HIRSCH Rudolf 20.10.1880–27.11.1934: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Rudolf HIRSCH | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naroze…“) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 20.10.1880 | | datum narození = 20.10.1880 | ||
| místo narození = | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 27.11.1934 | | datum úmrtí = 27.11.1934 | ||
| místo úmrtí = Plzeň | | místo úmrtí = Plzeň | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| povolání = 56- Filozof<br />71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | | povolání = 56- Filozof<br />71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | ||
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620-621 | ||
}} | }} | ||
'''HIRSCH, Rudolf''', ''* 20. 10. 1880 Plzeň, † 27. 11. 1934 Plzeň, filozof, sběratel knih, bibliofil'' | |||
Pocházel z německožidovské rodiny majitele kloboučnického | |||
obchodu. Maturoval 1899 na německém gymnáziu v Plzni. | |||
Studoval filozofii, psychologii, archeologii, dějiny umění | |||
a etnografii na univerzitě v Mnichově (žák filozofa Theodora Lippse a archeologa Adolfa Furtwänglera). Tehdy se sblížil | |||
s Edmundem Husserlem a stal se stoupencem fenomenologické filozofie. 1906–08 byl soukromým tajemníkem a zároveň žákem filozofa Franze Brentana ve Florencii; poté podnikl roční studijní cestu po Itálii. Ačkoliv vynikal mimořádnou filozofickou, literární a jazykovou erudicí a encyklopedickými | |||
znalostmi, odmítal nabízenou akademickou dráhu, prakticky nepublikoval a svá široce zaměřená studia ani nezavršil doktorátem. Od mládí sbíral knihy a systematicky budoval svoji knihovnu. Během zahraničních pobytů navázal kontakty | |||
s předními evropskými knihkupci, antikváři a nakladateli, od | |||
nichž ve velkém nakupoval. Po smrti otce 1911 zdědil rodinný | |||
obchod, který se stal hlavním zdrojem jeho příjmu, a věnoval | |||
se péči o svou knihovnu. Stal se autoritou v oblasti antikvářství, knihovědy a bibliofilie; jako na konzultanta se na něho | |||
obraceli čeští i zahraniční antikváři, majitelé aukčních síní | |||
a kurátoři výstav. | |||
Jeho knižní sbírka čítala na šedesát tisíc svazků, z nichž přibližně jednu šestinu tvořily staré tisky, a představovala jednu z největších soukromých knihoven v Československu a ve střední | |||
Evropě vůbec. Zahrnovala především díla z humanitních věd, | |||
zvláště z filozofie, psychologie, práva a státovědy, historie (rozsáhlý soubor napoleonik a prací k dějinám Velké francouzské | |||
revoluce, literatura k historii svobodného zednářství, tituly | |||
z pomocných věd historických), historie umění, archeologie, | |||
národopisu, ale i zajímavé celky z exaktních a přírodovědných | |||
oborů (z astronomie, matematiky, medicíny, chemie) a techniky; významně v ní byla zastoupena též beletrie (kompletní vydání antických klasiků, soubor poezie a prózy 17. a 18. století | |||
v mnoha jazycích a dramatické tvorby všech dob). Doplňovaly | |||
ji univerzální encyklopedie, oborové lexikony, jazykové slovníky a vzácné zeměpisné atlasy. Po H. smrti zakoupil 1938 jeho | |||
knihovnu Ústav T. G. Masaryka a připojil ji jako zvláštní celek | |||
k Masarykově knihovně. Sdílela potom pohnuté osudy této | |||
instituce v době německé okupace, komunistického režimu | |||
i komplikované restituce po listopadu 1989. Dnes je součástí | |||
knižních fondů Ústavu T. G. Masaryka ve správě Masarykova | |||
ústavu a Archivu AV ČR. | |||
'''L:''' M. Tydlitátová, R. H. a jeho knihovna: dokonalé utajení, in: Problematika | |||
historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. Lidé | |||
okolo knih (autor–tvůrce–recipient), 2005, s. 163–171; táž, Vášeň pro knihy. | |||
