HEYDUK Bedřich 28.2.1832-7.7.1890: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HEYDUK_Bedřich_1832-1890)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Bedřich HEYDUK
| jméno = Bedřich HEYDUK
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1832
| datum narození = 28.2.1832
| místo narození =  
| místo narození = Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/)
| datum úmrtí = 1890
| datum úmrtí = 7.7.1890
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = u Vladivostoku (Rusko)
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 574-575
}}
'''HEYDUK, Bedřich''' (též Gejduk, Hejduk, Fjodor Ivanovič), * 28. 2. 1832 Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/), † 7. 7. 1890 u Vladivostoku (Rusko),
národohospodář, agronom
Narodil se jako čtvrté ze šesti dětí truhláře Jana H. a Františky, roz. Čejkové; bratr básníka Adolfa H. (1835–1923).
Navštěvoval německou reálku v Poličce, 1850 maturoval
v Praze. Na pražské technice studoval lesní inženýrství. Začínal jako hospodářský adjunkt na statcích knížete Ferdinanda Kinského, nedlouho byl úředníkem katastru v Uhrách,
1861–70 tajemníkem Hospodářského spolku pro pražský
kraj. 1861–64 vydával s chemikem a později také švagrem
Josefem Kučerou ze Skutče týdeník ''Pokrok hospodářský''. Politicky se orientoval na mladočechy kolem Julia Grégra. Vydal
řadu národohospodářských příruček: ''Hospodářské účty 1–4''
(1862–1864), ''Hospodářský katechismus'' (1863), ''Poznámky k hospodářským tabulkám 1–2'' (1862–1863), ''O mrvě'' (1863).
Roku 1864 odjel s rodinou v doprovodu hraběte de Carièra
do Ruska, aby jako správce pečoval o jeho velkostatek v charkovské gubernii. Záhy začal také odborně publikovat a přednášet agronomii na charkovské univerzitě. 1868 H. přijel na
Kavkaz, kde se stal správcem statků velkoknížete Michaila
Nikolajeviče, usadil se tam a na přidělené půdě založil vlastní
vzorové hospodářství (chutor Gajduk). V Černomoří začal
organizovat českou kolonizaci (obce Glebovka, Kyrilovka,
Vladimirovka, Metodějovka ad.). Krajané se tam stěhovali
především z jižních Čech a z orlického podhůří. H. v okolí
Novorossijska podporoval pěstování tabáku, zvelebil sadařství,
a hlavně zakládal vinice v okolí Abrau-Drjuso, klimaticky
ideální oblasti pro révu. Její sazenice přivezl z Německa. V Černomoří se dosud produkují kvalitní šumivá vína. H. vydával
také ''Seľsko-chozjastvennyj vestnik''. Ruská vláda ho 1881 vyslala
do Itálie, Španělska, Francie, Německa a Rakousko-Uherska, aby studoval prostředky a metody proti chorobám vinné
révy. Do oblasti přijel i J. Kučera, který v okolí Novorossijska objevil zásoby kvalitního vápence vhodného k výrobě
cementu, a měl zakladatelský podíl na vybudování prosperující cementárny.
H. byl jmenován 1888 státním hospodářským poradcem v oblasti východní Sibiře. Během pobytu na Sachalinu však vážně
onemocněl a musel se vrátit na Kavkaz, při zpáteční cestě lodí
podlehl na palubě zápalu plic. Pohřben byl ve Vladivostoku
(hřbitov byl později zrušen a nahrazen parkem). Po jeho smrti převzal místo hlavního agronoma Černomoří syn Jaroslav
(1863–1918), později praporečník České družiny.
'''L:''' OSN 11, s. 263–264; MSN 3, s. 178; MSB 1, s. 208; P. Havránek, Češi na
Kavkaze. Stručná historie osidlované oblasti, in: Národopisná revue 18, 2008,
č. 1, s. 10–20; E. Šarounová, Historie a současnost českých krajanů a jejich potomků v Rusku, 2009 (bakalářská diplomová práce, PedF MU, Brno), passim
a zvl. s. 30–31; https://www.predhradi.cz/spolky/spolek-pratel-rychmburku/rodaci-a-osoby-vyznamne (stav k 24. 3. 2020).
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/94f09fbe-16f3-4b23-b633-4fdcd71d692f Bibliografie dějin Českých zemí] 
Martin Kučera, Marie Makariusová


| jiná jména =
}}<br/><br/>Bedřich HEYDUK
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]


