HARTMANN Friedrich 29.3.1876-16.1.1945: Porovnání verzí
(HARTMANN_Friedrich_29.3.1876-16.1.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.3.1876 | | datum narození = 29.3.1876 | ||
| místo narození = | | místo narození = Opava | ||
| datum úmrtí = 16.1.1945 | | datum úmrtí = 16.1.1945 | ||
| místo úmrtí = Vídeň | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 29- Stavař | | povolání = 29- Stavař<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 264 | ||
}} | |||
'''HARTMANN, Friedrich''', ''* 29. 3. 1876 Opava, † 16. 1. 1945 Vídeň (Rakousko), stavební statik, pedagog'' | |||
Syn nadporučíka Josefa H. a Rosy, roz. Wankeové; mladší bratři Hugo (* 19. 10. 1877 Opava) a Maxmilian (* 17. 9. 1879 | |||
Opava). Vystudoval reálku v rodišti a stavební inženýrství | |||
na německé technice v Brně (1894–1900), kde byl do 1902 | |||
asistentem stavby mostů u Josefa Melana a kde 1910 obhájil disertaci ''Genauere Berechnung von Parallelträgern mit doppeltem System von Zugdiagonalen und Ständern'' (Přesnější výpočet rovnoběžných nosníků s dvojitým systémem tahových | |||
úhlopříček a sloupků, Dr. techn.). Pracoval jako konstruktér | |||
a statik u železničních společností a jako inženýr v železárnách | |||
v Sobotíně. 1915–18 vyučoval matematiku a stavbu mostů na | |||
c. k. vojenské technické akademii v Mödlingu (u Vídně) a od | |||
1916 na technice ve Vídni. Tam byl jmenován řádným profesorem mostního stavitelství a pracoval jako děkan stavebního | |||
odboru (1922–24) i rektor školy (1928/29). Řadil se k vyhlášeným odborníkům na železobetonové mostní konstrukce, napsal desítky příspěvků do odborných časopisů a několik monografií. Byl skutečným členem Rakouské akademie | |||
věd (1925). Členem korespondentem Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag (Německá akademie věd v Praze) se stal 1944. | |||
'''D:''' výběr: Die statisch unbestimmten Systeme des Eisen- und Eisenbetonbaues, Wien 1913; Ästhetik im Brückenbau, unter besonderer Berücksichtigung der Eisenbrücken, Leipzig 1928; Knickung, Kippung, Beulung, tamtéž 1937; Stahlbrücken (Der Brückenbau 3, E. Melan, /ed./), Wien 1951. | |||
'''L:''' R. Saliger, F. H., in: ÖAW Almanach 95, 1945, s. 346–351 (foto); ÖBL 2, | |||
s. 195 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 543 (se soupisem díla a literatury); DBE 4, s. 407–408; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně | |||
1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 68, 170. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 38: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
[[Kategorie:Opava]] | |||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 9. 3. 2021, 07:36
| Friedrich HARTMANN | |
 | |
| Narození | 29.3.1876 |
|---|---|
| Místo narození | Opava |
| Úmrtí | 16.1.1945 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
29- Stavař 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 264 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135017 |
HARTMANN, Friedrich, * 29. 3. 1876 Opava, † 16. 1. 1945 Vídeň (Rakousko), stavební statik, pedagog
Syn nadporučíka Josefa H. a Rosy, roz. Wankeové; mladší bratři Hugo (* 19. 10. 1877 Opava) a Maxmilian (* 17. 9. 1879 Opava). Vystudoval reálku v rodišti a stavební inženýrství na německé technice v Brně (1894–1900), kde byl do 1902 asistentem stavby mostů u Josefa Melana a kde 1910 obhájil disertaci Genauere Berechnung von Parallelträgern mit doppeltem System von Zugdiagonalen und Ständern (Přesnější výpočet rovnoběžných nosníků s dvojitým systémem tahových úhlopříček a sloupků, Dr. techn.). Pracoval jako konstruktér a statik u železničních společností a jako inženýr v železárnách v Sobotíně. 1915–18 vyučoval matematiku a stavbu mostů na c. k. vojenské technické akademii v Mödlingu (u Vídně) a od 1916 na technice ve Vídni. Tam byl jmenován řádným profesorem mostního stavitelství a pracoval jako děkan stavebního odboru (1922–24) i rektor školy (1928/29). Řadil se k vyhlášeným odborníkům na železobetonové mostní konstrukce, napsal desítky příspěvků do odborných časopisů a několik monografií. Byl skutečným členem Rakouské akademie věd (1925). Členem korespondentem Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag (Německá akademie věd v Praze) se stal 1944.
D: výběr: Die statisch unbestimmten Systeme des Eisen- und Eisenbetonbaues, Wien 1913; Ästhetik im Brückenbau, unter besonderer Berücksichtigung der Eisenbrücken, Leipzig 1928; Knickung, Kippung, Beulung, tamtéž 1937; Stahlbrücken (Der Brückenbau 3, E. Melan, /ed./), Wien 1951.
L: R. Saliger, F. H., in: ÖAW Almanach 95, 1945, s. 346–351 (foto); ÖBL 2, s. 195 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 543 (se soupisem díla a literatury); DBE 4, s. 407–408; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 68, 170.
Gustav Novotný