HILLER Jan 15.5.1878-25.2.1927: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
'''HILLER, Jan''', ''* 15. 5. 1878 Litomyšl, † 25. 2. 1927 Praha, učitel, sokolský cvičitel a vzdělavatel'' | '''HILLER, Jan''', ''* 15. 5. 1878 Litomyšl, † 25. 2. 1927 Praha, učitel, sokolský cvičitel a vzdělavatel'' | ||
Třetí dítě pekaře Antonína H., který zemřel čtyři roky po | Třetí dítě pekaře Antonína H., který zemřel čtyři roky po synově narození. Matka Anna, roz. Sičová, se po deseti letech | ||
provdala znovu; dům v Litomyšli prodala a odstěhovala se do | provdala znovu; dům v Litomyšli prodala a odstěhovala se do | ||
Sebranic, kde převzala pekařský obchod. H. 1890 maturoval | Sebranic, kde převzala pekařský obchod. H. 1890 maturoval | ||
na gymnáziu v Litomyšli. V patnácti letech začal cvičit v | na gymnáziu v Litomyšli. V patnácti letech začal cvičit v Sokole v Poličce, kam jezdíval na prázdniny za strýcem. 1900 | ||
poprvé veřejně vystoupil na župním sletu v Heřmanově | poprvé veřejně vystoupil na župním sletu v Heřmanově Městci. Téhož roku vykonal v Praze státní zkoušku z tělocviku. | ||
Od 1897 navštěvoval přednášky na pražské univerzitě, školu | Od 1897 navštěvoval přednášky na pražské univerzitě, školu | ||
zřejmě nedokončil. 1901–03, kdy byl suplentem v Kroměříži, | zřejmě nedokončil. 1901–03, kdy byl suplentem v Kroměříži, | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
V Kroměříži byl H. povolán mezi cvičitele a do sokolského | V Kroměříži byl H. povolán mezi cvičitele a do sokolského | ||
vzdělavatelského odboru. Od 1903 učil na gymnáziu v | vzdělavatelského odboru. Od 1903 učil na gymnáziu v Boskovicích, kde se angažoval také veřejně, 1904 byl zvolen do | ||
městského zastupitelstva. O tři roky později založil a předsedal | městského zastupitelstva. O tři roky později založil a předsedal | ||
Pokrokovému bloku boskovickému, sdružujícímu politické | Pokrokovému bloku boskovickému, sdružujícímu politické | ||
a volnočasové spolky. H. přispíval do periodika ''Malá Haná''. | a volnočasové spolky. H. přispíval do periodika ''Malá Haná''. | ||
1906 a 1908 získal státní tělovýchovná stipendia na studijní | 1906 a 1908 získal státní tělovýchovná stipendia na studijní | ||
cesty do Německa, Itálie a Řecka. V boskovické sokolské | cesty do Německa, Itálie a Řecka. V boskovické sokolské jednotě se stal náčelníkem a jednatelem družstva pro postavení | ||
sokolovny. Pracoval pro Sokolskou župu krále Jiřího, 1905 se | sokolovny. Pracoval pro Sokolskou župu krále Jiřího, 1905 se | ||
stal jejím prvním vzdělavatelem, 1907 starostou a redaktorem | stal jejím prvním vzdělavatelem, 1907 starostou a redaktorem | ||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
1919 odešel do Prahy, kde do 1923 pracoval na Ministerstvu | 1919 odešel do Prahy, kde do 1923 pracoval na Ministerstvu | ||
školství a národní osvěty jako zpravodaj pro tělesnou výchovu, | školství a národní osvěty jako zpravodaj pro tělesnou výchovu, | ||
od 1924 řídil první české státní reálné gymnázium v | od 1924 řídil první české státní reálné gymnázium v Křemencově ulici. V prvních poválečných volbách 1919 byl zvolen do | ||
předsednictva České obce sokolské a 1921 se stal jejím prvním | předsednictva České obce sokolské a 1921 se stal jejím prvním | ||
vzdělavatelem. Byl redaktorem sokolské hlídky v ''Národních listech'', dále ''Věstníku sokolského'' a památníku VII. | vzdělavatelem. Byl redaktorem sokolské hlídky v ''Národních listech'', dále ''Věstníku sokolského'' a památníku VII. všesokolského sletu. Pracoval v redakci ''Tyršova sborníku'' a ''Osvěty sokolské''. 1920 se jako člen sokolské delegace účastnil olympiády | ||
v Antverpách a o rok později cesty do USA. Mimo | v Antverpách a o rok později cesty do USA. Mimo vzdělavatelstvo byl členem náčelnictva mužů, učitelem cvičitelské školy a členem zkušební komise. Usiloval o zrovnoprávnění žen a mužů v Sokole, zaměřil se na dorost a na vzdělávací práci od | ||
jednot až po ústředí. Věnoval se také překladu, z latiny převedl | jednot až po ústředí. Věnoval se také překladu, z latiny převedl | ||
Tacitovy ''Rozpravy o řečnících'' a o antice napsal několik hesel | Tacitovy ''Rozpravy o řečnících'' a o antice napsal několik hesel | ||
| Řádek 63: | Řádek 63: | ||
se svým vůdcem, in: Věstník sokolský 29, 1927, č. 10, s. 145–155; J. H., | se svým vůdcem, in: Věstník sokolský 29, 1927, č. 10, s. 145–155; J. H., | ||
A. Krejčí (ed.), 1928; H. Nájemníková, Symbolická osobnost – pohled na | A. Krejčí (ed.), 1928; H. Nájemníková, Symbolická osobnost – pohled na | ||
