HAŠEK Otakar 4.3.1898-19.11.1965: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HAŠEK_Otakar_4.3.1898-19.11.1965)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.3.1898
| datum narození = 4.3.1898
| místo narození =  
| místo narození = Choceň
| datum úmrtí = 19.11.1965
| datum úmrtí = 19.11.1965
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik<br />2- Fyzik
2- Fyzik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287
}}
'''HAŠEK, Otakar''', ''* 4. 3. 1898 Choceň, † 19. 11. 1965 Brno, strojař, pedagog''
 
Syn učitele na reálce. Absolvoval pardubickou vyšší reálku
a od 1916 studoval strojní inženýrství na české technice v Praze. Za první světové války sloužil u  železničního vojska, po
demobilizaci se na školu vrátil a  dokončil obory technická
mechanika a termomechanika (Ing. 1929). Během studií krátce pracoval ve Škodových závodech na Smíchově a od 1923
působil jako asistent v Ústavu technické mechaniky a termomechaniky V. Felbera. Vedl cvičení z  technické mechaniky,
hydrauliky a termomechaniky. 1936 obhájil doktorskou disertaci ''Vratná expanse směsi vzduchu a vodní páry u porovnávacího oběhu pro otevřený chladící vzduchový stroj důlní'' (in: ''Strojnický obzor'', 1940). Po uzavření vysokých škol za německé okupace
byl 1940 převeden na vyšší zemskou, později Státní průmyslovou školu pro letectví a automobilismus v Mladé Boleslavi,
kde učil až do 1950, od října téhož roku byl pověřen vedením
Ústavu technické mechaniky Elektrotechnické fakulty ČVUT,
současně se habilitoval pro technickou mechaniku, hydrauliku
a termomechaniku. Od 1954 přednášel jako zástupce profesora, 1959 byl jmenován profesorem technické mechaniky,
hydrauliky a termomechaniky na ČVUT.
 
Přijal členství v řadě odborných organizací a spolků. Vypracoval znalecké posudky pro Národní technické muzeum a jako
soudní znalec energetické posudky strojních zařízení. Spolupracoval s Československou společností normalizační v Praze
v komisi pro fyzikální a technické značky. Je autorem třídílné, opakovaně vydávané učebnice ''Technická mechanika'', vedle
toho publikoval skripta, články a  studie o  termomechanice
v odborném tisku, zejména v ''Strojnickém obzoru'', a psal hesla
pro Korbařův Technický slovník naučný.
 
'''D:''' výběr: Technická mechanika tuhých těles, 1951; Technická mechanika 2.
Hydromechanika, 1952; Technická mechanika 3. Termomechanika, 1953;
Pokyny ke studiu technické mechaniky pro dálkové studium elektrotechnického inženýrství, 1954.
 
'''L:''' J. Kunc, Kdy zemřeli…? 2, 1966, s. 22.
 
'''P:''' Archiv ČVUT, fond: Fakulta elektrotechnická, pedagogické oddělení, osobní spis, O. H., k. 3; Studijní programy ČVUT 1956/57, s. 76 a 1957/58,
s. 101; Studijní program Fakulty elektrotechnické ČVUT 1960/61, s. 44.
 
Vít Šmerha


| jiná jména =
}}<br/><br/>Otakar HAŠEK
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
Řádek 16: Řádek 48:


[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie: Choceň]]
[[Kategorie:1965]]
[[Kategorie:1965]]
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 13. 3. 2021, 10:05

Otakar HAŠEK
Narození 4.3.1898
Místo narození Choceň
Úmrtí 19.11.1965
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
2- Fyzik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 287
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53321

HAŠEK, Otakar, * 4. 3. 1898 Choceň, † 19. 11. 1965 Brno, strojař, pedagog

Syn učitele na reálce. Absolvoval pardubickou vyšší reálku a od 1916 studoval strojní inženýrství na české technice v Praze. Za první světové války sloužil u železničního vojska, po demobilizaci se na školu vrátil a dokončil obory technická mechanika a termomechanika (Ing. 1929). Během studií krátce pracoval ve Škodových závodech na Smíchově a od 1923 působil jako asistent v Ústavu technické mechaniky a termomechaniky V. Felbera. Vedl cvičení z technické mechaniky, hydrauliky a termomechaniky. 1936 obhájil doktorskou disertaci Vratná expanse směsi vzduchu a vodní páry u porovnávacího oběhu pro otevřený chladící vzduchový stroj důlní (in: Strojnický obzor, 1940). Po uzavření vysokých škol za německé okupace byl 1940 převeden na vyšší zemskou, později Státní průmyslovou školu pro letectví a automobilismus v Mladé Boleslavi, kde učil až do 1950, od října téhož roku byl pověřen vedením Ústavu technické mechaniky Elektrotechnické fakulty ČVUT, současně se habilitoval pro technickou mechaniku, hydrauliku a termomechaniku. Od 1954 přednášel jako zástupce profesora, 1959 byl jmenován profesorem technické mechaniky, hydrauliky a termomechaniky na ČVUT.

Přijal členství v řadě odborných organizací a spolků. Vypracoval znalecké posudky pro Národní technické muzeum a jako soudní znalec energetické posudky strojních zařízení. Spolupracoval s Československou společností normalizační v Praze v komisi pro fyzikální a technické značky. Je autorem třídílné, opakovaně vydávané učebnice Technická mechanika, vedle toho publikoval skripta, články a studie o termomechanice v odborném tisku, zejména v Strojnickém obzoru, a psal hesla pro Korbařův Technický slovník naučný.

D: výběr: Technická mechanika tuhých těles, 1951; Technická mechanika 2. Hydromechanika, 1952; Technická mechanika 3. Termomechanika, 1953; Pokyny ke studiu technické mechaniky pro dálkové studium elektrotechnického inženýrství, 1954.

L: J. Kunc, Kdy zemřeli…? 2, 1966, s. 22.

P: Archiv ČVUT, fond: Fakulta elektrotechnická, pedagogické oddělení, osobní spis, O. H., k. 3; Studijní programy ČVUT 1956/57, s. 76 a 1957/58, s. 101; Studijní program Fakulty elektrotechnické ČVUT 1960/61, s. 44.

Vít Šmerha