ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí
(ANČÍK_Zdena_10.1.1900-17.9.1972) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.1.1900 | | datum narození = 10.1.1900 | ||
| místo narození = Kunovice | | místo narození = Kunovice u Uherského Hradiště | ||
| datum úmrtí = 17.9.1972 | | datum úmrtí = 17.9.1972 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk),''' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel'' | |||
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium | |||
v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval | |||
do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce | |||
učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný | |||
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. | |||
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu | |||
Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností | |||
spisovatele F. Sauera. | |||
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou | |||
z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), | |||
listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době | |||
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na | |||
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových | |||
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových | |||
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 | |||
pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával | |||
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých | |||
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval | |||
se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy. | |||
Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval | |||
přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské | |||
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil | |||
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie | |||
a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny | |||
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže | |||
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy | |||
(1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na | |||
ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací | |||
a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní | |||
fronty na práci očistné komise Svazu československých | |||
novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na | |||
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. | |||
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu | |||
Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší | |||
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů | |||
Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. | |||
Užíval pseudonym Jean Lafécouv. | |||
'''D:''' Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem | |||
Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde | |||
další bibliografie). | |||
'''L:''' LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n. | |||
'''P:''' LA PNP Praha. | |||
Petr Šámal | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Kunovice]] | [[Kategorie:Kunovice]] | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 4. 2. 2016, 12:33
| Zdena ANČÍK | |
 | |
| Narození | 10.1.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Kunovice u Uherského Hradiště |
| Úmrtí | 17.9.1972 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39288 |
ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.
Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).
L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.
P: LA PNP Praha.
Petr Šámal