Utajená sbírka R. H., in: DaS 28, 2006, č. 10, s. 40–43; táž, Osudy knihovny R. H. Odkaz zapomenutého brentanovce, in: Masarykův sborník 13, | |||
2004–2006, s. 231–257. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/02409bd8-9dcc-43ba-aeff-644ebe5e7075 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:C]] | |||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
[[Kategorie:1880]] | [[Kategorie:1880]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | |||
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 11:47
| Rudolf HIRSCH | |
 | |
| Narození | 20.10.1880 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | 27.11.1934 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání |
56- Filozof 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620-621 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142677 |
HIRSCH, Rudolf, * 20. 10. 1880 Plzeň, † 27. 11. 1934 Plzeň, filozof, sběratel knih, bibliofil
Pocházel z německožidovské rodiny majitele kloboučnického obchodu. Maturoval 1899 na německém gymnáziu v Plzni. Studoval filozofii, psychologii, archeologii, dějiny umění a etnografii na univerzitě v Mnichově (žák filozofa Theodora Lippse a archeologa Adolfa Furtwänglera). Tehdy se sblížil s Edmundem Husserlem a stal se stoupencem fenomenologické filozofie. 1906–08 byl soukromým tajemníkem a zároveň žákem filozofa Franze Brentana ve Florencii; poté podnikl roční studijní cestu po Itálii. Ačkoliv vynikal mimořádnou filozofickou, literární a jazykovou erudicí a encyklopedickými znalostmi, odmítal nabízenou akademickou dráhu, prakticky nepublikoval a svá široce zaměřená studia ani nezavršil doktorátem. Od mládí sbíral knihy a systematicky budoval svoji knihovnu. Během zahraničních pobytů navázal kontakty s předními evropskými knihkupci, antikváři a nakladateli, od nichž ve velkém nakupoval. Po smrti otce 1911 zdědil rodinný obchod, který se stal hlavním zdrojem jeho příjmu, a věnoval se péči o svou knihovnu. Stal se autoritou v oblasti antikvářství, knihovědy a bibliofilie; jako na konzultanta se na něho obraceli čeští i zahraniční antikváři, majitelé aukčních síní a kurátoři výstav.
Jeho knižní sbírka čítala na šedesát tisíc svazků, z nichž přibližně jednu šestinu tvořily staré tisky, a představovala jednu z největších soukromých knihoven v Československu a ve střední Evropě vůbec. Zahrnovala především díla z humanitních věd, zvláště z filozofie, psychologie, práva a státovědy, historie (rozsáhlý soubor napoleonik a prací k dějinám Velké francouzské revoluce, literatura k historii svobodného zednářství, tituly z pomocných věd historických), historie umění, archeologie, národopisu, ale i zajímavé celky z exaktních a přírodovědných oborů (z astronomie, matematiky, medicíny, chemie) a techniky; významně v ní byla zastoupena též beletrie (kompletní vydání antických klasiků, soubor poezie a prózy 17. a 18. století v mnoha jazycích a dramatické tvorby všech dob). Doplňovaly ji univerzální encyklopedie, oborové lexikony, jazykové slovníky a vzácné zeměpisné atlasy. Po H. smrti zakoupil 1938 jeho knihovnu Ústav T. G. Masaryka a připojil ji jako zvláštní celek k Masarykově knihovně. Sdílela potom pohnuté osudy této instituce v době německé okupace, komunistického režimu i komplikované restituce po listopadu 1989. Dnes je součástí knižních fondů Ústavu T. G. Masaryka ve správě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
L: M. Tydlitátová, R. H. a jeho knihovna: dokonalé utajení, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. Lidé okolo knih (autor–tvůrce–recipient), 2005, s. 163–171; táž, Vášeň pro knihy. Utajená sbírka R. H., in: DaS 28, 2006, č. 10, s. 40–43; táž, Osudy knihovny R. H. Odkaz zapomenutého brentanovce, in: Masarykův sborník 13, 2004–2006, s. 231–257.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš