HERZER Jan 13.11.1850-13.4.1903: Porovnání verzí
(HERZER_Jan_13.11.1850-13.4.1903) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.11.1850 | | datum narození = 13.11.1850 | ||
| místo narození = | | místo narození = Josefov (Jaroměř) | ||
| datum úmrtí = 13.4.1903 | | datum úmrtí = 13.4.1903 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 548 | |||
}} | |||
'''HERZER, Jan''', ''* 13. 11. 1850 Josefov (Jaroměř), † 13. 4. 1903 Praha, filolog, pedagog'' | |||
Syn soustružnického mistra Augusta H. a jeho manželky Kateřiny, roz. Kosinové. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval klasické a románské jazyky na pražské univerzitě (PhDr. 1879). Podnikl studijní cesty do Paříže a Lipska. | |||
1872/73 vyučoval na reálce v Hustopečích (u Brna), v následujícím školním roce v Kroměříži a od 1876 na reálných | |||
gymnáziích v Praze (nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici). Několik let též působil jako lektor francouzštiny na | |||
pražské technice. 1885 byl jmenován přísežným tlumočníkem | |||
francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Propagoval | |||
francouzský jazyk a literaturu. Byl autorem učebnic, slovníků | |||
i překladů uměleckých děl. Kromě francouzštiny se zabýval též | |||
němčinou a italštinou. Jeho nejvýznamnějším dílem byl ''Slovník francouzsko-český'' (1894–1896, společně s Čeňkem Iblem). | |||
Přispíval do ''Ottova slovníku naučného'', od 1882 byl editorem | |||
Francouzské bibliotéky vydávané nakladatelem F. Šimáčkem. | |||
1875 se oženil s Annou Demelovou (* 1855), s níž měl syna | |||
Břetislava H. (* 1877), vyučeného tiskaře, a dceru Olgu | |||
(* 1879). Manželství bylo 1885 rozvedeno. H. odešel 1901 do | |||
penze. Pohřben byl v Praze na Olšanech. | |||
'''D:''' překlady, výběr: A. Daudet, Králové ve vyhnanství, 1882; týž, Arelatka, 1885; F. R. de Chateaubriand, Příhody posledního Abenceraga, 1882; | |||
E. Scribe, Diplomat, 1882; V. Hugo, Výbor básní, 1884; P. Mantegazza, Psychologie lásky, 1891; týž, Psychologie krásna, 1892; týž, Psychologie záliby, | |||
1892–1893; týž, Psychologie ženy, 1894 ?; F. Marryat, Kadetova dobrodružství | |||
na moři, 1894. | |||
'''L:''' OSN 11, s. 221; 28, s. 564; MSN 3, s. 164; KSN 5, s. 112; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře. Sborník příspěvků k dějinám města, V. Wolf (ed.), 1971, s. 208; https:// | |||
www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000813 (stav k 29. 9. 2020); | |||
cs.wikipedia.org (stav k 29. 9. 2020). | |||
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Josefov, N 1850–1863, sign. 71–4, | |||
fol. 4; AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Kostel sv. Štěpána, Z 1899–1907, | |||
sign. ŠT Z13, fol. 136; AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 | |||
(1920), kart. č. 90, poř. č. 147. | |||
Klára Andresová Skoupá | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Řádek 16: | Řádek 50: | ||
[[Kategorie:1850]] | [[Kategorie:1850]] | ||
[[Kategorie:Josefov]] | |||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 14:59
Jan HERZER | |
Narození | 13.11.1850 |
---|---|
Místo narození | Josefov (Jaroměř) |
Úmrtí | 13.4.1903 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
55- Jazykovědec 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 548 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47313 |
HERZER, Jan, * 13. 11. 1850 Josefov (Jaroměř), † 13. 4. 1903 Praha, filolog, pedagog
Syn soustružnického mistra Augusta H. a jeho manželky Kateřiny, roz. Kosinové. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval klasické a románské jazyky na pražské univerzitě (PhDr. 1879). Podnikl studijní cesty do Paříže a Lipska. 1872/73 vyučoval na reálce v Hustopečích (u Brna), v následujícím školním roce v Kroměříži a od 1876 na reálných gymnáziích v Praze (nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici). Několik let též působil jako lektor francouzštiny na pražské technice. 1885 byl jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Propagoval francouzský jazyk a literaturu. Byl autorem učebnic, slovníků i překladů uměleckých děl. Kromě francouzštiny se zabýval též němčinou a italštinou. Jeho nejvýznamnějším dílem byl Slovník francouzsko-český (1894–1896, společně s Čeňkem Iblem). Přispíval do Ottova slovníku naučného, od 1882 byl editorem Francouzské bibliotéky vydávané nakladatelem F. Šimáčkem.
1875 se oženil s Annou Demelovou (* 1855), s níž měl syna Břetislava H. (* 1877), vyučeného tiskaře, a dceru Olgu (* 1879). Manželství bylo 1885 rozvedeno. H. odešel 1901 do penze. Pohřben byl v Praze na Olšanech.
D: překlady, výběr: A. Daudet, Králové ve vyhnanství, 1882; týž, Arelatka, 1885; F. R. de Chateaubriand, Příhody posledního Abenceraga, 1882; E. Scribe, Diplomat, 1882; V. Hugo, Výbor básní, 1884; P. Mantegazza, Psychologie lásky, 1891; týž, Psychologie krásna, 1892; týž, Psychologie záliby, 1892–1893; týž, Psychologie ženy, 1894 ?; F. Marryat, Kadetova dobrodružství na moři, 1894.
L: OSN 11, s. 221; 28, s. 564; MSN 3, s. 164; KSN 5, s. 112; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře. Sborník příspěvků k dějinám města, V. Wolf (ed.), 1971, s. 208; https:// www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000813 (stav k 29. 9. 2020); cs.wikipedia.org (stav k 29. 9. 2020).
P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Josefov, N 1850–1863, sign. 71–4, fol. 4; AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Kostel sv. Štěpána, Z 1899–1907, sign. ŠT Z13, fol. 136; AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), kart. č. 90, poř. č. 147.
Klára Andresová Skoupá