HÁSEK Rudolf Jurij 4.10.1890-1.4.1993: Porovnání verzí
(HÁSEK_Rudolf_4.10.1892-1.4.1993) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf HÁSEK | | jméno = Rudolf Jurij HÁSEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.10.1892 | | datum narození = 4.10.1892 | ||
| místo narození = Těpeře | | místo narození = Těpeře (č. o. Železný Brod) | ||
| datum úmrtí = 1.4.1993 | | datum úmrtí = 1.4.1993 | ||
| místo úmrtí = Toronto | | místo úmrtí = Toronto (Kanada) | ||
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />45- Voják nebo partyzán | ||
45- Voják nebo partyzán | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 272 | ||
}} | |||
'''HÁSEK, Rudolf Jurij''', * 4. 10. 1890 Těpeře (č. o. Železný Brod), † 1. 4. 1993 Toronto (Kanada), voják, obchodník, účastník 1. a 2. odboje | |||
Pocházel z početné rodiny zemědělce a drobného obchodníka. | |||
V Praze 1910 maturoval na reálce a absolvoval abiturientský | |||
kurz Českoslovanské obchodní akademie. Pracoval v účtárně | |||
pražské filiálky prostějovského oděvního závodu F. Rolného, | |||
byl členem vinohradského Sokola. V září 1914 narukoval | |||
k 28. pěšímu pluku, jako poručík přeběhl se svou četou u Lubkova 4. 5. 1915 na ruskou stranu fronty. V zajateckém táboře | |||
Jurjev-Pol’skij (u Vladimiru) založil samosprávu a v květnu | |||
1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. Avšak teprve v létě 1917 byl v Borispolu zařazen do | |||
záložního praporu 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka (Pražského). Po pravoslavném křtu přijal druhé křestní jméno Jurij. | |||
Po měsíčním důstojnickém kurzu byl v září 1917 povýšen ze | |||
střelce do původní hodnosti poručíka a na vlastní žádost velením vřazen do tříměsíčního úderného kurzu. Vrátil se z něj | |||
jako zástupce velitele 1. úderné roty 2. střelecké divize. V bitvě | |||
o Šebertu se vyznamenal, byl raněn, za zásluhy povýšen na | |||
nadporučíka, v září 1918 převzal velení I. úderného praporu, | |||
elitní, relativně samostatné jednotky československého vojska | |||
na Sibiři. V říjnu 1918 byl povýšen na kapitána, v listopadu | |||
na majora. V čele praporu se úspěšně účastnil bitev o Kansk | |||
Jenisejskij, Krasnojarsk, Kljukvennuju, Nižně-Udinsk, vedl | |||
výpravu na Kultuk, provedl Ušakovův desant na levý břeh Bajkalu a velel ve všech dalších bojích s bolševiky od Posolské po | |||
Vladivostok. Asistoval v prosinci 1919 při uzavření příměří se | |||
sověty. 1920 se v Charbinu (Čína) oženil. Do vlasti se vrátil | |||
jako velitel transportu na lodi Carica 21. 7. 1920. V Děčíně | |||
převzal velení I. hraničního praporu, ale v listopadu 1920 požádal o demobilizaci s odůvodněním, že na podmínky v pravidelné armádě by si nedokázal zvyknout. 1922–38 v Jablonci | |||
nad Nisou vedl s bratrem '''Jaroslavem H.''' (* 8. 8. 1901 Těpeře, † 23. 10. 1990 Kanada), významným exportérem, známý | |||
podnik Bratři Háskové na výrobu a prodej bižuterie. Ve dvacátých letech si H. dal podle návrhu architekta Oldřicha Lisky | |||
v Jablonci vystavět vilu (sousední vila jeho bratra od Heinricha | |||
Lauterbacha je dnes pokládána za jeden z nejhodnotnějších | |||
příkladů české funkcionalistické architektury). 1938–45 firma | |||
sídlila v Železném Brodě, 1945–49 znovu v Jablonci. Během | |||
německé okupace byl H. vězněn a manželka pracovala v ilegalitě. Po znárodnění firmy 1948 H. s rodinou uprchl nejprve do | |||
Bavorska a v lednu 1950 emigroval do Kanady, kde vybudoval | |||
vlastní firmu na prodej bižuterie, včetně jablonecké. Na návrh | |||
Památníku odboje v Praze byl 1991 povýšen na podplukovníka ve výslužbě a 1992 ho prezident V. Havel vyznamenal | |||
Řádem M. R. Štefánika. | |||
'''L:''' Z. Jelínek, U velitele úderníků, in: Studentské listy 17. 10. 1991; Slovník | |||
prvního československého odboje 1914–1918, 1995, s. 48; Tomeš 1, s. 421 | |||
(s chybným datem narození); I. Karásková, Funkcionalistická architektura | |||
