HESOUN Josef 25.10.1903-3.9.1965: Porovnání verzí
(HESOUN_Josef_25.10.1903-3.9.1965) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1903 | | datum narození = 25.10.1903 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 3.9.1965 | | datum úmrtí = 3.9.1965 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 563 | |||
}} | |||
'''HESOUN, Josef''', ''* 25. 10. 1903 Praha, † 3. 9. 1965 Praha, architekt, designér'' | |||
Syn Josefa H. (* 1861), prezidenta poštovního a telegrafního ředitelství v Praze, a Boženy, roz. Nenadalové (* 1874). | |||
V Praze navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu a 1922–25 | |||
techniku, na její Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství absolvoval tři ročníky. | |||
Mnohostranně činný architekt, který zasahoval do řady výtvarných oborů, se začal věnovat grafice, typografickým úpravám knih, návrhům plakátů, textilu. Jako designér nábytku spolupracoval s firmou Thonet. Od třicátých let navrhoval interiéry jak soukromých osob, tak veřejných prostor a architektonická a grafická zpracování veletržních expozic. Účastnil se | |||
mezinárodních výstav architektury v Německu, Itálii či Belgii. | |||
1934 a 1941 uspořádal souborné výstavy v Praze; podílel se | |||
na kolektivních výstavách Svazu československých výtvarných | |||
umělců. Byl zaměstnán v Ústavu pro projektování a výstavbu | |||
hl. m. Prahy. Byl autorem četných výstav (např. části československé expozice na Světové výstavě v New Yorku 1939). | |||
Řadil se k zakladatelům moderního pojetí československého | |||
výstavnictví, které slavilo úspěchy např. na světové výstavě EXPO ’58 v Bruselu. Jako filmový architekt se od konce | |||
dvacátých let podílel na několika filmech, mj. na komediích | |||
''Pobočník Jeho Výsosti'' (režie M. Frič, 1933) a ''Růžové kombiné'' | |||
(režie L. Marten, 1932). | |||
H. byl mnohaletým partnerem herečky Marie Vášové (1911 až 1984), s níž měl dva syny. | |||
'''D:''' Zařízení a úprava moderní kanceláře a obchodu, 1930. Návrhy výstav: Vývoj vesmíru, země a člověka, Praha 1954; 50 let kinematografie, tamtéž 1945. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 328; Toman D, s. 68; SČSVU 3, s. 124; OM (O. Mrkvička), Architekt J. H., in: Lidové noviny 15. 3. 1941, s. 7; J. F. K., Padesátka | |||
J. H., in: Výtvarná práce 30. 10. 1953, s. 7; nekrolog: J. Gočár, K úmrtí J. H., | |||
in: Architektura ČSSR 25, 1966, č. 1, s. 47–48 (foto); Bibliografický katalog 1, 1953, č. 33716; Český hraný film I, 1898–1930, 1995; II, 1930–1945, | |||
1998, rejstřík; A. Filipová, Marie Vášová v mých vzpomínkách, 1998, passim; | |||
https://www.fdb.cz/lidi-filmografie-profesni/55838-josef-hesoun.htm (stav | |||
k 23. 3. 2021); https://cs.isabart.org/person/18275/studied (stav k 15. 9. 2020). | |||
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 177, obr. 790; NTM, | |||
Praha – Archiv Architektury a stavitelství, osobní fond (parte, návrhy interiérů, nábytku, výstavních expozic, knižních vazeb a užité grafiky); Archiv | |||
ČVUT, Praha, seznamy posluchačů. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 16:13
Josef HESOUN | |
![]() | |
Narození | 25.10.1903 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 3.9.1965 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 563 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67228 |
HESOUN, Josef, * 25. 10. 1903 Praha, † 3. 9. 1965 Praha, architekt, designér
Syn Josefa H. (* 1861), prezidenta poštovního a telegrafního ředitelství v Praze, a Boženy, roz. Nenadalové (* 1874). V Praze navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu a 1922–25 techniku, na její Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství absolvoval tři ročníky.
Mnohostranně činný architekt, který zasahoval do řady výtvarných oborů, se začal věnovat grafice, typografickým úpravám knih, návrhům plakátů, textilu. Jako designér nábytku spolupracoval s firmou Thonet. Od třicátých let navrhoval interiéry jak soukromých osob, tak veřejných prostor a architektonická a grafická zpracování veletržních expozic. Účastnil se mezinárodních výstav architektury v Německu, Itálii či Belgii. 1934 a 1941 uspořádal souborné výstavy v Praze; podílel se na kolektivních výstavách Svazu československých výtvarných umělců. Byl zaměstnán v Ústavu pro projektování a výstavbu hl. m. Prahy. Byl autorem četných výstav (např. části československé expozice na Světové výstavě v New Yorku 1939). Řadil se k zakladatelům moderního pojetí československého výstavnictví, které slavilo úspěchy např. na světové výstavě EXPO ’58 v Bruselu. Jako filmový architekt se od konce dvacátých let podílel na několika filmech, mj. na komediích Pobočník Jeho Výsosti (režie M. Frič, 1933) a Růžové kombiné (režie L. Marten, 1932).
H. byl mnohaletým partnerem herečky Marie Vášové (1911 až 1984), s níž měl dva syny.
D: Zařízení a úprava moderní kanceláře a obchodu, 1930. Návrhy výstav: Vývoj vesmíru, země a člověka, Praha 1954; 50 let kinematografie, tamtéž 1945.
L: Toman 1, s. 328; Toman D, s. 68; SČSVU 3, s. 124; OM (O. Mrkvička), Architekt J. H., in: Lidové noviny 15. 3. 1941, s. 7; J. F. K., Padesátka J. H., in: Výtvarná práce 30. 10. 1953, s. 7; nekrolog: J. Gočár, K úmrtí J. H., in: Architektura ČSSR 25, 1966, č. 1, s. 47–48 (foto); Bibliografický katalog 1, 1953, č. 33716; Český hraný film I, 1898–1930, 1995; II, 1930–1945, 1998, rejstřík; A. Filipová, Marie Vášová v mých vzpomínkách, 1998, passim; https://www.fdb.cz/lidi-filmografie-profesni/55838-josef-hesoun.htm (stav k 23. 3. 2021); https://cs.isabart.org/person/18275/studied (stav k 15. 9. 2020).
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 177, obr. 790; NTM, Praha – Archiv Architektury a stavitelství, osobní fond (parte, návrhy interiérů, nábytku, výstavních expozic, knižních vazeb a užité grafiky); Archiv ČVUT, Praha, seznamy posluchačů.
Marie Makariusová