HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Biography přesunul stránku HEINTSCHEL HANNS Georg 5.9.1919-5.12.1944 na HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
| rodné jméno =  
| rodné jméno =  
| datum narození = 5.9.1919
| datum narození = 5.9.1919
| místo narození = Kněžice (u Sušice)
| místo narození = Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/)
| datum úmrtí = 5.12.1944  
| datum úmrtí = 5.12.1944  
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
Řádek 36: Řádek 36:
| poznámky =  
| poznámky =  
| web =  
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418
}}
}}
'''HEINTSCHEL, Hanns Georg''', ''* 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník''
Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925),
syn Wolfganga H. (1883–1961) a  Albertiny, roz. Hallamové
(1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926
však rodina musela zadlužený statek prodat a  přestěhovala se
do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do
kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938
musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil
k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do
odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a  moravským rodákem Romanem Karlem
Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940
zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze
skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní ''Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidme''t (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s  titulem ''Vermächtnis'', Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil
udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se
řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi
mučedníky a  zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7
ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní
deska.
'''L:''' ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019);
de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019).
Tomáš Burda
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Kněžice]]
[[Kategorie:Kněžice]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 31. 3. 2022, 14:21

Hans Georg HEINTSCHEL
Narození 5.9.1919
Místo narození Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/)
Úmrtí 5.12.1944
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143297

HEINTSCHEL, Hanns Georg, * 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník

Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925), syn Wolfganga H. (1883–1961) a Albertiny, roz. Hallamové (1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926 však rodina musela zadlužený statek prodat a přestěhovala se do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938 musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a moravským rodákem Romanem Karlem Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940 zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidmet (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s titulem Vermächtnis, Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi mučedníky a zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7 ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní deska.

L: ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019); de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019).

Tomáš Burda