HANSA Karel 25.11.1890-4.6.1967: Porovnání verzí
(HANSA_Karel_25.11.1890-1951) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.11.1890 | | datum narození = 25.11.1890 | ||
| místo narození = Vídeň | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 4.6.1967 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf<br />63- Spisovatel | ||
63- Spisovatel | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 193-194 | |||
}} | |||
'''HANSA, Karel''', ''* 25. 11. 1890 Vídeň (Rakousko), † 4. 6. 1967 Praha, spisovatel, cestovatel'' | |||
Syn poštovního úředníka Karla H. a Josefiny, roz. Zbořilové. | |||
Mládí prožil v Českých Budějovicích, neúspěšně se pokoušel | |||
studovat jak měšťanku, tak vojenskou školu v Hranicích (na | |||
Moravě). 1909 nastoupil k lesní správě, po složení zkoušek | |||
byl přeložen do Han Pijesaku v Bosně. Za první světové války | |||
bojoval na východní frontě. Od 1919 žil v Praze, kde se živil | |||
jako odborný redaktor časopisu ''Les a luh''. 1922 podnikl cestu | |||
do Turecka, Libanonu a Sýrie; v Aleppu se setkal s arménskými uprchlíky a přidal se k americké humanitární organizaci American Near East Relief. Děsivé zkušenosti z cesty zaznamenal v publikaci ''Hrůzy východu'' (1923, reprint 2006), | |||
v níž jako jeden z prvních upozornil na tureckou genocidu | |||
Arménů 1915–17. Při Československém červeném kříži také | |||
zřídil Hansův fond pro arménské sirotky. Rovněž H. další knihu ''Z potulek Orientem a haremy ve světle pravdy'' (1925) | |||
inspirovala tato cesta. O tragickém osudu Arménů opakovaně přednášel. Cestoval i později – z dalších putování vytěžil | |||
cestopisy ''Léto pod jihoslovanským nebem'' (1930), ''Stero črt a obrázků z Podkarpatské Rusi'' (1935), ''Podkarpatská vánoční idyla'' (1937) | |||
a ''Obrázky z Bretonska a pobřeží Atlantského oceánu'' (b. d.). Byl svobodný a bezdětný, od čtyřicátých let se zcela | |||
stáhl do ústraní. | |||
'''L:''' https://cs.wikipedia.org (stav k 9. 10. 2018); K. H., Hrůzy východu, 2006 | |||
(doslov od H. Asatyana); J. Cukr, K dobrodružnému životu K. H. (1890–1967), | |||
in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 53, 2016, č. 1, s. 55–63. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/dee91ac3-9ddb-4f73-bce6-7e10fe449d75 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 43: | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 18. 2. 2021, 14:28
| Karel HANSA | |
 | |
| Narození | 25.11.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 4.6.1967 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
54- Etnograf 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 193-194 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137000 |
HANSA, Karel, * 25. 11. 1890 Vídeň (Rakousko), † 4. 6. 1967 Praha, spisovatel, cestovatel
Syn poštovního úředníka Karla H. a Josefiny, roz. Zbořilové. Mládí prožil v Českých Budějovicích, neúspěšně se pokoušel studovat jak měšťanku, tak vojenskou školu v Hranicích (na Moravě). 1909 nastoupil k lesní správě, po složení zkoušek byl přeložen do Han Pijesaku v Bosně. Za první světové války bojoval na východní frontě. Od 1919 žil v Praze, kde se živil jako odborný redaktor časopisu Les a luh. 1922 podnikl cestu do Turecka, Libanonu a Sýrie; v Aleppu se setkal s arménskými uprchlíky a přidal se k americké humanitární organizaci American Near East Relief. Děsivé zkušenosti z cesty zaznamenal v publikaci Hrůzy východu (1923, reprint 2006), v níž jako jeden z prvních upozornil na tureckou genocidu Arménů 1915–17. Při Československém červeném kříži také zřídil Hansův fond pro arménské sirotky. Rovněž H. další knihu Z potulek Orientem a haremy ve světle pravdy (1925) inspirovala tato cesta. O tragickém osudu Arménů opakovaně přednášel. Cestoval i později – z dalších putování vytěžil cestopisy Léto pod jihoslovanským nebem (1930), Stero črt a obrázků z Podkarpatské Rusi (1935), Podkarpatská vánoční idyla (1937)
a Obrázky z Bretonska a pobřeží Atlantského oceánu (b. d.). Byl svobodný a bezdětný, od čtyřicátých let se zcela
stáhl do ústraní.
L: https://cs.wikipedia.org (stav k 9. 10. 2018); K. H., Hrůzy východu, 2006 (doslov od H. Asatyana); J. Cukr, K dobrodružnému životu K. H. (1890–1967), in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 53, 2016, č. 1, s. 55–63.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek