HILMAR František Matěj 23.9.1803-1.10.1881

František Matěj HILMAR
Narození	23.9.1803
Místo narození	Nová Paka
Úmrtí	1.10.1881
Místo úmrtí	Kopidlno
Povolání	61- Pedagog 78- Hudební interpret
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604-605
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47379

HILMAR, František Matěj, * 23. 9. 1803 Nová Paka, † 1. 10. 1881 Kopidlno, hudební skladatel, hudebník, pedagog

Syn pekaře a drobného hospodáře v Nové Pace. Hudebně nadaný chlapec si osvojil hru na housle, flétnu a klavír u místního učitele obecné školy a hudebníka Víta Šádka. Snadno se však učil na další nástroje, ovládl i harfu. Jako hráč místní novopacké kapely od dětství cestoval po Čechách i Evropě. Svými schopnostmi a muzikálností budil pozornost majitelů šlechtických a měšťanských sídel, od nichž dostával nabídky zaměstnání. Na přání kapely i rodičů se však vždy vracel domů. V Kopidlně si talentovaného hudebníka všiml tamní farář František Alois Vacek, který mu doporučil studium na učitelském ústavu v Jičíně. H. nastoupil jako podučitel v Kopidlně, učil v nedalekém Holíně a ve Střevači. Všude současně působil jako aktivní hudebník v kapelách, pro které též komponoval, ale také jako člen kostelních kůrů. Po 1838 se usadil v Kopidlně, kde působil třicet pět let. Ohlas si získal zejména jako skladatel taneční hudby; zkomponoval dlouhou řadu populárních polek, jež proslavily jeho jméno v Čechách i v zahraničí. Stal se spolutvůrcem tohoto tanečního žánru a jeho polky vycházely nejen v pražských vydavatelstvích Marca Berry a Johanna Hoffmanna, ale rovněž ve Vídni a v Lipsku. Byly populární i ve 20. století a využívaly se pro další úpravy a aranže. Autor je komponoval pro různá orchestrální obsazení, často pro klavír, známy jsou však též úpravy pro smyčcové kvarteto a další kombinace nástrojů dle aktuální potřeby. H. je často bez dalších opisů věnoval přímo hudebníkům, takže ne všechny lze doložit v autografech. Často se opisovaly a takto se dochovaly v mnoha hudebních sbírkách a archivech. H. líbivá taneční melodika vybízela další autory k napodobování. Obdiv k H. polkám a tanečním skladbám vyslovili Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. H. se nevyhýbal ani aranžování operních děl pro dechovou hudbu (G. Verdi, F. a L. Ricci). Zanechal rovněž skladby duchovní; dle dochovaného repertoáru se na vysoké úrovni věnoval též výchově hudebníků na chrámovém kůru. Zkomponoval několik mší, duchovních písní a rekviem.

D: polky, výběr: Agnes; Aloisie; Cikánská; Čím dál tím hůř; Dudácká; Eliška; Esmeralda; Jiřinka; Karlovarská; Kopidlenská; Litoměřická; Milostenka; Prachovská; Vlastenka. Máj pro smyčcové septeto, 1878. Duchovní skladby: mše d moll; C dur; D dur. Requiem a písně, preludia pro varhany.

L: Pazdírek 1, s. 393; HS 1, s. 433; OSN 11, s. 292; https://www.oxfordmusiconline.com (stav k 30. 7. 2020); V. A. Crha, F. M. H. a jeho poměr k polce, in: Dalibor 3, 1860, s. 73–107 (s bibliografií); Z. Nejedlý, B. Smetana 2, 1925, s. 363–371 (se soupisem polek na s. 446); J. Straka, F. H., in: Tempo 11, 1931–1932, s. 71–72; V. Kolář, Skladby F. H., in: tamtéž, s. 331–337 (se soupisem skladeb); V. Vycpálek, Stopadesáté narozeniny F. H., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 657–658 (se soupisem polek); J. Hammerbauer, F. M. H. skladatel první tištěné polky, 1953; J. Straka, K jubileu F. M. H., in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 871; Slovník české hudební kultury (heslo Polka), 1997, s. 707–708; tresbohemes.com/2016/06/hilmar-father-of-the-polka (stav k 20. 1. 2021).

P: SOkA, Jičín, osobní fond; soupisy díla: http://www.rism.info; NK ČR, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); NM – České muzeum hudby, Praha; https://aleph.nkp.cz/web/berra/cze/intro.htm (stav k 20. 1. 2021).

Zuzana Petrášková