HEJTMÁNEK Jan 15.6.1914-13.6.1990: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Jan HEJTMÁNEK | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naroz…“) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 15.6.1914 | | datum narození = 15.6.1914 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 13.6.1990 | | datum úmrtí = 13.6.1990 | ||
| místo úmrtí = Benešov | | místo úmrtí = Benešov u Prahy | ||
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
| místo odpočinku = | | místo odpočinku = | ||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 436 | ||
}} | }} | ||
'''HEJTMÁNEK, Jan''', ''* 15. 6. 1914 Vídeň (Rakousko), † 13. 6. 1990 Benešov u Prahy, grafik'' | |||
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni umělecké | |||
řezbářství a grafiku u A. Reicha a S. Weila, absolvoval 1937. | |||
Angažoval se v rakouském studentském antifašistickém hnutí, | |||
přátelství navázal s H. Arpem, který ovšem jeho výtvarný názor výrazněji neovlivnil. Z Vídně odcestoval 1937 do Prahy, | |||
stal se členem Svazu mladých. 1938 se přihlásil do armády, | |||
aby bránil Československo před nacistickým nebezpečím. Za | |||
aktivní odpor vůči okupaci byl v červnu 1939 zatčen a 1940 | |||
odsouzen lidovým soudem (Volksgericht) na deset let káznice, | |||
odkud se v květnu 1945 vrátil. Usadil se v Benešově a nastoupil jako propagační výtvarník do Blanických strojíren ve Vlašimi. Věnoval se jak průmyslové grafice a grafickému designu, tak umělecké grafice, v níž se téměř výlučně zaměřil na dřevořez. Snažil se o postižení charakteristického celku zobrazovaných objektů. Jeho práce se pohybovala od běžné vlastivědné | |||
tematiky a městských vedut k zobecňujícím sdělením o stavu | |||
civilizace, inspirovaným antikou, křesťanstvím, literaturou | |||
i přírodou. Velmi svobodně se H. výtvarný názor projevoval | |||
v perokresbě, v níž se dotýkal symbolické i metafyzické roviny | |||
sdělení. Jako bibliofilii vydal sbírku básní ''Pod okapem'' (1970). | |||
'''L:''' SČSVU 3, s. 123–124; Graphiker J. H. Katalog, Schweinfurt 1981; J. Robl, | |||
Nedožité devadesátiny J. H., in: Pod Blaníkem 8, 2004, č. 2, s. 21; https://cs.isabart.org/person/489 (se soupisem výstav; stav k 20. 11. 2019). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | |||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Benešov]] | [[Kategorie:Benešov]] |
Aktuální verze z 13. 3. 2022, 15:56
Jan HEJTMÁNEK | |
![]() | |
Narození | 15.6.1914 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 13.6.1990 |
Místo úmrtí | Benešov u Prahy |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 436 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139842 |
HEJTMÁNEK, Jan, * 15. 6. 1914 Vídeň (Rakousko), † 13. 6. 1990 Benešov u Prahy, grafik
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni umělecké řezbářství a grafiku u A. Reicha a S. Weila, absolvoval 1937. Angažoval se v rakouském studentském antifašistickém hnutí, přátelství navázal s H. Arpem, který ovšem jeho výtvarný názor výrazněji neovlivnil. Z Vídně odcestoval 1937 do Prahy, stal se členem Svazu mladých. 1938 se přihlásil do armády, aby bránil Československo před nacistickým nebezpečím. Za aktivní odpor vůči okupaci byl v červnu 1939 zatčen a 1940 odsouzen lidovým soudem (Volksgericht) na deset let káznice, odkud se v květnu 1945 vrátil. Usadil se v Benešově a nastoupil jako propagační výtvarník do Blanických strojíren ve Vlašimi. Věnoval se jak průmyslové grafice a grafickému designu, tak umělecké grafice, v níž se téměř výlučně zaměřil na dřevořez. Snažil se o postižení charakteristického celku zobrazovaných objektů. Jeho práce se pohybovala od běžné vlastivědné tematiky a městských vedut k zobecňujícím sdělením o stavu civilizace, inspirovaným antikou, křesťanstvím, literaturou i přírodou. Velmi svobodně se H. výtvarný názor projevoval v perokresbě, v níž se dotýkal symbolické i metafyzické roviny sdělení. Jako bibliofilii vydal sbírku básní Pod okapem (1970).
L: SČSVU 3, s. 123–124; Graphiker J. H. Katalog, Schweinfurt 1981; J. Robl, Nedožité devadesátiny J. H., in: Pod Blaníkem 8, 2004, č. 2, s. 21; https://cs.isabart.org/person/489 (se soupisem výstav; stav k 20. 11. 2019).
Martin Kučera