie), 1280; tamtéž 108, 1969, s. 94; Vnitřní lékařství 9, 1963, s. 79–80; Chemické listy 58, 1964, s. 342; Praktický lékař 43, 1963, s. 34, 902; Sborník lékařský 50, 1948, s. 3–7; Lékařské listy 8, 1953, s. 52; Tomeš 1, s. 409–410; BSPLF 1, s. 208–209.
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., folio 699; fond LF UK 1883–1953, osobní spis; Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, sbírka Drobné fondy.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Svobodný