HEITER Wilhelm 19.2.1844-12.3.1917: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 6: Řádek 6:
| datum úmrtí = 12.3.1917
| datum úmrtí = 12.3.1917
| místo úmrtí = Brno
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství
| povolání = 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br />40- Hospodářství - ostatní<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
40- Hospodářství - ostatní
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 424
}}
'''HEITER, Wilhelm''', ''* 19. 2. 1844 Brno, † 12. 3. 1917 Brno, podnikatel, komunální politik, zemský poslanec''
 
Pocházel z tehdy předměstské obce Novosady z rodiny tkalcovského tovaryše, později stolaře Georga H. Po absolvování
nižší reálné školy se ujal otcovy dílny. Rodinný závod se ze
skromných počátků vypracoval mezi nejvýznamnější ve městě.
H. vlastnil moderně vybavenou truhlářskou dílnu na Starém
Brně, podílel se na novostavbách a věnoval se i výrobě nábytku. Od poloviny osmdesátých let firma rychle expandovala.
1892 přenesl závod do dnešní Lidické ulice, kde jej rozšířil
a opatřil parním pohonem. 1876–85 stál v čele společenstva
dřevozpracujících řemesel v  Brně. Předsedal obvodnímu výboru na Starém Brně a od 1885 působil v obecním výboru
v Brně. 1886 se stal prvním předsedou starobrněnského spolku Deutsche Gesellschaft (Německá společnost), působil také
v Mährischer Gewerbeverein (Moravský živnostenský spolek)
i  jako viceprezident Brünner Kreditbank für Gewerbe und
Handel (Brněnská kreditní banka pro řemeslo a obchod) a ve
vedení tamní OŽK. 1905 byl v  doplňovacích volbách zvolen do moravského zemského sněmu a 1906 a 1913 úspěšně
kandidoval v řádných volbách za OŽK. Pracoval rovněž v poradních orgánech pro živnostenské školství při ministerstvech
obchodu a veřejných prací. Jeho politická kariéra byla svázána
s liberální Německou pokrokovou stranou, v níž hájil zájmy
živnostenského křídla. O moravské živnostnictvo se zasloužil
také jako prezident německé sekce Zemské živnostenské rady,
za což byl krátce před smrtí vyznamenán rytířským křížem
Řádu Františka Josefa.
 
H. se 1869 oženil s Marií, roz. Hledikovou, v tomto svazku
vyrůstali synové Hugo, Karl, Robert, Otto a  dcery Bertha
(provdaná Widhalmová), Eugenie (Körnerová) a Paula (Holinková).
 
'''L:''' Tagesbote aus Mähren und Schlesien 18. 2. 1904, 12. 2. 1917, 12. 3. 1917
(nekrolog); Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, 1906, s. 224, 237; Heller 2/1, s. 50–51; L. Fasora,
Svobodný občan ve svobodné obci?, 2007, s. 280; J. Malíř a kol., Biografický
slovník poslanců moravského zemského sněmu v  letech 1861–1918, 2012,
s. 243–244.
 
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 17 078 (Křenová – matrika nar.),
fol. 115; tamtéž, č. 17 181 (Staré Brno – matrika sňatků), fol. 58.
 
Pavel Cibulka
 
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]]
[[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]]

Aktuální verze z 10. 3. 2022, 09:03

Wilhelm HEITER
Narození 19.2.1844
Místo narození Brno
Úmrtí 12.3.1917
Místo úmrtí Brno
Povolání 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství
40- Hospodářství - ostatní
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 424
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79097

HEITER, Wilhelm, * 19. 2. 1844 Brno, † 12. 3. 1917 Brno, podnikatel, komunální politik, zemský poslanec

Pocházel z tehdy předměstské obce Novosady z rodiny tkalcovského tovaryše, později stolaře Georga H. Po absolvování nižší reálné školy se ujal otcovy dílny. Rodinný závod se ze skromných počátků vypracoval mezi nejvýznamnější ve městě. H. vlastnil moderně vybavenou truhlářskou dílnu na Starém Brně, podílel se na novostavbách a věnoval se i výrobě nábytku. Od poloviny osmdesátých let firma rychle expandovala. 1892 přenesl závod do dnešní Lidické ulice, kde jej rozšířil a opatřil parním pohonem. 1876–85 stál v čele společenstva dřevozpracujících řemesel v Brně. Předsedal obvodnímu výboru na Starém Brně a od 1885 působil v obecním výboru v Brně. 1886 se stal prvním předsedou starobrněnského spolku Deutsche Gesellschaft (Německá společnost), působil také v Mährischer Gewerbeverein (Moravský živnostenský spolek) i jako viceprezident Brünner Kreditbank für Gewerbe und Handel (Brněnská kreditní banka pro řemeslo a obchod) a ve vedení tamní OŽK. 1905 byl v doplňovacích volbách zvolen do moravského zemského sněmu a 1906 a 1913 úspěšně kandidoval v řádných volbách za OŽK. Pracoval rovněž v poradních orgánech pro živnostenské školství při ministerstvech obchodu a veřejných prací. Jeho politická kariéra byla svázána s liberální Německou pokrokovou stranou, v níž hájil zájmy živnostenského křídla. O moravské živnostnictvo se zasloužil také jako prezident německé sekce Zemské živnostenské rady, za což byl krátce před smrtí vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa.

H. se 1869 oženil s Marií, roz. Hledikovou, v tomto svazku vyrůstali synové Hugo, Karl, Robert, Otto a dcery Bertha (provdaná Widhalmová), Eugenie (Körnerová) a Paula (Holinková).

L: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 18. 2. 1904, 12. 2. 1917, 12. 3. 1917 (nekrolog); Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, 1906, s. 224, 237; Heller 2/1, s. 50–51; L. Fasora, Svobodný občan ve svobodné obci?, 2007, s. 280; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 243–244.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 17 078 (Křenová – matrika nar.), fol. 115; tamtéž, č. 17 181 (Staré Brno – matrika sňatků), fol. 58.

Pavel Cibulka