HEZKÁ Božena 17.12.1898-2.11.1988: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 6: Řádek 6:
| datum úmrtí = 2.11.1988
| datum úmrtí = 2.11.1988
| místo úmrtí = Domažlice
| místo úmrtí = Domažlice
| povolání = 78- Hudební interpret
| povolání = 78- Hudební interpret<br />79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní<br />54- Etnograf
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
54- Etnograf
 
| jiná jména = Rožďálová
| jiná jména = Rožďálová
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 583-584
}}
}}
'''HEZKÁ, Božena''' ''(roz. Rožďálová), * 17. 12. 1898 Třeboň, † 2. 11. 1988 Domažlice, klavíristka, pěvkyně, pedagožka, propagátorka Chodska''
Pocházela z rodiny lékaře Jana Rožďála a klavírní učitelky
Johany, roz. Petersové. V pěti letech ztratila otce a s matkou
se přestěhovala do Českých Budějovic. Základy hudebního
vzdělání získala od matky, později navštěvovala hudební školu
v Českých Budějovicích (mj. studovala u Otakara Jeremiáše),
zpívala též v pěveckém spolku Foerster. 1915 maturovala na
dívčím lyceu, poté absolvovala učitelský ústav a působila na
Jeremiášově hudební škole. Klavíru se dále věnovala u Adolfa
Mikeše na mistrovské škole Pražské konzervatoře; 1917 vykonala mistrovskou zkoušku. Jako sopranistka se zdokonalovala
u Gustava Svojsíka, Elly Noëmi-Koppové a Marie Gärtnerové,
státní zkoušku ze zpěvu složila 1933.
Po sňatku se stavitelem Ing. Josefem Hezkým (1922) se přestěhovala do Domažlic, kde se manželům narodily dvě děti.
H. vyučovala zpěv a klavír, ve městě pořádala se svými žáky
hudební večery a vystupovala na sólových koncertech. Na
Chodsku poznala hudebního skladatele a sběratele Jindřicha
Jindřicha, s nímž ji pojila nejen spolupráce, ale také celoživotní přátelství. H. interpretovala jeho umělé i lidové písně,
společně koncertovali čtyřručně na klavír. Během německé
okupace tak posilovali národní sebevědomí, a to v době, kdy
manžel H. byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Ve
čtyřicátých a padesátých letech 20. století oba umělci absolvovali více než dvě stě společných koncertů. Spolupracovali také
s rozhlasem. H. pomáhala Jindřichovi s vydáváním jeho hudebního a národopisného díla, s korespondencí a inventarizací
předmětů v jeho muzeu. Skladatel jí připsal tři řady chodských
tanců.
Na Jindřichův popud 1937 H. převzala jako sbormistryně
domažlický ženský pěvecký sbor spolku Čerchovan, od 1939 vedla také jeho sbor mužský a smíšený. Těleso vystupovalo
nejen na koncertech, ale i při dalších příležitostech, jeho repertoár tvořily převážně skladby J. Jindřicha a chodské lidové
písně. H. stála u zrodu dětského sboru Čerchovánku a ženského vokálního Chodského tria. 1998 jí město Domažlice
udělilo čestné občanství in memoriam.
'''L:''' HS 1, s. 432; A. Špelda, Hudební místopis Domažlicka, 1977, s. 172;
Z. Stárek, Slovník českých sbormistrů 1, 1982, s. 325; (vor), Dvojí jubileum B. H., in: Domažlický deník 2. 11. 1998, s. 10; Almanach. Čerchovan
1901–2001, 2001, s. 15; J. Hezký, 115. výročí narození B. H., in: Domažlický deník 31. 10. 2013, s. 10; A. Skalová, B. H. Rožďálová, in: Vítaný host
v Plzeňském kraji, 2017, č. 3, s. 28–29; https://www.ceskyhudebnislovnik.cz
(stav k 19. 4. 2020).
Monika Filipová
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
Řádek 17: Řádek 58:
[[Kategorie:54- Etnograf]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]


[[Kategorie:1898]][[Kategorie:Název kategorie]]
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie: Třeboň]]
[[Kategorie: Třeboň]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:Domažlice]]
[[Kategorie:Domažlice]]

Aktuální verze z 10. 3. 2023, 10:26

Božena HEZKÁ
Narození 17.12.1898
Místo narození Třeboň
Úmrtí 2.11.1988
Místo úmrtí Domažlice
Jiná jména Rožďálová
Povolání 78- Hudební interpret
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 583-584
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68597

HEZKÁ, Božena (roz. Rožďálová), * 17. 12. 1898 Třeboň, † 2. 11. 1988 Domažlice, klavíristka, pěvkyně, pedagožka, propagátorka Chodska

Pocházela z rodiny lékaře Jana Rožďála a klavírní učitelky Johany, roz. Petersové. V pěti letech ztratila otce a s matkou se přestěhovala do Českých Budějovic. Základy hudebního vzdělání získala od matky, později navštěvovala hudební školu v Českých Budějovicích (mj. studovala u Otakara Jeremiáše), zpívala též v pěveckém spolku Foerster. 1915 maturovala na dívčím lyceu, poté absolvovala učitelský ústav a působila na Jeremiášově hudební škole. Klavíru se dále věnovala u Adolfa Mikeše na mistrovské škole Pražské konzervatoře; 1917 vykonala mistrovskou zkoušku. Jako sopranistka se zdokonalovala u Gustava Svojsíka, Elly Noëmi-Koppové a Marie Gärtnerové, státní zkoušku ze zpěvu složila 1933.

Po sňatku se stavitelem Ing. Josefem Hezkým (1922) se přestěhovala do Domažlic, kde se manželům narodily dvě děti. H. vyučovala zpěv a klavír, ve městě pořádala se svými žáky hudební večery a vystupovala na sólových koncertech. Na Chodsku poznala hudebního skladatele a sběratele Jindřicha Jindřicha, s nímž ji pojila nejen spolupráce, ale také celoživotní přátelství. H. interpretovala jeho umělé i lidové písně, společně koncertovali čtyřručně na klavír. Během německé okupace tak posilovali národní sebevědomí, a to v době, kdy manžel H. byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století oba umělci absolvovali více než dvě stě společných koncertů. Spolupracovali také s rozhlasem. H. pomáhala Jindřichovi s vydáváním jeho hudebního a národopisného díla, s korespondencí a inventarizací předmětů v jeho muzeu. Skladatel jí připsal tři řady chodských tanců.

Na Jindřichův popud 1937 H. převzala jako sbormistryně domažlický ženský pěvecký sbor spolku Čerchovan, od 1939 vedla také jeho sbor mužský a smíšený. Těleso vystupovalo nejen na koncertech, ale i při dalších příležitostech, jeho repertoár tvořily převážně skladby J. Jindřicha a chodské lidové písně. H. stála u zrodu dětského sboru Čerchovánku a ženského vokálního Chodského tria. 1998 jí město Domažlice udělilo čestné občanství in memoriam.

L: HS 1, s. 432; A. Špelda, Hudební místopis Domažlicka, 1977, s. 172; Z. Stárek, Slovník českých sbormistrů 1, 1982, s. 325; (vor), Dvojí jubileum B. H., in: Domažlický deník 2. 11. 1998, s. 10; Almanach. Čerchovan 1901–2001, 2001, s. 15; J. Hezký, 115. výročí narození B. H., in: Domažlický deník 31. 10. 2013, s. 10; A. Skalová, B. H. Rožďálová, in: Vítaný host v Plzeňském kraji, 2017, č. 3, s. 28–29; https://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 4. 2020).

Monika Filipová