HAVLÍČEK Boleslav 5.7.1897-29.6.1944: Porovnání verzí
(HAVLÍČEK_Boleslav_5.7.1897-29.6.1944) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.7.1897 | | datum narození = 5.7.1897 | ||
| místo narození = | | místo narození = České Budějovice | ||
| datum úmrtí = 29.6.1944 | | datum úmrtí = 29.6.1944 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel<br />67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | | jiná jména = | ||
}} | |||
'''HAVLÍČEK, Boleslav''', ''* 5. 7. 1897 České Budějovice, † 29. 6. 1944 Praha, nakladatel, publicista'' | |||
Syn krejčího Václava H. (1894–1976). Vyučil se knihkupcem | |||
u B. Bočánka, 1912–14 absolvoval pokračovací knihkupeckou | |||
školu a nastoupil jako účetní do nakladatelství Hejda a Tuček, | |||
současně byl zvolen do vedení odborového Spolku českých | |||
knihkupeckých příručích. 1919 otevřel knihkupectví, nakladatelství a komisionářství Všeslovanská expedice B. Havlíček. | |||
Ve svém podniku distribuoval také publikace emigrantských | |||
ukrajinských nakladatelství. Zaměstnal začínající nakladatele | |||
Václava Petra a Karla Tvrdého jako příručí. Pro zadluženost | |||
převzal 1922 jeho knihkupectví Ukrajinec S. Lavrov, H. 1924 | |||
založil časopis ''Knihkupecký přehled'', který zakrátko z finančních důvodů zanikl. Nové nakladatelství Kytice vedl 1925–28. | |||
Jako první svazek vydal pod pseudonymem Čeněk Bradáček | |||
sebeobhajobnou prózu ''Kolegialita''. Založil edice Věnec dobrých knížek, Knihovnička doby, Časové problémy a Z cizích | |||
světů. Největší zájem vzbudil soubor výroků nejmenovaného | |||
„filozofa z předměstí“ ''Dialog o ničem a o všem'' (1923), který | |||
H. vydával za dílo Ladislava Klímy, ač šlo o zřejmý podvrh | |||
(ve třetím vydání 2014 péčí editora R. Kopáče kniha vyšla | |||
přesto pod Klímovým jménem). Podobně sporné byly H. záznamy neautorizovaných rozhovorů s básníkem Antonínem | |||
Mackem. Jistý význam měly knihy ukrajinských emigrantů, | |||
např. V. Vynnyčenka. Pro finanční machinace byla H. 1928 | |||
odňata koncese. 1929 se stal podílníkem M. Dolínka v nakladatelství Hélios, byl odpovědným redaktorem věstníku Kurýr, | |||
1930 anonymně vydal a odběratelům distribuoval leták ''Bratr hovoří bratru''. V první polovině třicátých let se samostatně pokusil o edici Knihovnička Středy. Spolupracoval v ní na sokolských publikacích bratra Václava (Věnceslava) H. Vydal svazky | |||
''Problémy knižního trhu'' (1932), ''Situace knižního trhu'' (1932), | |||
''Na řadě je Polsko. Světová úloha Polska'' (1934) a ''Svatováclavská tradice Katolické charity'' (1934). Stal se obdivovatelem polské | |||
fašizující diktatury. V posledním, rovněž neúspěšném nakladatelském pokusu Havlíčkova expedice publikoval svoje amatérské iracionální filozofické eseje ''Tajemství lidské duše'' (1935), | |||
''Vyznání Jednoty přirozeného řádu'' a ''Těžiště národní jednoty 1. Hodnota středního stavu. Smysl Československa'' (1938). | |||
'''L:''' nekrolog, in: Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111; A. Zach, Slovník | |||
českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 9. 3. 2020). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádek 19: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:České Budějovice]] | |||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 21. 2. 2022, 13:58
Boleslav HAVLÍČEK | |
Narození | 5.7.1897 |
---|---|
Místo narození | České Budějovice |
Úmrtí | 29.6.1944 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59151 |
HAVLÍČEK, Boleslav, * 5. 7. 1897 České Budějovice, † 29. 6. 1944 Praha, nakladatel, publicista
Syn krejčího Václava H. (1894–1976). Vyučil se knihkupcem u B. Bočánka, 1912–14 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu a nastoupil jako účetní do nakladatelství Hejda a Tuček, současně byl zvolen do vedení odborového Spolku českých knihkupeckých příručích. 1919 otevřel knihkupectví, nakladatelství a komisionářství Všeslovanská expedice B. Havlíček. Ve svém podniku distribuoval také publikace emigrantských ukrajinských nakladatelství. Zaměstnal začínající nakladatele Václava Petra a Karla Tvrdého jako příručí. Pro zadluženost převzal 1922 jeho knihkupectví Ukrajinec S. Lavrov, H. 1924 založil časopis Knihkupecký přehled, který zakrátko z finančních důvodů zanikl. Nové nakladatelství Kytice vedl 1925–28. Jako první svazek vydal pod pseudonymem Čeněk Bradáček sebeobhajobnou prózu Kolegialita. Založil edice Věnec dobrých knížek, Knihovnička doby, Časové problémy a Z cizích světů. Největší zájem vzbudil soubor výroků nejmenovaného „filozofa z předměstí“ Dialog o ničem a o všem (1923), který H. vydával za dílo Ladislava Klímy, ač šlo o zřejmý podvrh (ve třetím vydání 2014 péčí editora R. Kopáče kniha vyšla přesto pod Klímovým jménem). Podobně sporné byly H. záznamy neautorizovaných rozhovorů s básníkem Antonínem Mackem. Jistý význam měly knihy ukrajinských emigrantů, např. V. Vynnyčenka. Pro finanční machinace byla H. 1928 odňata koncese. 1929 se stal podílníkem M. Dolínka v nakladatelství Hélios, byl odpovědným redaktorem věstníku Kurýr, 1930 anonymně vydal a odběratelům distribuoval leták Bratr hovoří bratru. V první polovině třicátých let se samostatně pokusil o edici Knihovnička Středy. Spolupracoval v ní na sokolských publikacích bratra Václava (Věnceslava) H. Vydal svazky Problémy knižního trhu (1932), Situace knižního trhu (1932), Na řadě je Polsko. Světová úloha Polska (1934) a Svatováclavská tradice Katolické charity (1934). Stal se obdivovatelem polské fašizující diktatury. V posledním, rovněž neúspěšném nakladatelském pokusu Havlíčkova expedice publikoval svoje amatérské iracionální filozofické eseje Tajemství lidské duše (1935), Vyznání Jednoty přirozeného řádu a Těžiště národní jednoty 1. Hodnota středního stavu. Smysl Československa (1938).
L: nekrolog, in: Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111; A. Zach, Slovník českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 9. 3. 2020).
Martin Kučera