zakladatele spolků a jejich rozdílné vlivy v 19. a ve 20. století, in: Kultura | zakladatele spolků a jejich rozdílné vlivy v 19. a ve 20. století, in: Kultura českého prostoru, prostor české kultury, D. Bittnerová – M. Heřmanský (eds.), 2008, s. 93–101. | ||
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje 1587–1949, sign. 5402, N řkt. f. ú. Litomyšl, kniha ukn 5578, s. 271. | '''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje 1587–1949, sign. 5402, N řkt. f. ú. Litomyšl, kniha ukn 5578, s. 271. | ||
Aktuální verze z 14. 3. 2023, 18:32
| Jan HILLER | |
 | |
| Narození | 15.5.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Litomyšl |
| Úmrtí | 25.2.1927 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
61- Pedagog 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 603-604 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47377 |
HILLER, Jan, * 15. 5. 1878 Litomyšl, † 25. 2. 1927 Praha, učitel, sokolský cvičitel a vzdělavatel
Třetí dítě pekaře Antonína H., který zemřel čtyři roky po synově narození. Matka Anna, roz. Sičová, se po deseti letech provdala znovu; dům v Litomyšli prodala a odstěhovala se do Sebranic, kde převzala pekařský obchod. H. 1890 maturoval na gymnáziu v Litomyšli. V patnácti letech začal cvičit v Sokole v Poličce, kam jezdíval na prázdniny za strýcem. 1900 poprvé veřejně vystoupil na župním sletu v Heřmanově Městci. Téhož roku vykonal v Praze státní zkoušku z tělocviku. Od 1897 navštěvoval přednášky na pražské univerzitě, školu zřejmě nedokončil. 1901–03, kdy byl suplentem v Kroměříži, složil státní zkoušky z latiny a řečtiny pro vyšší a z češtiny pro nižší gymnázia. 1902 se oženil s Annou Hofmanovou († 1918) z Litomyšle, měli spolu dva syny (jedním byl veterinář Jan H., 1903–1969) a dceru. 1922 se H. podruhé oženil, z druhého manželství měl dceru Alenu.
V Kroměříži byl H. povolán mezi cvičitele a do sokolského vzdělavatelského odboru. Od 1903 učil na gymnáziu v Boskovicích, kde se angažoval také veřejně, 1904 byl zvolen do městského zastupitelstva. O tři roky později založil a předsedal Pokrokovému bloku boskovickému, sdružujícímu politické a volnočasové spolky. H. přispíval do periodika Malá Haná. 1906 a 1908 získal státní tělovýchovná stipendia na studijní cesty do Německa, Itálie a Řecka. V boskovické sokolské jednotě se stal náčelníkem a jednatelem družstva pro postavení sokolovny. Pracoval pro Sokolskou župu krále Jiřího, 1905 se stal jejím prvním vzdělavatelem, 1907 starostou a redaktorem župního věstníku.
Na místo profesora druhého českého gymnázia na Starém Brně byl přeložen 1911. Působil v brněnských sokolských jednotách: 1912 byl zvolen v Rastislavově župě zástupcem vzdělavatele, po jejím rozdělení 1913 starostou brněnské župy, od 1919 starostou župy Brno II. Redigoval rubriku sokolské hlídky v Lidových novinách. 1912 se pro nemoc nezúčastnil VI. všesokolského sletu, ale organizoval předčasně ukončený slet v Brně (28. 6. 1914). Za první světové války koordinoval pomoc potřebným na venkově. Podle českého vzoru založil začátkem 1918 podpůrný spolek České srdce na Moravě. Po převratu 1918 organizoval práci Sokolské národní stráže.
1919 odešel do Prahy, kde do 1923 pracoval na Ministerstvu školství a národní osvěty jako zpravodaj pro tělesnou výchovu, od 1924 řídil první české státní reálné gymnázium v Křemencově ulici. V prvních poválečných volbách 1919 byl zvolen do předsednictva České obce sokolské a 1921 se stal jejím prvním vzdělavatelem. Byl redaktorem sokolské hlídky v Národních listech, dále Věstníku sokolského a památníku VII. všesokolského sletu. Pracoval v redakci Tyršova sborníku a Osvěty sokolské. 1920 se jako člen sokolské delegace účastnil olympiády v Antverpách a o rok později cesty do USA. Mimo vzdělavatelstvo byl členem náčelnictva mužů, učitelem cvičitelské školy a členem zkušební komise. Usiloval o zrovnoprávnění žen a mužů v Sokole, zaměřil se na dorost a na vzdělávací práci od jednot až po ústředí. Věnoval se také překladu, z latiny převedl Tacitovy Rozpravy o řečnících a o antice napsal několik hesel pro Ottův slovník naučný.
D: Naše nejbližší úkoly, 1920; Sokolstvo do smrti Tyršovy, 1922.
L: Bratr J. H. zemřel, in: Sokol 53, 1927, č. 3, s. 57–60; Sokolstvo se loučí se svým vůdcem, in: Věstník sokolský 29, 1927, č. 10, s. 145–155; J. H., A. Krejčí (ed.), 1928; H. Nájemníková, Symbolická osobnost – pohled na zakladatele spolků a jejich rozdílné vlivy v 19. a ve 20. století, in: Kultura českého prostoru, prostor české kultury, D. Bittnerová – M. Heřmanský (eds.), 2008, s. 93–101.
P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje 1587–1949, sign. 5402, N řkt. f. ú. Litomyšl, kniha ukn 5578, s. 271.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Kateřina Pohlová