[[Kategorie:1832]]
[[Kategorie:1832]]
[[Kategorie:Rychmburk]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Vladivostok]]

Verze z 10. 3. 2023, 09:01

Bedřich HEYDUK
Narození 28.2.1832
Místo narození Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/)
Úmrtí 7.7.1890
Místo úmrtí u Vladivostoku (Rusko)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 574-575
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47352

HEYDUK, Bedřich (též Gejduk, Hejduk, Fjodor Ivanovič), * 28. 2. 1832 Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/), † 7. 7. 1890 u Vladivostoku (Rusko), národohospodář, agronom

Narodil se jako čtvrté ze šesti dětí truhláře Jana H. a Františky, roz. Čejkové; bratr básníka Adolfa H. (1835–1923). Navštěvoval německou reálku v Poličce, 1850 maturoval v Praze. Na pražské technice studoval lesní inženýrství. Začínal jako hospodářský adjunkt na statcích knížete Ferdinanda Kinského, nedlouho byl úředníkem katastru v Uhrách, 1861–70 tajemníkem Hospodářského spolku pro pražský kraj. 1861–64 vydával s chemikem a později také švagrem Josefem Kučerou ze Skutče týdeník Pokrok hospodářský. Politicky se orientoval na mladočechy kolem Julia Grégra. Vydal řadu národohospodářských příruček: Hospodářské účty 1–4 (1862–1864), Hospodářský katechismus (1863), Poznámky k hospodářským tabulkám 1–2 (1862–1863), O mrvě (1863). Roku 1864 odjel s rodinou v doprovodu hraběte de Carièra do Ruska, aby jako správce pečoval o jeho velkostatek v charkovské gubernii. Záhy začal také odborně publikovat a přednášet agronomii na charkovské univerzitě. 1868 H. přijel na Kavkaz, kde se stal správcem statků velkoknížete Michaila Nikolajeviče, usadil se tam a na přidělené půdě založil vlastní vzorové hospodářství (chutor Gajduk). V Černomoří začal organizovat českou kolonizaci (obce Glebovka, Kyrilovka, Vladimirovka, Metodějovka ad.). Krajané se tam stěhovali především z jižních Čech a z orlického podhůří. H. v okolí Novorossijska podporoval pěstování tabáku, zvelebil sadařství, a hlavně zakládal vinice v okolí Abrau-Drjuso, klimaticky ideální oblasti pro révu. Její sazenice přivezl z Německa. V Černomoří se dosud produkují kvalitní šumivá vína. H. vydával také Seľsko-chozjastvennyj vestnik. Ruská vláda ho 1881 vyslala do Itálie, Španělska, Francie, Německa a Rakousko-Uherska, aby studoval prostředky a metody proti chorobám vinné révy. Do oblasti přijel i J. Kučera, který v okolí Novorossijska objevil zásoby kvalitního vápence vhodného k výrobě cementu, a měl zakladatelský podíl na vybudování prosperující cementárny.

H. byl jmenován 1888 státním hospodářským poradcem v oblasti východní Sibiře. Během pobytu na Sachalinu však vážně onemocněl a musel se vrátit na Kavkaz, při zpáteční cestě lodí podlehl na palubě zápalu plic. Pohřben byl ve Vladivostoku (hřbitov byl později zrušen a nahrazen parkem). Po jeho smrti převzal místo hlavního agronoma Černomoří syn Jaroslav (1863–1918), později praporečník České družiny.

L: OSN 11, s. 263–264; MSN 3, s. 178; MSB 1, s. 208; P. Havránek, Češi na Kavkaze. Stručná historie osidlované oblasti, in: Národopisná revue 18, 2008, č. 1, s. 10–20; E. Šarounová, Historie a současnost českých krajanů a jejich potomků v Rusku, 2009 (bakalářská diplomová práce, PedF MU, Brno), passim a zvl. s. 30–31; https://www.predhradi.cz/spolky/spolek-pratel-rychmburku/rodaci-a-osoby-vyznamne (stav k 24. 3. 2020).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera, Marie Makariusová