AHNE Josef 26.5.1830-12.12.1909: Porovnání verzí
(AHNE_Josef_26.5.1830-12.12.1909) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.5.1830 | | datum narození = 26.5.1830 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína | ||
| datum úmrtí = 12.12.1909 | | datum úmrtí = 12.12.1909 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Kamenický Šenov | ||
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AHNE, Josef,''' ''* 26. 5. 1830 Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína, † 12. 12. 1909 Kamenický Šenov, malíř skla'' | |||
V malířství skla se od 1841 vzdělával u Emanuela Hesseho | |||
v Kamenickém Šenově, kde si 1851 v domě nevlastního otce, | |||
skláře Franze Horna, otevřel vlastní dílnu. 1857 zakoupil | |||
ještě před sňatkem s Emilií Kittelovou (18. 8. 1857) v Šenově | |||
dům, který sloužil též jako dílna. Od 1856, kdy začal na šenovské | |||
výtvarnické a modelářské škole vyučovat výtvarník Jan | |||
Dvořáček, se A. sedm let věnoval nedělnímu studiu školy. Ve | |||
své dílně zpracovával zakázky květinového, figurálního a ornamentálního | |||
dekoru (převážně pro firmu Ignaze Allmanna). | |||
V šedesátých letech zřídil při dílně vzorkový prodej. Proslavil | |||
se malbami na porcelánu a skle. Zúčastnil se světových výstav ve Vídni (1873) a v Paříži (1878), kde získal bronzovou medaili, | |||
a 1897 pražské Vánoční výstavy německých výtvarných | |||
umělců v Čechách. 1853 byl spoluzakladatelem šenovské | |||
Hotelové a zásobovací společnosti (Hotel- und Ressourcegesellschaft) | |||
a mužského pěveckého sboru. Stal se také mecenášem | |||
a donátorem místního německého tělovýchovného | |||
spolku (Turnverein), v němž jeho synové a zeťové zaujímali | |||
důležité funkce. V rodinné tradici výroby a malby skla pokračovali | |||
synové Alfred, Gustav a Theodor. 1923 byla jeho díla | |||
prezentována na výstavě při otevření muzea v Kamenickém | |||
Šenově. | |||
'''L:''' BL 1, s. 9; Bohemia, 17. 12. 1909; Mitteilungen des Nordböhmischen | |||
Excursions-Clubs 22 (1899), s. 15, 33 (1910) s. 78n.; F. F. Palme, Beiträge | |||
zur Geschichte der Steinschönauer Glasindustrie, in: Aus heimatlichen Bergen | |||
39 (1934) s. 225 a 40 (1935), s. 54n.; G. Pazaurek, Deutsche Fayencenund | |||
Porzellan-Hausmaler 2, 1925. | |||
Jiří-Joseph Veselý | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1830]] | [[Kategorie:1830]] | ||
[[Kategorie:Huntířov]] | |||
[[Kategorie:1909]] | [[Kategorie:1909]] | ||
[[Kategorie:Kamenický Šenov]] | |||
Verze z 21. 1. 2016, 10:40
| Josef AHNE | |
 | |
| Narození | 26.5.1830 |
|---|---|
| Místo narození | Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína |
| Úmrtí | 12.12.1909 |
| Místo úmrtí | Kamenický Šenov |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38927 |
AHNE, Josef, * 26. 5. 1830 Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína, † 12. 12. 1909 Kamenický Šenov, malíř skla
V malířství skla se od 1841 vzdělával u Emanuela Hesseho v Kamenickém Šenově, kde si 1851 v domě nevlastního otce, skláře Franze Horna, otevřel vlastní dílnu. 1857 zakoupil ještě před sňatkem s Emilií Kittelovou (18. 8. 1857) v Šenově dům, který sloužil též jako dílna. Od 1856, kdy začal na šenovské výtvarnické a modelářské škole vyučovat výtvarník Jan Dvořáček, se A. sedm let věnoval nedělnímu studiu školy. Ve své dílně zpracovával zakázky květinového, figurálního a ornamentálního dekoru (převážně pro firmu Ignaze Allmanna). V šedesátých letech zřídil při dílně vzorkový prodej. Proslavil se malbami na porcelánu a skle. Zúčastnil se světových výstav ve Vídni (1873) a v Paříži (1878), kde získal bronzovou medaili, a 1897 pražské Vánoční výstavy německých výtvarných umělců v Čechách. 1853 byl spoluzakladatelem šenovské Hotelové a zásobovací společnosti (Hotel- und Ressourcegesellschaft) a mužského pěveckého sboru. Stal se také mecenášem a donátorem místního německého tělovýchovného spolku (Turnverein), v němž jeho synové a zeťové zaujímali důležité funkce. V rodinné tradici výroby a malby skla pokračovali synové Alfred, Gustav a Theodor. 1923 byla jeho díla prezentována na výstavě při otevření muzea v Kamenickém Šenově.
L: BL 1, s. 9; Bohemia, 17. 12. 1909; Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs 22 (1899), s. 15, 33 (1910) s. 78n.; F. F. Palme, Beiträge zur Geschichte der Steinschönauer Glasindustrie, in: Aus heimatlichen Bergen 39 (1934) s. 225 a 40 (1935), s. 54n.; G. Pazaurek, Deutsche Fayencenund Porzellan-Hausmaler 2, 1925.
Jiří-Joseph Veselý