v Jablonci nad Nisou, 2009 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc), | |||
passim; https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 5. 2018). | |||
'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře; SOkA, Jablonec nad Nisou, fond | |||
rodiny H. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] |
Verze z 9. 3. 2021, 09:00
Rudolf Jurij HÁSEK | |
![]() | |
Narození | 4.10.1892 |
---|---|
Místo narození | Těpeře (č. o. Železný Brod) |
Úmrtí | 1.4.1993 |
Místo úmrtí | Toronto (Kanada) |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 272 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78209 |
HÁSEK, Rudolf Jurij, * 4. 10. 1890 Těpeře (č. o. Železný Brod), † 1. 4. 1993 Toronto (Kanada), voják, obchodník, účastník 1. a 2. odboje
Pocházel z početné rodiny zemědělce a drobného obchodníka. V Praze 1910 maturoval na reálce a absolvoval abiturientský kurz Českoslovanské obchodní akademie. Pracoval v účtárně pražské filiálky prostějovského oděvního závodu F. Rolného, byl členem vinohradského Sokola. V září 1914 narukoval k 28. pěšímu pluku, jako poručík přeběhl se svou četou u Lubkova 4. 5. 1915 na ruskou stranu fronty. V zajateckém táboře Jurjev-Pol’skij (u Vladimiru) založil samosprávu a v květnu 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. Avšak teprve v létě 1917 byl v Borispolu zařazen do záložního praporu 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka (Pražského). Po pravoslavném křtu přijal druhé křestní jméno Jurij. Po měsíčním důstojnickém kurzu byl v září 1917 povýšen ze střelce do původní hodnosti poručíka a na vlastní žádost velením vřazen do tříměsíčního úderného kurzu. Vrátil se z něj jako zástupce velitele 1. úderné roty 2. střelecké divize. V bitvě o Šebertu se vyznamenal, byl raněn, za zásluhy povýšen na nadporučíka, v září 1918 převzal velení I. úderného praporu, elitní, relativně samostatné jednotky československého vojska na Sibiři. V říjnu 1918 byl povýšen na kapitána, v listopadu na majora. V čele praporu se úspěšně účastnil bitev o Kansk Jenisejskij, Krasnojarsk, Kljukvennuju, Nižně-Udinsk, vedl výpravu na Kultuk, provedl Ušakovův desant na levý břeh Bajkalu a velel ve všech dalších bojích s bolševiky od Posolské po Vladivostok. Asistoval v prosinci 1919 při uzavření příměří se sověty. 1920 se v Charbinu (Čína) oženil. Do vlasti se vrátil jako velitel transportu na lodi Carica 21. 7. 1920. V Děčíně převzal velení I. hraničního praporu, ale v listopadu 1920 požádal o demobilizaci s odůvodněním, že na podmínky v pravidelné armádě by si nedokázal zvyknout. 1922–38 v Jablonci nad Nisou vedl s bratrem Jaroslavem H. (* 8. 8. 1901 Těpeře, † 23. 10. 1990 Kanada), významným exportérem, známý podnik Bratři Háskové na výrobu a prodej bižuterie. Ve dvacátých letech si H. dal podle návrhu architekta Oldřicha Lisky v Jablonci vystavět vilu (sousední vila jeho bratra od Heinricha Lauterbacha je dnes pokládána za jeden z nejhodnotnějších příkladů české funkcionalistické architektury). 1938–45 firma sídlila v Železném Brodě, 1945–49 znovu v Jablonci. Během německé okupace byl H. vězněn a manželka pracovala v ilegalitě. Po znárodnění firmy 1948 H. s rodinou uprchl nejprve do Bavorska a v lednu 1950 emigroval do Kanady, kde vybudoval vlastní firmu na prodej bižuterie, včetně jablonecké. Na návrh Památníku odboje v Praze byl 1991 povýšen na podplukovníka ve výslužbě a 1992 ho prezident V. Havel vyznamenal Řádem M. R. Štefánika.
L: Z. Jelínek, U velitele úderníků, in: Studentské listy 17. 10. 1991; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1995, s. 48; Tomeš 1, s. 421 (s chybným datem narození); I. Karásková, Funkcionalistická architektura v Jablonci nad Nisou, 2009 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc), passim; https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 5. 2018).
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře; SOkA, Jablonec nad Nisou, fond rodiny H.
Martin Kučera