ANDRES Bedřich 23.5.1898-23.8.1960: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ANDRES_Bedřich_23.5.1898-23.8.1963)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.5.1898
| datum narození = 23.5.1898
| místo narození =  
| místo narození = Smíchov (Praha)
| datum úmrtí = 23.8.1963
| datum úmrtí = 23.8.1960
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník
61- Pedagog
61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich ANDRES
}}


== Literatura ==
'''ANDRES, Bedřich,''' ''* 23. 5. 1898 Smíchov (Praha), † 23. 8. 1960 Praha, právník, pedagog''
 
Středoškolská studia absolvoval na pražském malostranském
gymnáziu 1908–16. Poté studoval práva na české univerzitě
v Praze, kde byl 1921 promován na doktora práv. Od února
1921 do listopadu 1922 působil jako asistent při stolici věd
právních na pražské české Vysoké škole obchodní. Po několikaměsíční
přípravě byl v červenci 1923 jmenován auskultantem
pro obvodní vrchní soud v Praze. Ve školním roce 1923
až 1924 absolvoval stáž na právnické fakultě univerzity v Nancy.
1926 se habilitoval na Právnické fakultě UK v Praze pro
občanské právo (na základě práce Constitutum possessorium
jako nabývací způsob práva vlastnického a zástavního). V říjnu
1926 byl povolán na ministerstvo spravedlnosti do oddělení
pro zahraniční styky. Mimořádným profesorem byl jmenován
1933 a po skončení okupace, 4. 12. 1945 se zpětnou účinností
od 1. 5. 1942, řádným profesorem Právnické fakulty
UK. Vědecká činnost A. směřovala kromě studia občanského
a rodinného práva i do oborů práva obchodního, mezinárodního
práva soukromého či práva námořního. Odrazem jeho
pedagogického působení je autorství nebo spoluautorství
různých učebních textů a učebnic. Byl členem komise pro
stát ní zkoušky judiciární a historickoprávní při Právnické
fakultě UK, redakční rady Právníka a Sborníku věd právních
a státních, dopisovatelem několika zahraničních odborných
časopisů, spolupracoval na přípravě Sborníku obchodně-technického,
účetního a daňového a Slovníku veřejného práva československého
a 1948–50 se podílel na přípravných pracích osnovy
československého občanského zákoníku.
 
'''D:''' Rassegna completa di legislazione Cecoslovacca, Milano, 1929, Roma,
1930; Kupecké právo retenční a jeho poměr k obchodnímu závodu kupcovu,
1936, vlastním nákladem; Smlouva kupní a směnná v našem novém právním
řádu, in: Právník 90/1951; O zemědělském vlastnictví, in: Bulletin de
droit tschécoslovaque, 1952 a Bjulleteň čechoslovackogo prava, 1952; Osvojení
a umístění dětí do péče pěstounské, in: Právnické štúdie 2, 1954, č. 2;
O základech práva námořního, in: Právník 94/1955; Das neue Erbrecht der
Tschechoslowakischen Republik, in: Österreichische Hefte für die Praxis des
internationalen und ausländischen Rechts, 1957; Vynálezy, objevy a zlepšovací
návrhy. Učební texty vysokých škol, 1958 (1. vyd.); spoluautor Učebnice
občanského a rodinného práva, 1955 (2. vyd.).
 
'''L:''' AČP, s. 30; Právník 97/1958, s. 425n., 99/1960, s. 705n.; Kdy zemřeli…?
(1932–62), s. 7; Dějiny Univerzity Karlovy 4, 1996, s. 78.
 
Jana Brabencová
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1960]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 2. 2016, 09:33

Bedřich ANDRES
Narození 23.5.1898
Místo narození Smíchov (Praha)
Úmrtí 23.8.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání

44- Právník

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85768

ANDRES, Bedřich, * 23. 5. 1898 Smíchov (Praha), † 23. 8. 1960 Praha, právník, pedagog

Středoškolská studia absolvoval na pražském malostranském gymnáziu 1908–16. Poté studoval práva na české univerzitě v Praze, kde byl 1921 promován na doktora práv. Od února 1921 do listopadu 1922 působil jako asistent při stolici věd právních na pražské české Vysoké škole obchodní. Po několikaměsíční přípravě byl v červenci 1923 jmenován auskultantem pro obvodní vrchní soud v Praze. Ve školním roce 1923 až 1924 absolvoval stáž na právnické fakultě univerzity v Nancy. 1926 se habilitoval na Právnické fakultě UK v Praze pro občanské právo (na základě práce Constitutum possessorium jako nabývací způsob práva vlastnického a zástavního). V říjnu 1926 byl povolán na ministerstvo spravedlnosti do oddělení pro zahraniční styky. Mimořádným profesorem byl jmenován 1933 a po skončení okupace, 4. 12. 1945 se zpětnou účinností od 1. 5. 1942, řádným profesorem Právnické fakulty UK. Vědecká činnost A. směřovala kromě studia občanského a rodinného práva i do oborů práva obchodního, mezinárodního práva soukromého či práva námořního. Odrazem jeho pedagogického působení je autorství nebo spoluautorství různých učebních textů a učebnic. Byl členem komise pro stát ní zkoušky judiciární a historickoprávní při Právnické fakultě UK, redakční rady Právníka a Sborníku věd právních a státních, dopisovatelem několika zahraničních odborných časopisů, spolupracoval na přípravě Sborníku obchodně-technického, účetního a daňového a Slovníku veřejného práva československého a 1948–50 se podílel na přípravných pracích osnovy československého občanského zákoníku.

D: Rassegna completa di legislazione Cecoslovacca, Milano, 1929, Roma, 1930; Kupecké právo retenční a jeho poměr k obchodnímu závodu kupcovu, 1936, vlastním nákladem; Smlouva kupní a směnná v našem novém právním řádu, in: Právník 90/1951; O zemědělském vlastnictví, in: Bulletin de droit tschécoslovaque, 1952 a Bjulleteň čechoslovackogo prava, 1952; Osvojení a umístění dětí do péče pěstounské, in: Právnické štúdie 2, 1954, č. 2; O základech práva námořního, in: Právník 94/1955; Das neue Erbrecht der Tschechoslowakischen Republik, in: Österreichische Hefte für die Praxis des internationalen und ausländischen Rechts, 1957; Vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy. Učební texty vysokých škol, 1958 (1. vyd.); spoluautor Učebnice občanského a rodinného práva, 1955 (2. vyd.).

L: AČP, s. 30; Právník 97/1958, s. 425n., 99/1960, s. 705n.; Kdy zemřeli…? (1932–62), s. 7; Dějiny Univerzity Karlovy 4, 1996, s. 78.

Jana Brabencová