ANDREADIS Ivan 27.3.1924-27.10.1992: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(ANDREADIS_Ivan_27.3.1924-27.10.1992)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 27.10.1992
| datum úmrtí = 27.10.1992
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = asi Praha
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ivan ANDREADIS
}}
 
'''ANDREADIS, Ivan,''' ''* 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista''
 
Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve
v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval
Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský
titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát
na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již
1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve
Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž
závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním
táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru
lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa
startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži
družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem
světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951
s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem)
a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou).
Mimoto získal na světových šampionátech dalších
osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství
světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci
ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů,
ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval
v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který
mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců.
Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické
hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii
a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo
žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku Československý
sport, kde sledoval a komentoval kopanou a od
1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.
 
'''D:''' Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).
 
Miloslav Martínek


== Literatura ==
ETK I/2 vyd, 21; KK, 46; ČBS, 15; Tomeš I, 27-28;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:1924]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1992]]
[[Kategorie:1992]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 2. 2016, 08:46

Ivan ANDREADIS
Narození 27.3.1924
Místo narození Praha
Úmrtí 27.10.1992
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39318

ANDREADIS, Ivan, * 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista

Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již 1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951 s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem) a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou). Mimoto získal na světových šampionátech dalších osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů, ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců. Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku Československý sport, kde sledoval a komentoval kopanou a od 1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.

D: Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).

Miloslav Martínek

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=ANDREADIS_Ivan_27.3.1924-27.10.1992&oldid=91942“