HARNA Bohuslav 13.7.1894-22.3.1966: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Bohuslav HARNA
| jméno = Bohuslav HARNA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.6.1894
| datum narození = 13.7.1894
| místo narození = Ústí (u Hranic)
| místo narození = Ústí (u Hranic na Moravě)
| datum úmrtí = 22.3. 1966
| datum úmrtí = 22.3.1966
| místo úmrtí = Náchod
| místo úmrtí = Náchod
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
|citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 244
}}
}}
'''HARNA, Bohuslav''', ''* 13. 7. 1894 Ústí (u Hranic na Moravě), † 22. 3. 1966 Náchod, malíř, účastník 1. odboje''
Syn řídícího učitele, 1912 maturoval na reálce v  Hodoníně
a  soukromě se učil malbě u  R. Havelky. Začal studovat na
pražské UMPRUM ve třídě profesora Jana Preislera, s nímž
1913 přešel na AVU. 1914 narukoval k  vojsku, v  červnu
1916 byl na haličské frontě zajat Rusy a v říjnu se přihlásil
do Československé brigády. Teprve v červenci 1917 byl zařazen v hodnosti praporčíka k 8. střeleckému pluku. V listopadu
s druhým transportem českých a slovenských dobrovolníků na
pomoc Francii odcestoval do Archangelska, transport se dostal 3. dubna 1918 do Cognacu, kde se stal součástí 21. československého pluku. V  květnu H. absolvoval granátnický
kurz, v červenci důstojnický kurz v Saint-Maixentu, v srpnu se
v  hodnosti poručíka stal velitelem čety 23. střeleckého pluku. Od poloviny září 1918 byl důstojníkem československého vojska v Itálii, nejprve v depozitní rotě ve Folignu, poté
v 9. rotě 34. československého pluku, od listopadu byl nadporučíkem ve 12. rotě. V hodnosti kapitána se účastnil obsazení Slovenska. Jako člen malířské sekce ministerstva národní
obrany vedl v květnu 1919 výpravu výtvarníků na francouzská
bojiště (členy byli Otakar Nejedlý, Vincenc Beneš a Ladislav
Šíma). Po návratu se podílel na přípravě reprezentativní výstavy Památníku odboje k prvnímu výročí vzniku ČSR. Od
1920 byl přednostou fotografické a kinematografické skupiny
výzkumného oddělení Hlavního štábu armády, 1924 odešel
jako štábní kapitán na vlastní žádost do zálohy. Následující
roky se neúspěšně pokoušel živit jako výtvarník. 1932–36 působil u berní správy v Chustu na Podkarpatské Rusi, 1936–41
v Moravské Ostravě. Byl členem Sdružení výtvarných umělců
moravských, 1929 uspořádal soubornou výstavu. Ve svém díle
se snažil oprostit od vnějších vlivů a ve vlastní modifikaci postimpresionismu zobrazoval pomocí tmavých barevných odstínů krajinářské motivy z  Francie, Itálie, Podkarpatské Rusi,
střední Moravy a  severovýchodních Čech. Nejčastěji užíval
techniky akvarelu. Jeho bratrancem byl kameník a  sochař
'''Silvestr H.''' (* 1. 1. 1890 Záhlinice /u Holešova/, † 19. 10. 1948
Kroměříž), autor náhrobních plastik, reliéfů a portrétních plaket regionálního významu, který byl 1918–20 příslušníkem
strážního praporu štábu československého vojska na Dálném
východě.
'''L:''' P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s.  115–117; OSND 2/2, s.  1033;
Toman 1, s.  297; SČSVU 3, s.  78–79; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 20. 4. 2018).
Martin Kučera
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Verze z 2. 3. 2021, 09:25

Bohuslav HARNA
Narození 13.7.1894
Místo narození Ústí (u Hranic na Moravě)
Úmrtí 22.3.1966
Místo úmrtí Náchod
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 244
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46907

HARNA, Bohuslav, * 13. 7. 1894 Ústí (u Hranic na Moravě), † 22. 3. 1966 Náchod, malíř, účastník 1. odboje

Syn řídícího učitele, 1912 maturoval na reálce v Hodoníně a soukromě se učil malbě u R. Havelky. Začal studovat na pražské UMPRUM ve třídě profesora Jana Preislera, s nímž 1913 přešel na AVU. 1914 narukoval k vojsku, v červnu 1916 byl na haličské frontě zajat Rusy a v říjnu se přihlásil do Československé brigády. Teprve v červenci 1917 byl zařazen v hodnosti praporčíka k 8. střeleckému pluku. V listopadu s druhým transportem českých a slovenských dobrovolníků na pomoc Francii odcestoval do Archangelska, transport se dostal 3. dubna 1918 do Cognacu, kde se stal součástí 21. československého pluku. V květnu H. absolvoval granátnický kurz, v červenci důstojnický kurz v Saint-Maixentu, v srpnu se v hodnosti poručíka stal velitelem čety 23. střeleckého pluku. Od poloviny září 1918 byl důstojníkem československého vojska v Itálii, nejprve v depozitní rotě ve Folignu, poté v 9. rotě 34. československého pluku, od listopadu byl nadporučíkem ve 12. rotě. V hodnosti kapitána se účastnil obsazení Slovenska. Jako člen malířské sekce ministerstva národní obrany vedl v květnu 1919 výpravu výtvarníků na francouzská bojiště (členy byli Otakar Nejedlý, Vincenc Beneš a Ladislav Šíma). Po návratu se podílel na přípravě reprezentativní výstavy Památníku odboje k prvnímu výročí vzniku ČSR. Od 1920 byl přednostou fotografické a kinematografické skupiny výzkumného oddělení Hlavního štábu armády, 1924 odešel jako štábní kapitán na vlastní žádost do zálohy. Následující roky se neúspěšně pokoušel živit jako výtvarník. 1932–36 působil u berní správy v Chustu na Podkarpatské Rusi, 1936–41 v Moravské Ostravě. Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, 1929 uspořádal soubornou výstavu. Ve svém díle se snažil oprostit od vnějších vlivů a ve vlastní modifikaci postimpresionismu zobrazoval pomocí tmavých barevných odstínů krajinářské motivy z Francie, Itálie, Podkarpatské Rusi, střední Moravy a severovýchodních Čech. Nejčastěji užíval techniky akvarelu. Jeho bratrancem byl kameník a sochař Silvestr H. (* 1. 1. 1890 Záhlinice /u Holešova/, † 19. 10. 1948 Kroměříž), autor náhrobních plastik, reliéfů a portrétních plaket regionálního významu, který byl 1918–20 příslušníkem strážního praporu štábu československého vojska na Dálném východě.

L: P. Dejev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 115–117; OSND 2/2, s. 1033; Toman 1, s. 297; SČSVU 3, s. 78–79; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 20. 4. 2018).

Martin Kučera