HAVEL Václav Maria 12.9.1897-22.7.1979

Václav Maria HAVEL
Narození	12.9.1897
Místo narození	Zběšičky (u Milevska)
Úmrtí	22.7.1979
Místo úmrtí	Praha
Povolání	29- Stavař
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 323-324
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47019

HAVEL, Václav Maria, * 12. 9. 1897 Zběšičky (u Milevska), † 22. 7. 1979 Praha, stavební podnikatel

Syn stavitele Václava H. (1861–1921) a Emilie, roz. Pavelkové (* 3. 4. 1869, † 7. 10. 1926), dcery obchodníka a hostinského z Bystřice nad Pernštejnem; bratr filmového podnikatele Miloše H. (1899–1968). Podle matriky 1921 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. Po maturitě na První české reálce v Ječné ulici vystudoval stavební inženýrství na české technice v Praze (Ing. 1923). Roku 1928 založil s Milošem H. rodinnou firmu Podniky bratří Havlů, pod niž spadala všechna restaurační a zábavní zařízení v paláci Lucerna a posléze též na Barrandově. K jeho nejvýznamnějším podnikatelským počinům patřilo vybudování filmových ateliérů a zahradní vilové čtvrti v Praze na Barrandově, kde za hlavního podílu architektů Maxe Urbana a Vladimíra Grégra vznikly také koupaliště a restaurační a kavárenské terasy. K výstavbě H. inspirovala návštěva Kalifornie 1924. O tři roky později vykoupil četné pozemky (zvláště v lokalitě Habrová) a 1928 začal s postupnou výstavbou, pří níž byly použity nové stavební materiály Vybudoval také v Litovicích (Hostivice) vysokožárnou pec na výrobu umělé pemzy.

Od studií se společensky angažoval. 1918–20 byl předsedou Svazu českoslovanského studenstva, 1920–25 stál v čele Obrodného hnutí československého studentstva, 1923 vstoupil do zednářské lóže Dvacátý osmý říjen a 1925 se stal členem pražského Rotary klubu, 1921 spoluzaložil československé ústředí mládežnické organizace YMCA a 1928–33 řídil její pražskou odbočku. Ve dvacátých letech se organizačně podílel na výstavbě studentské kolonie na Letné, dívčí koleje Budeč na Vinohradech a letního tábora Řadov (u Brandýsa nad Orlicí). 1932 založil tzv. barrandovskou skupinu, neformální diskusní platformu mladé české inteligence, zabývající se reformou politických, hospodářských a sociálních poměrů, a přispíval do časopisu Demokratický střed. Za protektorátu udržoval kontakt s domácím odbojem a finančně ho podporoval. 1945–48 vykonával funkci předsedy Ústředního svazu pro cizinecký ruch, 1947–48 byl členem Československé strany národněsocialistické. Po znárodnění firmy Bratři Havlové v ní 1948–52 zůstal jako plánovač a poradce národního správce. V březnu 1949 ho zatkla StB a tři měsíce držela ve vyšetřovací vazbě na Pankráci pro podezření z napomáhání k ilegálnímu přechodu hranic. Soud ho osvobodil a H. se vrátil k práci plánovače. Poté pracoval jako vedoucí provozu sokolského družstva Vzlet (1952–53), odkud přešel do ústředí Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (1953–56) a následně do Československého svazu tělesné výchovy, kde měl na starosti správu ústředních ubytovacích a tělovýchovných středisek a zařízení. 1970 odešel do důchodu. V sedmdesátých letech vylíčil své podnikatelské a společenské aktivity v rozsáhlých memoárech, které mohly vyjít knižně až po listopadu 1989. Byl dvakrát ženatý. 1928 uzavřel sňatek s Bělou Friedländerovou (1900–1965), sportovkyní a reprezentantkou ČSR v plavání a lyžování. Bezdětné manželství bylo 1933 rozvedeno. 1935 se H. oženil s výtvarnicí a módní návrhářkou Boženou Vavrečkovou (* 15. 2. 1913 Brno, † 11. 12. 1970 Praha), dcerou národohospodáře, diplomata, ředitele Baťových závodů a ministra propagandy Huga Vavrečky (1880–1952), s níž měl syny Václava H. (* 5. 10. 1936 Praha, † 18. 12. 2011 Hrádeček /u Trutnova/), dramatika, disidenta a prezidenta Československa a ČR, a Ivana Miloše H. (* 11. 10. 1938, Praha), kybernetika a filozofa. Pohřben byl v Praze na Vinohradském hřbitově.

D: Mé vzpomínky, 1993, 2018 (2. dopl. vydání).

L: Kniha o Praze 5, D. Broncová (ed.), 1996, passim; Tomeš 1, s. 429; Myška 2, s. 127–128.

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bernartice, matrika nar. 1892–1902, sign. 2177, fol. 147.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček, Zdeněk Doskočil